1 C 157/2024-44 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 250 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 3 110 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne , datum, prostřednictvím sítě internet smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaný se zavázal uhradit za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši 3 250 Kč, který měl být spolu s jistinou splacen do 12. 1. 2023. Žalobkyně poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný odsouhlasil znění obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na uvedené telefonní číslo. Smlouva tak byla uzavřena v písemné podobě. Předmětem žaloby je nesplacená jistina a sjednaný poplatek, náklady spojené s uplatněním pohledávky a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 10 000 Kč od 13. 1. 2023 do 20. 11. 2023.2. Soud věc projednal bez přítomnosti účastníků. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil.3. Žalobkyně předložila smlouvu o zápůjčce ze dne , datum, , obchodní podmínky, upomínky k úhradě. Smlouva o zápůjčce je formulář, který neobsahuje písemný ani elektronický podpis žalovaného. Na konci textu smlouvy je u žalovaného uveden číselný PIN kód. Z textu vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku v celkové výši 10 000 Kč na shora uvedený účet s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 250 Kč, když celá částka měla být splacena do 12. 1. 2023. Okamžikem prodlení se splacením zápůjčky veškeré vyúčtované poplatky přirůstají k jistině a stávají se součástí jistiny. Smlouva obsahuje smluvní pokuty pouze za porušení povinností ze strany žalovaného, a to mimo jiného v případě prodlení se splněním závazků dle této smlouvy je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Smlouva dále vypočítává úkony, za které je žalobkyně oprávněna požadovat náklady, a to mimo jiného za písemnou upomínku ve výši 500 Kč za výzvu (max. počet výzev 5), dále za emailové upomínky, telefonické upomínky, SMS upomínky, předání spisu k vymáhání atd. K předloženým písemným upomínkám žalobkyně nepředložila doklad o odeslání. Dle výpisu z účtu žalobkyně dne , datum, byla na shora uvedený účet žalovaného zaslána částka 10 000 Kč. Dle zprávy , právnická osoba, . částka 10 000 Kč byla připsána na účet žalovaného. Dopisem ze dne 19.10.2023 podaným dle podacího lístku téhož dne k poštovní přepravě byl žalovaný vyzván zástupkyní žalobkyně k vrácení žalované částky do tří dnů.4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovaným, tedy že žalovaný smlouvu podepsal PINem, který mu byl zaslán žalobkyní. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 10 000 Kč žalobkyní na účet žalovaného. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Vzhledem ke skutečnosti, že nebylo prokázáno konkrétní datum doručení výzvy žalovanému k zaplacení, soud vycházel z fikce doručení dle ustanovení § 573 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle které byla výzva ze dne 19.10.2023 doručena dne 23.10.2023, žalovaný měl plnit do tří dnů a do prodlení se dostal 27. 10. 2023. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pro zbývající částku žalobu zamítl. I v případě prokázání uzavření smlouvy, nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o prověřování úvěruschopnosti žalovaného. Úvěrová smlouva by v takovém případě byla neplatná absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 87), která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Žalobkyně by měla v takovém případě jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě čerpané a nesplacené částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení.5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Žalobkyně tak měla cca stejný úspěch jako neúspěch. Soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení.6. Lhůtu k plnění soud určil dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.