9 C 138/2021-47 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne [datum] k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalované o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovaná nereagovala na výzvu žalobce k přihlášení poplatníka televizních poplatků, takže byla žalobcem písemně vyrozuměna, že byla zařazena do evidence plátců televizního poplatku ode dne [datum]. Žalovaná byla povinna platit měsíční televizní poplatek ve stanovené výši, tj. [částka]. Žalovaná nezaplatila tento poplatek za měsíce červenec, říjen, listopad, prosinec 2019 a leden 2020, takže celkem z tohoto důvodu dluží žalobci [částka] s příslušenstvím. 2. Soud provedl důkaz třemi upomínkami [právnická osoba] ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum] a specifikací výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od 16. 10 2019 do [datum]. 3. Na základě těchto shora označených a soudem provedených důkazů bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaná byla držitelkou televizního přijímače, když se přihlásila jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence dne [datum]. Žalovaná byla povinna platit měsíční televizní poplatek po [částka], když nezaplatila za měsíce červenec 2019, říjne 2019, listopadu 2019, prosinec 2019 a leden 2020, takže celkem z tohoto důvodu dluží žalobci na nezaplaceném televizním poplatku částku [částka] s příslušenstvím. 4. Při právním věci soud rozhodoval podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., dle kterého poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 5. Podle § 7 odst. 2 věta prvá uvedeného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. 6. Podle § 12 odst. 5 zákona, měsíční výše televizního poplatku činí od [datum] [částka] a podle § 12 odst. 6 uvedeného zákona, měsíční výše televizního poplatku činí od [datum] [částka]. 7. Podle § 10 zák. [číslo] nezaplatí-li poplatník televizní poplatek, na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve kterém bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroku z prodlení, určeného předpis práva občanského. 8. Podle § 8 odst. 2 cit. zákona je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem a to do 15 dnů od dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 1973 občanského zákoníku dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 11. Podle § 2 nařízení vlády České republiky [číslo] kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 13. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právní posouzení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 14. Žalovaná neprokázala, že žalobci dlužnou částku ve výši [částka] s příslušenstvím zaplatila, takže soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení za dobu od [datum] pouze do podání žaloby, takže soud i v tomto rozsahu žalobě vyhověl, neboť žalobce žalobou uplatnil příslušenství žalované pohledávky v nižším rozsahu, než-li v jakém měl právo se příslušenství domáhat. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 16. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 14b), odst. 1, bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky [číslo] Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty do [částka] částku [částka], tedy za dva úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), celkem tedy částku [částka]. 17. Dále soud přiznal dva režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á [částka] podle § 14b) odst. 5, písm. a) advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění, vyhlášky č. 120/2014 Sb. a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši [částka]. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku [částka]. 18. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši [částka], za zaplacený soudní poplatek pak částku [částka] Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku [částka]. 19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval tak, jak je to uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku s tím, že žalobce byl zastoupen advokátem. Důvodem pro takové rozhodnutí soudu je znění § 24 odst. 1 věta prvá o. s. ř., zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, dle něhož, účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí. 20. Podle § 25 odst. 1 shora citovaného o. s. ř., zástupcem si účastník může ještě zvolit advokáta. Advokátu lze udělit pouze plnou moc pro celé řízení (dále jen„ procesní plná moc“). 21. Ve vztahu k zastupování České televize advokátem bylo rozhodováno v mnoha případech Ústavním soudem České republiky. 22. Okresní soud v Litoměřicích při svém rozhodování o náhradě nákladů řízení žalobce, zastoupeného advokátem, vycházel kromě shora uvedených ustanovení o. s. ř. také z nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. II. ÚS 1588/12, ze dne [datum]. V tomto nálezu uvedl Ústavní soud, že Česká televize je sice veřejnoprávní instituce, které zákon ukládá plnění specifických úkolů, leč nejde o subjekt hospodařící s majetkem státu, nýbrž s majetkem svým tak, jak to vyplývá zejména z § 1 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Na státu a státním rozpočtu je Česká televize nezávislá, je financovaná prostřednictvím televizních poplatků vybíraných na základě zákona č. 348/2005 Sb., v platném znění, a příjmy z vlastní podnikatelské činnosti. Je tedy také jejím ekonomickým kalkulem, uvážením a rizikem, zda bude k vymáhání svých pohledávek angažovat extrémní odborníky, či k této činnosti využije vlastních pracovníků. Rozhodne-li se přitom nechat se v řízení zastoupit advokátem, má jí být přiznána plná náhrada nákladů řízení. 23. Na shora uvedené usnesení Ústavního či soudu České republiky pak navázal i II. senát Ústavního soudu ještě další usnesením, sp. zn. II. ÚS 2104/12, ze dne [datum] Ústavní soud zdůraznil, že Česká televize neodpovídá za závazky státu a stát neodpovídá za její závazky. Taková zákonná charakteristika právnické osoby veřejného práva odpovídá na státu a jeho orgánech neodvislému postavení České televize, která nemůže mít povahu„ subordinace“ ve vztahu k dalším orgánům veřejné moci. Česká televize plní veřejnoprávní úkony, které však nelze hodnotit jako výkon veřejné moci. Proto Ústavní soud nedospěl k závěru, v posledně uvedeném usnesení, že sjednání advokáta pro zastupování před soudem ve věci vymáhání televizních poplatků, ztělesňuje náklad neúčelný, který by soudy bez dalšího neměly České televizi přiznat. 24. Okresní soud v Litoměřicích při svém rozhodování o nákladech řízení žalobce, zastoupeného advokátem, vycházel také ze závěrů usnesení Nejvyššího soudu České republiky, ve věci vedené p