5 C 354/2022-24 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení celkem částky 17 086,48 Kč, kterou jí žalovaná dluží na základě uzavřené smlouvy o vedení běžného účtu, spojeného se službou [anonymizováno], žalovaná opakovaně porušovala smluvní podmínky tohoto produktu, důsledně tomu žalobkyně přistoupila k zesplatnění dlužné pohledávky ke dni [datum] s tím, že tato činí načerpanou neuhrazenou jistinu úvěru v částce 14 662,45 Kč, kapitalizované úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 624,03 Kč a dílčí poplatky podle sazebníku ve výši 1 800 Kč. 2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 14. 12. 2022, č.j. 5 C 354/2022 - 20, které nabylo právní moci dne 2. 1. 2023 byla v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzvána žalovaná, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Usnesení bylo žalované doručeno uložením dne 2. 1. 2023. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř. 4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o vedení běžného účtu, spojeného se službou [anonymizováno], na jejímž základě mohla žalovaná běžný účet přečerpat, jedná se o tzv. kontokorentní úvěr, kdy žalovaná opakovaně porušovala smluvní podmínky, překračovala povolený rámec, přičemž nedodržela minimální měsíční kreditní příjem. Z tohoto důvodu žalobkyně službu [anonymizováno] vypověděla a zesplatnila celkovou pohledávku ve výši 17 086,48 Kč. Soud návrh shledal po právu a uložil žalované zaplacení této částky. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno. 7. Při stanovení lhůty k plnění soud přihlédl k výši dlužné částky, doby prodlení a uložil žalované zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 8. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, požadovala náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. za právní zastoupení za 3 úkony po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč, celkem 2 252 Kč a soud uložil žalované zaplatit vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa].