7 C 55/2022-207 — Okresní soud v Lounech

1. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 25. 7. 2022 č.j. 7 C 55/2022-129 v nákladovém výroku III. a ve výroku II. co do zaplacení částky 93 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 93 000 Kč od 8. 10. 2021 do zaplacení zrušen a v tomto rozsahu vrácen k dalšímu řízení, jinak zůstal výrok II. nedotčen. 2. Rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 25. 7. 2022 č.j. 7 C 55/2022–129 bylo rozhodnuto tak, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 84 749,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 84 749,82 Kč od 8. 10. 2021 do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Žaloba v částce, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 196 080,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 285 796,15 Kč od 24. 9. 2021 do 7. 10. 2021, z částky 201 046,33 Kč od 8. 1. 02021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 9 805,57 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 185,36 Kč, byla zamítnuta (výrok II.) s tím, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok III.). Žalobkyně se na žalovaném z titulu uzavřené úvěrové smlouvy s pojištěním schopnosti splácet [číslo] uzavřené dne [datum] domáhala úhrady dluhu ve výši 280 830,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč bezhotovostním převodem prostředků dne [datum] za účelem konsolidace dlužných závazků. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 800 Kč počínaje dnem [datum], kdy anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroků a poplatků a úvěr byl úročen sazbou 8,4 % p. a. Jelikož žalovaný neuhradil sjednané splátky řádně a včas, tak žalobkyně dopisem ze dne [datum] prohlásila úvěr za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaný tak žalobkyni dlužil na jistině částku 275 990,58 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ve výši 9 805,57 Kč, jež se stal součástí jistiny, smluvní poplatky ve výši 4 840 Kč, dále úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum] ve výši 7 185,36 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 285 796,15 Kč (což je částka odpovídající součtu dlužné jistiny a dlužného smluvního úroku) od [datum] do zaplacení. Na základě provedeného dokazování bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 25. 7. 2022 č.j. 7 C 55/2022–129 byl učiněn závěr, že žalobkyně neprokázala, že by v souladu s § 86 a § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, provedla kontrolu úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče, úvěrová smlouva mezi účastníky byla vyhodnocena jako absolutně neplatná a právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení. Výše bezdůvodného obohacení žalovaného byla vyčíslena na částku 84 749,82 Kč, což je rozdíl čerpaných peněžních prostředků žalovaným ve výši 300 000 Kč a zaplacené celkem částky žalovaným ve výši 215 250 Kč. Žalobkyně podala odvolání do zamítavého výroku v rozsahu částky 93 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a požadovala vedle přiznaných 84 749,82 Kč s příslušenstvím přiznat ještě 93 000 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení od 8. 10. 2021 do zaplacení, tedy celkem částku 177 749,82 Kč s příslušenstvím, když žalobkyně žalovanému poskytla celkem částku 393 000 Kč nikoli 300 000 Kč, což osvědčily výpisy z účtu. 3. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný čerpal dne [datum] částku 148 622,75 Kč jako konsolidaci, uvedená částka byla dle úvěrové smlouvy poukázala na splacení dluhu pod [variabilní symbol], dne [datum] byla převedena na běžný účet žalovaného částka ve výši 151 377,25 Kč pod [variabilní symbol]. Žalovaný dále čerpal celkovou částku 93 000 Kč, a to dne [datum] částku ve výši 35 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 20 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 10 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 5 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 10 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 500 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 500 Kč, dne [datum] částku ve výši 6 000 Kč. Z úvěrového účtu žalovaného soud dále zjistil, že žalovaný uhradil za období od července 2017 do listopadu 2020 celkovou částku ve výši 215 250,18 Kč, tj. v roce 2017 v měsíci červenci, srpnu, září, v říjnu, listopadu, prosinci každý měsíc splátku ve výši 5 253Kč, v roce 2018 a v roce 2019 každý měsíc uhradil měsíční splátku ve výši 5 253 Kč, v roce 2020 v období leden až červen každý měsíc uhradil měsíční splátku ve výši 5 253 Kč (celkem 189 108 Kč), v období července, září a října uhradil měsíčně splátku ve výši 5 228 Kč (celkem 15 684 Kč) a v listopadu uhradil dvakrát částku ve výši 5 229,09 Kč (celkem 10 458,18 Kč). 4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. V posuzovaném případě se nárok opírá o tvrzení, že byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] uzavřené dne [datum], jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Podle § 86 odst. 2 věta prvá poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Na základě dříve provedeného dokazování byl učiněn stejný závěr v souladu s rozsudkem ze dne 25. 7. 2022 č.j. 7 C 55/2022–129, že žalobkyně neprokázala, že by v souladu s § 86 a § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, provedla kontrolu úvěruschopnosti žalovaného s náležitou péčí, úvěrová smlouva mezi účastníky byla vyhodnocena jako absolutně neplatná a právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení. 7. V projednávané věci bylo doloženo čerpání peněžních prostředků ve výši 393 000 Kč, žalovaný zaplatil celkem částku 215 250,18 Kč, bezdůvodné obohacení představuje rozdíl těchto částek tedy 177 749,82 Kč. Rozsudkem č.j. 7 C 55/2022–129 byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 84 749,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 84 749,82 Kč od 8. 10. 2021 do zaplacení. Předmětem řízení je zaplacení částky ve výši 93 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 93 000 Kč od 8. 10. 2021 do zaplacení. V části o zaplacení částky 93 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 93 000 Kč od 8. 10. 2021 do zaplacení soud shledal žalobu rovněž důvodnou a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 93 000 Kč a přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení, když tento nárok má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše dlužné částky, doby prodlení a uložil žalovanému zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 8. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V řízení měla žalobkyně úspěch v rozsahu 26,59 %. Žalobkyni tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 32 590,30 Kč z celkových nákladů řízení ve výši 122 566 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 25 276 Kč a soudní poplatek z odvolání ve výši 14 042 Kč, odměnu za zastupování účastníka advokátem podle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 6 úkonů právní služby po 9 460 Kč z tarifní hodnoty 280 830 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva, podání ze dne [datum] a ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum]), za dva úkony po 4 820 Kč z tarifní hodnoty 93 000 Kč (odvolání do zamítavého výroku II. rozsudku v napadený v rozsahu částky 93 000 Kč, účast u jednání soudu dne [datum]), osm režijních paušálů po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 14 448 Kč. Žalobkyni nebyla přiznána odměna za podání ze dne [datum] obsahující omluvu žalobkyně z jednání na řízeného na den [datum] a odkaz na listin