9 C 129/2021-43 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne 6. 11. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 3.640 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil pojistnou smlouvou uzavřenou dne 1. 9. 2018, jejímž předmětem bylo kapitálové pojištění. První pojistné bylo stanoveno ve výši 736 Kč, pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční. Pojistná smlouva zaniká ke dni 1. 2. 2020 a dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od 1. 10. 2019 do 1. 2. 2020. Žalobce se domáhá dlužného pojistného ve výši 3.640 Kč, přičemž součástí této částky je i náklad na vymáhání ve výši 300 Kč. 2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 28. 1. 2021, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne 12. 3. 2021 zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání. 3. Soud provedl důkaz předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce ze dne 26. 6. 2021, přehledem poplatků a parametrů pojištění [název pojištění] [anonymizována dvě slova] platným od 1. 1.2015, pojistnou smlouvou ze dne 16. 7. 2018, modelací sjednaného pojištění, záznamem z jednání, dodejkou svědčící o vhození zásilky žalobce do domovní schránky žalovaného dne 17. 12. 2019, sdělením o zániku pojištění ze dne 12. 2. 2020, upozorněním na neuhrazené pojistné ze dne 19. 11. 2019, pokusem o smír ze dne 10. 3. 2020, přehledem předpisů a plateb pojistného vypracovaný žalobcem dne 3. 11. 2020 a podacím archem právního zástupce žalobce ze dne 26. 6. 2020. 4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 5. Podle § 2765 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl. 6. Podle § 2782 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 8. Podle § 2783 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 9. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Podle § 2804 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 11. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 14. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 16. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 17. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne 16. 7. 2018 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění žalovaného. Pojištění bylo sjednáno od 1. 9. 2018 do 80. let věku žalovaného. Žalovaný se zavázal platit měsíční pojistné ve výši 1.156 Kč. 18. Žalobce upozornil žalovaného dopisem ze dne 19. 11. 2019 o zaplacení dlužného pojistného ve výši 1.368 Kč s tím, že žalovaný tuto částku nezaplatil, takže žalobce sdělil žalovanému dopisem ze dne 12. 2. 2020, že jeho pojistná smlouva zanikla dne 1. 2. 2020. Žalovaný byl znovu žalobcem vyzván o zaplacení dlužného pojistného, vypočteného žalobcem na částku ve výši 3.340 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky v co nejkratší možné době s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude žalobce žalovanému navíc účtovat náklady související s vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč. 19. Žalobce dopisem ze dne 10. 3. 2020 sdělil žalovanému, že eviduje neuhrazenou částku po zániku pojištění ve výši 3.640 Kč. Žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku zaplatil. 20. Právní zástupce žalobce v předžalobní upomínce ze dne 26. 6. 2020 vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, která je předmětem tohoto řízení ve lhůtě do 15 dnů od doručení tohoto dopisu. Žalovaný byl informován o tom, že v případě nezaplacení dlužné částky, se žalobce s vymáháním obrátí na příslušný soud. 21. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 3.640 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 23. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 7 vyhl. Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty od 1.000 Kč do 5.000 Kč částku 1 000 Kč, tedy za tři úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), celkem tedy částku 3.000 Kč. 24. Dále soud přiznal tři režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé a za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 900 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 3.900 Kč. 25. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 819 Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 400 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 5.119 Kč. 26. Soud prvního stupně rozhodoval o výši odměny advokáta, podle § 14b odst. 1vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v občanském soudním řízení, a) které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, b) v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje