11 C 221/2023-235 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 24 766,85 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) uzavřela se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si sjednali vedení bankovního účtu pro žalovaného a následně kontokorentního úvěru [anonymizováno]. Žalovanému byl poskytnut dne 18. 3. 2019 úvěrový limit 5 000 Kč. Žalovaný porušil podmínky ze smlouvy a povolený limit překročil, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Dlužný debetní zůstatek ve výši 4 583,11 Kč byl převeden na úvěrový účet č. [bankovní účet], který je úročen úrokem ve výši 29 %. Dlužná částka se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši 2 662,89 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 200 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku 1 920,22 Kč. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla dále dne 29. 11. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [anonymizováno] půjčka, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se jej zavázal splácet ve sjednaných splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 14,10 % ročně. Pro neplnění podmínek byl úvěr zesplatněn a žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 16 146,80 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, kapitalizované úroky z úvěru ve výši 975,11 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 783,54 Kč. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil pouze 7 870,38 Kč. Mezi původní věřitelem a žalovaným byla dále dne 10. 12. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [anonymizováno] půjčka, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se jej zavázal splácet ve splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 18,20 % ročně. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 2 957,16 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 300 Kč, kapitalizované úroky z úvěru ve výši 233,34 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 179,10 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku 9 026,78 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky za žalovaným postoupeny žalobkyni. 2. Soud věc projednal za přítomnosti zástupce žalobkyně. Žalovaný se k jednání nedostavil ani se neomluvil. 3. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 23. 1. 2019, dispozice se sjednanými parametry kontokorentu ze dne 18. 3. 2019, všeobecných produktových podmínek původního věřitele, upomínek, oznámení o převodu dluhu na účet ze dne 8. 6. 2021, sazebníku poplatků, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 5 000 Kč s úrokovou sazbou ke dni uzavření smlouvy ve výši 21,99 % Žalobkyně předložila oznámení o převedení dluhu z běžného účtu ze dne 8. 6. 2021 a výpisy z úvěrového účtu č. [bankovní účet], na který byl převeden debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 4 583,11 Kč, kdy na posledním výpise jsou evidovány částky požadované žalobkyní v žalobě. Žalovaný byl vyzván k úhradě do 21. 6. 2021. Dle platební historie žalovaný zaplatil částku 1 920,22 Kč. Žalobkyně předložila vyjádření původního věřitele k prověřování úvěruschopnosti, podle kterého měl žalovaný příjem 20 024 Kč, kdy příjem byl ověřen z dokladu o příjmu, čistý měsíční příjem domácnosti činil 21 000 Kč, žalovaný bydlel u rodičů, dosavadní interní splátky činily 3 735,63 Kč, externí splátky 991 Kč. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. částkou normativních nákladů na bydlení dle zák. č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Dle potvrzení o výši příjmů ze dne 22. 1. 2019 zaměstnavatel žalovaného potvrdil měsíční příjem žalovaného ve výši 20 024 Kč. 4. Z platební historie, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výzvy k zaplacení, upozornění na prohlášení úvěru za splatný, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 24. 11. 2021, výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] lze dovodit závěr, že na základě dohody se žalovaným původní věřitel poskytl žalovanému dne 29.11.2019 částku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet ve sjednaných splátkách, když byl původním věřitelem otevřen úvěrový účet a žalovaný dle platební historie po určitou dobu hradil částky, které původní věřitel označil jako řádné splátky úvěru. Žalovaný řádně nesplácel a původní věřitel prohlásil celý úvěr za splatný ke dni 22. 11. 2021 a žalovaný byl vyzván k zaplacení do 8. 12. 2021. Žalobkyně předložila vyjádření původního věřitele k prověřování úvěruschopnosti, podle kterého měl žalovaný příjem 24 055 Kč, kdy příjem byl ověřen z běžného účtu, čistý měsíční příjem domácnosti činil 35 000 Kč, žalovaný bydlel u rodičů, dosavadní interní splátky činily 5 501,40 Kč, externí splátky 997 Kč. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. částkou normativních nákladů na bydlení dle zák. č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. 5. Ze smlouvy o úvěru [anonymizováno] půjčky ze dne 10. 12. 2019, platební historie, výzvy k zaplacení, upozornění na prohlášení úvěru za splatný, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 24. 11. 2021, výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] lze učinit závěr, že na základě smlouvy se žalovaným původní věřitel poskytl žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se zavázal splácet ve sjednaných splátkách. Žalovaný řádně nesplácel a původní věřitel prohlásil celý úvěr za splatný ke dni 22. 11. 2021 a žalovaný byl vyzván k zaplacení do 8. 12. 2021. Žalobkyně předložila vyjádření původního věřitele k posouzení úvěruschopnosti, podle kterého měl žalovaný příjem 24 055 Kč, kdy příjem byl ověřen z běžného účtu, čistý měsíční příjem domácnosti činil 35 000 Kč, žalovaný bydlel u rodičů, dosavadní interní splátky činily 5 898,69 Kč, externí splátky 997 Kč. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. částkou normativních nákladů na bydlení dle zák. č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022 včetně přílohy, potvrzení, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 6. 2022 včetně podacího lístku soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávky za žalovaným žalobkyni a postoupení oznámil žalovanému. Dopisem ze dne 4. 4. 2023 byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Žalovanému byla určena lhůta k zaplacení do 19. 4. 2023. Dle podacího lístku byla předžalobní upomínka podána k poštovní přepravě. 7. Mezi původním věřitelem a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru, jejichž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“). Na uvedené smlouvy se vztahují též ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Původní věřitel ověřoval příjem žalovaného. V případě výdajů však vycházel ze statistických výdajů, faktické výdaje žalovaného nezjišťoval. Již první úvěr poskytl žalovanému v době, kdy měl více závazků. Nebylo tvrzeno, zda původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného též nahlédnutím do dlužnických registrů vzhledem k existenci externího závazku. Z uzavřených smluv pak vyplývají další závazky žalovaného z titulu úroků, poplatků apod. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy