17 C 229/2025-93 – Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se obrátila dne 2. 12. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 130 433,80 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 100 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši nominální úrokové sazby 72,85 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 353 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil před zesplatněním celkem pouze 44 118 Kč. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr byl zesplatněn ke dni 17. 8. 2025. Po zesplatnění úvěru žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaná částka 130 433,80 Kč se skládá z dosud neuhrazené části nové jistiny úvěru ve výši 114 963,36 Kč (přičemž tato nová jistina úvěru se skládala z původní jistiny poskytnutého úvěru ve výši 97 336,69 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 17 626,67 Kč), ze smluvní pokuty ve výši 998 Kč (2×499 Kč) za prodlení s úhradou splátek delším 30 dnů, z náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 600 Kč (3×200 Kč za prodlení s úhradou splátky delším 15 dnů), z poplatku za pojištění ve výši 1 802 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné nové jistiny od dne 19. 8. 2025 do dne vyhotovení žaloby (1. 12. 2025), v celkové kapitalizované výši 12 070,80 Kč, a příslušenství se skládá ze smluvního úroku ve výši 72,85 % ročně z (původní) jistiny 97 336,69 Kč od 19. 8. 2025 do 10. 9. 2025 v kapitalizované výši 4 342,17 Kč a dále ve výši 12 % ročně z (původní) jistiny 97 336,69 Kč od 11. 9. 2025 do zaplacení (nejvýše však v částce 371 635 Kč), a ze zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 118 363 Kč (součtu původní jistiny 97 336,69 Kč, přirostlých úroků 17 626,67 Kč, smluvních pokut ve výši 998 Kč, náhrady nákladů ve výši 600 Kč a poplatku za pojištění ve výši 1 802 Kč) od 19. 8. 2025 do zaplacení. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně zjistila a ověřila příjem žalovaného a dále z hlediska výdajů vycházela ze sdělení žalovaného, která jsou zaznamenána ve formuláři hodnocení klienta. Dále vycházela z částky životního minima. Žádné další výdaje žalovaný žalobkyni nesdělil a zároveň ve formuláři prohlášení klienta prohlásil, že veškeré sdělené údaje jsou úplné a pravdivé, nemá žádné splatné dluhy atp. , jméno FO, žalovaný některé údaje zatajil, může to mít trestněprávní následky a nelze to nyní dávat k tíži žalobkyni. Žalobkyně se přesto nespoléhala jen na sdělené údaje a provedla lustrace žalovaného v databázi SOLUS a NRKI, kde nezjistila žádné negativní záznamy, na základě toho provedla hodnocení klienta (tzv. skóring) a dospěla k závěru, že úvěr lze v tomto případě poskytnout.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel s žalobkyní coby poskytovatelem spotřebitelského úvěru dne , datum, úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úroky v nominální výši 72,85 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 353 Kč. RPSN činila 102,83 %. Dle bodu 2.2 smlouvy přirůstají úroky z poskytnuté jistiny úvěru k jistině, úroky po zesplatnění úvěru však mohou být sjednány v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou by měl žalovaný zaplatit v případě řádného splácení. V případě prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za prodlení s každou splátkou delší než 30 dnů a dále měla žalobkyně právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů (ve výši 200 Kč při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 15 dnů dle bodu 6.2 smlouvy). Součástí smluvního ujednání bylo i pojištění schopnosti splácet úvěr od , právnická osoba, ., k němuž žalovaný přistoupil na základě přihlášky, kdy měsíční pojistné činilo 901 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, kdy žalovaný nejprve požádal o poskytnutí úvěru, k čemuž sám přiložil požadované informace, zejména doklad o bankovním účtu, kopii občanského průkazu a listiny k ověření úvěruschopnosti. Bankovní účet žalovaného byl ověřen prostřednictvím tzv. identifikační platby ve výši 1 Kč. Po ověření úvěruschopnosti žalobkyně zaslala žalovanému veškerou smluvní dokumentaci a žalovaný následně projevil vůli smlouvu uzavřít ve formě SMS zprávy obsahující vygenerovaný jedinečný podpisový kód /viz návrh na uzavření smlouvy na č. l. 6-8, příloha k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru na č. l. 41, dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru na č. l. 42-43, předsmluvní formulář na č. l. 21-24, podmínky podpisu na dálku na č. l. 44, doklad o zaslaných SMS na č. l. 48, informace o klientovi, doklad o zaplacení identifikační platby na č. l. 47, oznámení o schválení úvěru na č. l. 9, dodejka na č. l. 18, splátkový kalendář na č. l. 10, přihláška do pojištění na č. l. 38-39, informace o pojištění na č. l. 11-14, kopie občanského dokladu na č. l. 30-31, výpis z registru ČNB na č. l. 40/. Žalovaný úvěr čerpal, jistina ve výši 100 000 Kč mu byla vyplacena na jeho bankovní účet, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, když uhradil před zesplatněním celkem pouze 44 118 Kč. Žalobkyně proto žalovaného postupně celkem 2 výzvami vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaný ani tak své povinnosti dodatečně nesplnil, a žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 17. 8. 2025, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 34, sdělení banky o vyplacení úvěru na č. l. 60, karta klienta na č. l. 16, výzvy k zaplacení na č. l. 19-20, oznámení o zesplatnění na č. l. 17/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní výzva na č. l. 15, podací arch na č. l. 37/.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala tvrzení ohledně zkoumání výdajů žalovaného. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti předložila formulář nazvaný hodnocení klienta, v kterém žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. Podle údajů v tomto formuláři čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání činil 29 700 Kč, přičemž tato skutečnost byla doložena dalšími předloženými listinami, především pak potvrzením o existenci zaměstnavatele (doklad o existenci internetových stránkách zaměstnavatele) a potvrzeními o výplatě mzdy žalovanému na jeho bankovní účet. Měsíční výdaje žalovaného byly uvedeny ve výši 4 860 Kč (životní minimum) a ve výši 500 Kč na spoření, 2 000 Kč na splátky jiných úvěrových produktů, 5 177 Kč na bydlení a 500 Kč ostatní výdaje. Celkové výdaje tak měly činit 13 037 Kč měsíčně. Ohledně formy bydlení bylo uvedeno „u rodičů“ /viz hodnocení klienta na č. l. 25, ověření zaměstnavatele na č. l. 26, potvrzení o výplatě mzdy na č. l. 27-29/. Žalovaný ve formuláři prohlášení klienta mimo jiné prohlásil, že nemá žádné splatné dluhy, nebyla proti němu podána žaloba, nenachází se v úpadku, veškeré údaje poskytnuté žalobkyni jsou pravdivé a úplné /viz prohlášení klienta na č. l. 32-33/. Žalobkyně dále v rámci prověřování úvěruschopnosti provedla lustraci žalovaného v registru SOLUS a NRKI. Ve výstupu z databáze SOLUS jsou uvedeny pouze osobní údaje žalovaného a datum provedení lustrace. Ve výstupu z databáze NRKI je nadto uvedeno, že ke dni 4. 11. 2024 měl žalovaný 7 finančních institucí s žádostí, celková expozice činila 4 337 326 Kč, žalovaný byl v té době po splatnosti ohledně úhrady částky 105 Kč /viz výpis z registru SOLUS na č. l. 36, výpis z registru NRKI na č. l. 35/.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebite