11 C 71/2024-75 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Lounech domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 23 420 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, (dále jen „původní věřitel“) prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, dne 21. 9. 2022, ve znění smlouvy téhož čísla ze dne 4. 12. 2022, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč převodem na účet. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli částku 24 004 Kč do 20. 12. 2022. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka byla následně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalované jistinu ve výši 20 000 Kč, smluvní úrok 4 004 Kč, úrok z prodlení 1 364,38 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, náklady na upomínání ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 320 Kč.2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a žalovaná se k jednání nedostavila.3. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 21. 9. 2022 a obchodních podmínek soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 6 150 Kč. Smlouva neobsahuje podpis původního věřitele ani žalované, jen informaci o zaslání potvrzovacího kódu ze strany žalované. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku ve výši 6 150 Kč do 21. 10. 2022. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 4. 12. 2022 a obchodních podmínek soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 24 004 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku do 90 dnů. Smlouva neobsahuje podpis původního věřitele ani žalované, jen informaci o zaslání potvrzovacího kódu ze strany žalované. Z výpisu z účtu původního věřitele vyplývá, že žalovaná ze svého účtu č. , č. účtu, na účet původního věřitele zaslala dne 4. 7. 2022 částku 0,01 Kč. Z výpisů z běžného účtu původního věřitele dále vyplývá, že v období od září 2022 do prosince 2022 zaslal na účet žalované 20 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o provedení transakce a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 12. 6. 2023 vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku ze smlouvy č. , tel. číslo, žalobkyni a postoupení bylo oznámeno žalované. Dopisem ze stejného dne byla žalovaná vyzvána k zaplacení žalobkyní do 26. 6. 2023. Podání bylo dle podacího lístku podáno k poštovní přepravě dne 14. 6. 2023. Dopisem ze dne 2. 10. 2023 byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně. Oznámení bylo dle podacího lístku podáno k poštovní přepravě.4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou dne 21. 9. 2022 ve znění smlouvy dne 4. 12. 2022, tedy že žalovaná odsouhlasila znění smluv o úvěru a že později uzavřená smlouva měnila obsah předchozí smlouvy. V řízení nebylo prokázáno ani zaslání žádostí o úvěr ze strany žalované. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 20 000 Kč původním věřitelem na účet žalované. Žalovaná, která se také k jednání nedostavila, netvrdila jiný důvod poskytnutí finančních částek. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovanou. Bylo-li tedy doloženo provedení plateb na její účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tyto platby mohly opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění dle výzvy ze dne 12. 6. 2023, tj. od 27. 6. 2023 do zaplacení. V řízení pak nebylo prokázáno jiné datum, kdy výzva došla žalované. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl, když žalobkyni nemohl vzniknout nárok na smluvní pokutu a další specifikované nároky. I v případě prokázání uzavření smlouvy pak žalobkyně nijak neprokázala, že by původní věřitel prověřoval před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované. Takové smlouvy by byly absolutně neplatné v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Žalobkyně by tak měla nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě čerpané částky ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení.5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení byla převážně úspěšná žalobkyně. Soud při stanovení míry úspěchu a neúspěchu musí přihlížet i k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. V řízení tak měla žalobkyně úspěch pouze v rozsahu 71 %, žalovaná měla úspěch v rozsahu 29 %, když celková požadovaná částka zahrnující i příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku činí 31 995 Kč a byla jí přiznána částka 22 786 Kč. Žalobkyni tak soud přiznal náklady řízení v celkové výši 932 Kč, tj. 42 % (71% –29 %) z celkových nákladů řízení ve výši 2 219 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 948 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba), jeden úkon v poloviční výši 150 Kč (jednoduchá formulářová výzva k plnění), tři režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 220,50 Kč.6. Soud lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.