17 C 259/2024-59 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se obrátila dne 1. 2. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 17 523 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s položkou ve výši 8 426 Kč, kterou žalobkyně souhrnně označuje jako poplatek a která sestává z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 22,44 % ročně v částce 5 378 Kč, částky 1 500 Kč za zpracování úvěru a pojistného ve výši 1 548 Kč, a to v 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 536 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy zkoumána řádně a dostatečně, přičemž nízká výše úvěru neodůvodňuje nijak hloubkové prověřování úvěruschopnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně se při tom řídila zásadou, že každý je povinen jednat v právním styku poctivě a v tom smyslu i nakládala se sdělenými údaji od žalovaného. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 10 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když na svůj dluh dodnes neuhradil ničeho. Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku 17 523 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 10 000 Kč, 7 523 Kč uplatňuje žalobkyně z titulu dlužného poplatku, příslušenství se skládá ze smluvního úroku ve výši 22,44 % ročně z dlužné jistiny od 31. 8. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny od 5. 3. 2022 do zaplacení, přičemž příslušenství žalobkyně uplatňuje dílem v kapitalizované podobě a dílem v dále běžící.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný podepsal s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou ve výši 8 426 Kč, kterou žalobkyně označuje jako poplatek a která sestává z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 22,44 % ročně v částce 5 378 Kč, částky 1 500 Kč za zpracování úvěru a pojistného ve výši 1 548 Kč, a to v 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 536 Kč /viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 39-40/. Úvěr ve výši 10 000 Kč byl žalovanému vyplacen dne 26. 8. 2021 bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet /viz sdělení banky o vyplacení úvěru na č. l. 16/. Žalovaný dosud na svůj dluh ničeho neuhradil /viz tabulka umoření na č. l. 43/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávky včetně příloh na č. l. 32-38/. O postoupení byl žalovaný vyrozuměn oznámením ze dne 16. 12. 2022, které bylo odesláno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 13. 1. 2023, v němž byl žalovaný současně vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení /viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 na č. l. 44 včetně podacího lístku na č. l. 45/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní výzva na č. l. 47-48 včetně podacího lístku na č. l. 46/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. V rámci zkoumání úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici formulář žádosti o úvěr (tzv. zákaznická karta), v níž je křížkem označeno, že žalovaný tehdy bydlel v nájmu, dosáhl učňovského vzdělání, byl svobodný, neměl vyživovací povinnost a byl zaměstnán jako kuchař u německé společnosti , právnická osoba, . Dále zde byl ručně vyplněn čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 27 428 Kč a další čistý příjem domácnosti ve výši 15 000 Kč. Měsíční výdaje žalovaného měly činit 5 000 Kč, přičemž výslovně jde o odhadované měsíčné výdaje /viz zákaznická karta na č. l. 41/. K prokázání tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně dále doložila dvě výplatní pásky žalovaného za měsíc květen 2021, kdy žalovanému byla vyplacena čistá mzda ve výši 969,88 eur, což při tehdejším kurzu ve výši přibližně 1:25,5 odpovídá zhruba částce 24 731,94 Kč, a za měsíc červen 2021, kdy žalovanému byla vyplacena čistá mzda ve výši 1 181,65 eur, což při tehdejším kurzu ve výši přibližně 1:25,5 odpovídá zhruba částce 30 132,08 Kč /viz výplatní pásky na č. l. 20/.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Dle ust. § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ nedostála.16. Soud konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně nikterak pečlivě nezkoumala výdaje žalovaného, a to ani ty podstatné, spokojila se toliko s uvedením částky 5 000 Kč představující nijak blíže nespecifikované odhadnuté výdaje žadatele. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně soud nemůže hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru, neboť není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a