11 C 57/2025-76 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 27 218,69 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, (dále jen „původní věřitel“) uzavřela se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, v rámci které si sjednali vedení běžného účtu a následně poskytnutí kontokorentního úvěru , Anonymizováno, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěrový limit ve výši 20 000 Kč. Žalovaný porušil podmínky ze smlouvy a povolený limit překročil, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Dlužný zůstatek ve výši 25 418,69 Kč byl převeden na nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, . Dlužná částka je úročena úrokem ve výši 29 %. Dlužná částka nebyla řádně splácena a původní věřitel dlužnou částku zesplatnil ke dni , datum, . Žalobkyně požadovala dlužnou jistinu úvěru ve výši 25 418,69 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč a úrok z prodlení ve výši 2 236,30 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni.2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se z jednání omluvil. Žalovaný se k jednání nedostavil ani se neomluvil.3. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne , datum, , dohody ze dne , datum, , formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek, všeobecných produktových podmínek původního věřitele, sazebníku, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, , výpisů z úvěrového účtu č. , č. účtu, lze dovodit závěr, že se původní věřitel zavázal vést pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, . Na základě dohody ze dne , datum, původní věřitel poskytl žalovanému úvěrový limit , Anonymizováno, s výší úvěrového rámce 20 000 Kč na jeho běžném účtu, který se žalovaný zavázal splácet ve sjednaných splátkách. Původní věřitel prohlásil celý úvěr za splatný ke dni , datum, a žalovaný byl vyzván k zaplacení do , datum, . Dle platební historie a výpisů z úvěrového účtu žalovaný čerpal částku 25 418,69 Kč dne , datum, . Žalobkyně předložila žádost o povolení debetního zůstatku ze dne , datum, podepsanou žalovaným a vyjádření původního věřitele k prověřování úvěruschopnosti v případě úvěru ve výši 20 000 Kč, podle kterých příjem žalovaného činil 22 062 Kč, byl ověřen z běžného účtu žalovaného, příjem domácnosti činil 25 000 Kč, žalovaný byl svobodný, bydlel u rodičů, neměl vyživovací povinnosti, pracovní poměr měl na dobu určitou. Dle žalovaného jeho nezbytné měsíční výdaje činily 0, náklady na bydlení 700 Kč, neuvedl žádné splátky. Dle původního věřitele dosavadní interní splátky žalovaného činily 2 317,68 Kč a externí splátky 1 181 Kč měsíčně. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle zák. č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy, potvrzení, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni a postoupení oznámil žalovanému. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Žalovanému byla určena lhůta k zaplacení do , datum, . Dle podacího lístku byla předžalobní upomínka podána k poštovní přepravě. Dle informace o sledování zásilky pořízené prostřednictvím internetu se zásilka vrátila zpět odesilateli s tím, že si jí adresát nevyzvedl ve stanovené odběrní lhůtě.5. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena v souladu s ustanovením § 2662 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, smlouva o běžném účtu. Dle ustanovení § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Na ujednání stran se tak vztahoval též zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného. V řízení však nebyla prokázána výše příjmů a výdajů žalovaného. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Úvěrová smlouva je v takovém případě neplatná absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 87), která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Žalobkyně, která nabyla pohledávku postoupením, má v takovém případě jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení však nebylo prokázáno čerpání úvěru. Úvěr měl být poskytnut dle skutkových tvrzení na běžném účtu žalovaného, nebyl tedy čerpán až dne , datum, převodem na nově zřízený úvěrový účet. Stejně tak nebylo v řízení prokázáno překročení povoleného úvěrového limitu ze strany žalovaného. Žalobkyně se k jednání nedostavila a soud nemohl poskytnout žalobkyni poučení podle ustanovení § 118a odst. 2 a 3 o. s. ř. k označení důkazů k prokázání faktické výše příjmů a výdajů žalovaného (tedy k prověřování úvěruschopnosti), k čerpání úvěru na běžném účtu a překročení úvěrového limitu (tedy k prokázání výše bezdůvodného obohacení). Poučení soud poskytuje zásadně při jednání. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyně byla vyzvána k označení důkazů k výše uvedeným skutkovým tvrzením samostatným přípisem před jednáním. Soud proto žalobu zamítl.6. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, žádné náklady mu nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.