11 C 252/2023-112 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala zaplacení částky 48 749,96 Kč s úrokem ve výši 13 287,08 Kč a se zákonným úrokem z prodlení s tím, že společnost , Anonymizováno, (dále jen „původní věřitel“) uzavřela se žalovanou dne 27. 9. 2019 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které žalovaná načerpala celkem finanční prostředky ve výši 133 461 Kč. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové schránky, po dokončení registrace zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí úvěru, po prověření úvěruschopnosti byl žalované zaslán konkrétní návrh smlouvy. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. , č. účtu, pod var. symbolem , var. symbol, který následně opravila na , Anonymizováno, . Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Žalovaná uhradila celkem 195 945,75 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020.2. Na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobkyně ze dne 6. 6. 2023 bylo řízení usnesením Okresního soudu v Lounech č. j. EPR , Anonymizováno, /2023-12 ze dne 26. 6. 2023 co do zákonného úroku z prodlení z částky 13 287,08 Kč od 11. 1. 2023 do zaplacení zastaveno.3. Soud věc projednal bez přítomnosti zástupce žalobkyně, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání. K jednání se dostavila žalovaná, která uvedla, že smlouvu s původním věřitelem uzavřela, ale vše zaplatila.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.5. Z listiny nazvané smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 27. 9. 2019 bez jakéhokoli podpisu, informací o spotřebitelském úvěru, obchodních podmínek, ze souboru identifikačních údajů, přehledu plateb soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalované jako klientovi úvěr až do úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč, kdy tento limit může být čerpán opakovaně za úrok 8,5 % měsíčně a má být splácen v minimálních měsíčních splátkách, jejichž výše je stanovena v této listině. Dle přehledu plateb, potvrzení o provedených platbách a sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že v období od 27. 9. 2019 do 31. 8. 2022 žalovaná postupně čerpala celkem 133 461 Kč. Dopisem ze dne 12. 2. 2023 původní věřitel oznámil žalované, že pohledávka ve výši 62 037,04 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, byla postoupena žalobkyni. Dopisem ze stejného dne byla žalovaná upomenuta zástupcem žalobkyně o zaplacení s upozorněním na možnost podání žaloby. Dle informace o sledování zásilky byla předžalobní upomínka podána k poštovní přepravě téhož dne. Dle výpisů z účtu , právnická osoba, . předložených žalovanou byly dne 14. 7. 2023 poukázány z účtu žalované na účet uvedený v žalobě dvě částky, a to částka 62 037,04 Kč a částka 16 711,60 Kč, a to pod variabilním symbolem uvedeným v žalobě , Anonymizováno, .6. V posuzovaném případě soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovaná uzavření smlouvy potvrdila a finanční prostředky splácela. Na smluvní vztah dopadá zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Již způsob prověřování úvěruschopnosti popsaný v žalobě je nedostatečný, když poskytoval úvěru musí zjišťovat faktické poměry žadatele úvěr, tj. i jeho výdaje a tyto údaje ověřit (např. výpisem z bankovního účtu apod.). Soud posoudil smlouvu jako absolutně neplatnou v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Převzala-li žalovaná finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2993 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno poskytnutí částky 133 461 Kč a žalovaná dle tvrzení žalobkyně zaplatila celkem 195 945,75 Kč, nedošlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení. Soud proto žalobu zamítl a dále již neprověřoval, zda částky dle výpisů z účtu předložených žalovanou byly na účet žalobkyně připsány a zda zaplacením těchto částek došlo k zaplacení žalovaného dluhu.7. Žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná, žalované pak žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.