11 C 55/2024-67 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 21 829,30 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne 6. 4. 2021 smlouvu o poskytnutí úvěru č. , č. účtu, , na základě které poskytla žalované částku 20 000 Kč se sjednaným úrokem ve výši 19,99 %. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně a včas nehradila, úvěr byl zesplatněn ke dni 4. 3. 2023. Předmětem řízení je částka tvořená nesplacenou jistinou ve výši 19 835,3 Kč a poplatky ve výši 1994 Kč. Žalobkyně ověřila, že žalovaná nebyla v insolvenčním řízení, dle informací z CBCB žalovaná neměla žádné úvěrové zatížení, z historie v interní evidenci klientů ověřila, že žalovaná neměla žádné relevantní negativní informace. Žalobkyně na žádosti uvedla výdaje ve výši 0 Kč a nájemné ve výši 8 500 Kč. Žalobkyně stanovila životní výdaje žalované na základě dat sdělených žalovanou, statistických údajů a normativních nákladů na bydlení na 12 784 Kč. Splátka úvěru činila 428 Kč. Příjem žalované byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, když jí po odečtení nového splátkového zatížení zbylo 17 634 Kč.2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila. Žalovaná se k jednání dostavila a uvedla, že by chtěla splácet. Žalobkyni se žádostí o splátky nekontaktovala. Uvedla, že je v současné době bez zaměstnání, ale nastoupit do práce má , datum, . V podstatě byla rok a něco na úřadu práce, kdy v hledání práce jí bránila skutečnost, že byla dvakrát těhotná, těhotenství nedopadlo dobře. Jiný příjem neměla. Přítel pobírá příjem 20 – 22 000 Kč, z toho musí zaplatit nájem, zálohy elektřiny a také přítel má úvěry, které musí splácet. Smlouvu o úvěru elektronicky podepsala.3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , dodatku ze dne 20. 5. 2021 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout úvěr žalované ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala platit roční úrok 19,99 %, výše měsíční splátky činila 428 Kč. Dle výpisu z účtu a výpisů z účetních evidencí žalovaná úvěr čerpala, řádně nesplácela. Dopisem ze dne 4. 3. 2023 žalobkyně oznámila žalované, že celá pohledávka je splatná ke dni 4. 3. 2023. Dopisem ze dne 2. 11. 2023 byla žalovaná vyzvána k zaplacení nejpozději do 17. 11. 2023 s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Výzvu dle dodejky si žalovaná nevyzvedla.5. Z potvrzení zaměstnavatele soud zjistil, že pracovní poměr žalované u zaměstnavatele , jméno FO, byl sjednán na dobu určitou. Z výpisů z účtů žalované za období předcházející poskytnutí úvěrů soud zjistil, že žalovaná měla v lednu 2021 zůstatek na účtu 13,7 Kč, v únoru 2021 měla zůstatek 12,7 Kč a v březnu 2021 měla zůstatek 5,7 Kč, tj. její výdaje byly cca stejné jako její příjmy. Dále měla příjem deklarovaný žalobkyní, zároveň nebyl proveden trvalý příkaz k úhradě z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku na účtu (výpis z účtu za únor 2021). Žalovaná předložila soubor dokladů, podle kterých je evidována na úřadu práce od 26. 4. 2023. Pracovní poměr u , jméno FO, trval od 1. 12. 2020 do 21. 4. 2021, od 24. 8. 2021 do 31. 12. 2021 byla zaměstnána jako výrobní dělnice u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a od 27. 12. 2022 jako servírka u zaměstnavatele , jméno FO, s příjmem 3 400 Kč měsíčně. Dle nájemní smlouvy je žalovaná povinna spolu s přítelem hradit nájemné 9 000 Kč měsíčně. Dle výzvy soudní exekutorky žalovaná uhradila vymáhanou pohledávku a náklady exekuce ve věci , spisová značka, vedené u Okresního soudu v Lounech.6. Shora zjištěný stav soud posoudil podle práva.7. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, zejménapokud jde o výdaje žalované. Žalobkyně vycházela ze statistických výdajů, faktické výdaje žalované nezohlednila, a to za situace, kdy z výpisů z účtů vyplývalo, že v minulém období jí nezůstával na účtu zůstatek ve výši splátky a nebyl proveden trvalý příkaz z účtu žalované z důvodu nedostatečného zůstatku na účtu. Ze smlouvy o úvěru pak vyplývají i další závazky žalované kromě pravidelných splátek. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná. Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18 a z judikatury Nejvyššího soudu. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalované ve smlouvě uvedené finanční prostředky byly poskytnuty. Převzala-li žalovaná finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalované byla poskytnuta částka 20 000 Kč a zaplatila celkem částku 8 589 Kč, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 11 411 Kč. V řízení nebyl prokázán spor, pokud jde o možnost žalované vrátit dlužnou jistinu. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku v rozsahu uvedeném ve výroku I. a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění dle výzvy žalobkyně. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.8. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měla žalobkyně cca stejný úspěch jako neúspěch. Soud při stanovení míry úspěchu a neúspěchu musí přihlížet i k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.9. , adresa, k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. ve splátkách po , částka, měsíčně, k dodržení platební kázně pod ztrátou výhody splátek. Soud přihlédl k současné majetkové situaci žalované. , adresa, k plnění ve splátkách se majetkových poměrů žalobkyně nedotkne, když dlužná částka bude uhrazena cca do roka.