14 C 45/2026-22 — Okresní soud v Lounech

Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 11 455 Kč, kterou jí žalovaný dluží na základě uzavřené Úvěrové smlouvy ze dne , datum, , číslo: , hodnota, , když sjednaný úvěrový rámec činil částku 10 000 Kč která byla žalovaným v plném rozsahu čerpána. Žalovaný v době trvání revolvingového úvěrového vztahu celkem načerpal částku 28 089,28 Kč, když žalovaný uhradil 21 168,45 Kč. Z důvodu nehrazení zbývající částky dluhu byla žalobkyně nucena úvěr ke dni 18. 6. 2025 zesplatnit. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 9 855 Kč, poplatků ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně v žalobě precizovala, jakým způsobem dospěla k výpočtu žalované částky.Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 23. 2. 2026, č.j. 14 C 45/2026-14, které nabylo právní moci dne 13. 3. 2026 byli v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzváni účastníci, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovanému bylo usnesení doručeno uložením, přičemž následně zůstal ve věci zcela pasivní.1. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.2. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi účastníky vznikl platně smluvní vztah, účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, kterou žalobce poskytl žalovanému, částku výše specifikovanou. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku nezaplatil v plné výši, důsledně tomu se žalobce domáhá zaplatit dlužnou jistinu ve výši 9 855 Kč a částky specifikované v odstavci 1 odůvodnění tohoto rozsudku. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalovanému zaplatit tuto částku.3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno.4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 455 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.