1 C 260/2025-65 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 74 152,35 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, dne , datum, , na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr až do výše 42 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky s příslušenstvím vrátit dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek, první splátka byla splatná dne 28. 8. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 20. 1. 2026. Žalovaný nesplácel a úvěr byl vypovězen, o čemž byl žalovaný informován elektronicky. Částka ve výši 74 152,35 Kč se skládá z jistiny 34 838, 43 Kč, poplatku za vyplacení úvěru 241,61 Kč, smluvního úroku 36 379,78 Kč, poplatku za službu „, typ, “ 80,52 Kč, poplatku za službu „, typ, “ 1 235,32 Kč, poplatku za službu „Informační SMS servis“ 21,12 Kč. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši 1 355,57 Kč za prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za prvních 90 dnů prodlení. Žalobkyně prověřovala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný čerpal úvěr na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, , a to dne , datum, částku 23 000 Kč; dne , datum, částky 1 800 Kč 1 500 Kč a 1 500 Kč; dne , datum, částky 2 000 Kč, 2 000 Kč, 1 400 Kč, 1 500 Kč a 1 245 Kč. Celkem žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši 35 945 Kč. Žalovaný uhradil dne , datum, částku 879,84 Kč, dne , datum, částku 65,21 Kč, dne , datum, částku 96,03 Kč a dne , datum, částku 65,27 Kč. Celkem bylo zaplaceno 1 106,35 Kč. Pokud by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby nárok ve výši jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena a žalovaný se takto bezdůvodně na úkor žalobkyně obohatil.2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 21. 11. 2025, č. j. 1C 260/2025-61, které nabylo právní moci, byl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzván žalovaný, aby se ve stanovené lhůtě od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovaný byla dne 26. 11. 2025 vyrozuměn o uložení a připravení zásilky k vyzvednutí, 10. dnem se od tohoto data se má za doručenou. Žalobkyně dala souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.3. Podle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listin má soud za doložené, že žalobkyně poukázala žalovanému na jeho účet dne , datum, částku 23 000 Kč; dne , datum, částky 1 800 Kč 1 500 Kč a 1 500 Kč; dne , datum, částky 2 000 Kč, 2 000 Kč, 1 400 Kč, 1 500 Kč a 1 245 Kč. Celkem žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši 35 945 Kč, což bylo potvrzeno zprávou , banka, . Dle výpisu o posouzení úvěruschopnosti činila výše čistého příjmu uvedeného žalovaným , hodnota, Kč a výše ověřeného čistého příjmu žalovaného , hodnota, Kč, výše výdajů na bydlení , hodnota, Kč, další nezbytné výdaje , hodnota, Kč, ostatní zbytné výdaje , hodnota, Kč, vypočítané minimální výdaje , hodnota, Kč. Žalobkyně dále předložila listinu nazvanou identifikované příjmy, dle které výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činí , hodnota, Kč. Dle výzvy k úhradě ze dne 19. 6. 2025 včetně podacího lístku z téhož dne byl žalovaný před podáním žaloby upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně a vyzván k zaplacení. Z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by před poskytnutím úvěru byly doloženy tvrzené příjmy a výdaje žalovaného. Z informací získaných od žalovaného bez předložení dokladů vztahující se k posouzení tvrzených příjmů a výdajů žalovaného, nelze dospět k závěru o jeho schopnosti úvěr řádně splácet.5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Prověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, existovaly zde důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet (§ 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Úvěrová smlouva je v takovém případě neplatná absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 87), která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Žalobkyně má v takovém případě jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku.6. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyní tvrzená částka ve výši 35 945 Kč byla žalovanému poskytnuta, byla připsána na jeho účet, žalovaný vrátil částku ve výši 1 106,35 Kč. Soud shledal na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši 34 838,65 Kč. V řízení nebyl prokázán spor o možnost žalovaného dlužnou částku zaplatit. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení a uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 34 838,65 Kč s zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 26. 6. 2025, když výzva k úhradě byla předána k poštovní přepravě dne 19. 6. 2025, žalovaný se dostal do prodlení dle ustanovení § 573 občanského zákoníku dne , datum, . V řízení pak nebylo prokázáno jiné datum, kdy výzva došla žalovanému. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.7. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). V daném případě byl úspěšnějším účastníkem v řízení žalovaný (§ 142 odst. 2 o. s. ř.), kterému však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.8. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.9. Žalobkyně zaplatila z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 2 967 Kč, návrh nebyl soudem povolen, věc byla převedena z aplikace CEPR do sporného řízení, důsledně tomu je žalobkyně povinna doplatit část soudního poplatku ve výši 741 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Okresního soudu v Lounech.