11 C 170/2024-151 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 294 968,35 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 1. 7. 2020 rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Na základě dodatku č. 31 ze dne 10. 11. 2022 (smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ) byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 137 976 Kč, který se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 006 Kč. Úvěr byl úročen roční sazbou ve sjednané výši 11,9 % ročně. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, úvěr byl zesplatněn dopisem ze dne 19. 2. 2024. Ke dni zesplatnění činila dlužná pohledávka nesplacenou jistinu ve výši 133 954,81 Kč a příslušenství. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 21 136 Kč. Na základě stejné rámcové smlouvy byl dne 18. 12. 2022 uzavřen se žalovaným dodatek č. 37 (smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ) a žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 417 Kč. Úvěr byl úročen roční sazbou ve sjednané výši 12,9 % ročně. Vzhledem k porušování podmínek poskytnutí úvěru žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne 19. 2. 2024. Žalobkyně požadovala nesplacenou jistinu ve výši 48 713,66 Kč a příslušenství. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 7 946 Kč. Na základě stejné rámcové smlouvy byl dne 28. 12. 2022 uzavřen se žalovaným dodatek č. 39 (smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ) a žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 223 Kč. Úvěr byl úročen roční sazbou ve sjednané výši 17,9 % ročně. Vzhledem k porušování podmínek poskytnutí úvěru žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne 19. 2. 2024. Žalobkyně požadovala nesplacenou jistinu ve výši 28 596,71 Kč a příslušenství. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 6 198 Kč. Na základě stejné rámcové smlouvy byl dne 30. 12. 2022 uzavřen se žalovaným dodatek č. 40 (smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ) a žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70 704 Kč. Úvěr byl úročen roční sazbou ve sjednané výši 17,9 % ročně. Vzhledem k porušování podmínek poskytnutí úvěru žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne 19. 2. 2024. Žalobkyně požadovala nesplacenou jistinu ve výši 69 015,69 Kč a příslušenství. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 12 610 Kč. Na základě stejné rámcové smlouvy byl dne 2. 2. 2023 uzavřen se žalovaným dodatek č. 41 (smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ) a žalovanému poskytnut úvěr ve výši 13 659 Kč. Úvěr byl úročen roční sazbou ve sjednané výši 17,9 % ročně Vzhledem k porušování podmínek poskytnutí úvěru žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne 19. 2. 2024. Žalobkyně požadovala nesplacenou jistinu ve výši 13 587,48 Kč a příslušenství. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 1 976 Kč. Dále žalobkyně požadovala nárok ve výši 1 100 Kč, když na základě shora uvedené rámcové smlouvy aktivovala žalovanému běžný účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal udržovat na účtu tolik peněz, aby se nedostal do záporného zůstatku, jinak byl povinen záporný zůstatek uhradit. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetu a záporný zůstatek ve výši 1 100 Kč neuhradil.2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti žalovaného.3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.4. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne 1. 7. 2020, formulářů pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ceníku včetně dodatku č. 31 ze dne 10. 11. 2022, dodatku č. 37 ze dne 18. 12. 2022, dodatku č. 39 ze dne 28. 12. 2022, dodatku č. 40 ze dne 30. 12. 2022, dodatku č. 41 ze dne 2. 2. 2023, splátkových kalendářů, obchodních podmínek, výpisu z běžného účtu soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému postupně úvěry, a to ve výši 137 976 Kč ( kdy částka 37 976 byla určena na splacení předchozí úvěru a částka 100 000 Kč nebyla vázána žádným účelem), ve výši 50 417 Kč (kdy částka 20 417 byla určena na splacení předchozí úvěru a částka 30 000 Kč nebyla vázána žádným účelem), ve výši 30 223 Kč ( kdy částka 10 223 byla určena na splacení předchozího úvěru a částka 20 000 Kč nebyla vázána žádným účelem), ve výši 70 704 Kč (kdy částka 40 704 byla určena na splacení předchozí úvěru a částka 30 000 Kč nebyla vázána žádným účelem), ve výši 13 659 Kč. Žalovaný se zavázal platit úroky uvedené v žalobě. Žalobkyně dále předložila řadu dodatků, kterými se měnila výše a splatnost splátek. Dle výpisů z běžného účtu č. , č. účtu, žalovaného byly úvěry čerpány v plné výši. Dle obchodních podmínek v případě prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroku, či jiných poplatků může žalobkyně požadovat předčasné splacení celého úvěru. V případě zpoždění s úhradou splátky úvěru, může žalobkyně požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dlužné částky. Dle splátkových kalendářů žalovaný řádně nesplácel, do prodlení se dostal v září 2023. Dopisem ze dne 19. 2. 2024 byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě celé dlužné částky nejpozději do 28. 2. 2024.5. Dle výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 1. 8. 2022 do 2. 2. 2023 byl žalovanému poukázán na jeho účet příjem od zaměstnavatele v průměrné měsíční výši 26 000 Kč. Z účtu žalovaného pak za měsíc srpen 2022 a září 2022 odešly výdaje ve vyšší výši než příjmy, v říjnu 2022 rozdíl mezi příjmy a výdaji nedosáhl ani 2 000 Kč. Dále z výpisů vyplývá, že žalovaný čerpal od žalobkyně i jinou než žalovanou půjčku a též mu byl v lednu 2023 poskytnut další úvěr ve výši 100 000 Kč od společnosti , právnická osoba, . Dle úvěrové zprávy ze dne 5. 11. 2022 měl žalovaný evidováno 11 odmítnutých žádostí o úvěr, 7 žádostí o úvěr bylo odvoláno a měl jeden existující úvěr se zůstatkem jistiny ve výši 57 556 Kč a s měsíční splátkou 1 000 Kč. Dle úvěrové zprávy ze dne 25. 12. 2022 měl žalovaný evidováno 5 odmítnutých žádostí o úvěr, 8 žádostí o úvěr bylo odvoláno, tři úvěry byly ukončeny a měl dva existující splátkové úvěry se zůstatkem jistiny ve výši 219 227 Kč a s měsíční splátkou 6 011 Kč.6. Dle výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 22. 1. 2023 do 2. 4. 2024 činil zůstatek debetní částku - 1 100 Kč.7. Shora zjištěný stav soud posoudil podle práva.8. Mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o úvěru, dle kterých se žalobkyně zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky do určité částky žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a dále smlouva o běžném účtu dle ustanovení 2662 občanského zákoníku. Na uvedené úvěrové smlouvy se vztahují též ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně prověřovala před uzavřením smluv úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně prověřovala příjmy žalovaného, nezohlednila však dostatečně výdaje žalovaného, ačkoli měla k dispozici výpisy z účtu žalovaného. Poskytla úvěr žalovanému, který byl značně zadlužen, jeho měsíční výdaje přesahovaly jeho příjmy a hospodařil za pomoci opakovaných úvěrů, a to nejen poskytnutých žalobkyní. Z uzavřených smluv pak vyplývají další závazky žalovaného z titulu poplatků apod. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná. Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovanému ve smlouvě uvedené finanční