9 C 158/2021-48 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne [datum] k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil uzavřením pojistné smlouvy s počátkem pojištění [datum], kdy byla pojištěna tříkolka a čtyřkolka žalovaného. Z důvodu neplacení došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni [datum]. Za dobu od [datum] do [datum] žalobce požaduje dlužné pojistné ve výši [částka] a částku [částka] v souladu se sazebníkem. 2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne [datum] zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání. 3. Soud provedl důkaz informací o zániku pojistné smlouvy ze dne [datum], pojistnou smlouvou ze dne [datum], podacím archem právního zástupce žalobce, informací o nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy ze dne [datum], upomínkou dlužného pojistného ze dne [datum]. 4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 5. Podle § 2765 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl. 6. Podle § 2782 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 8. Podle § 2783 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 9. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Podle § 2804 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 11. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 14. Podle § 2 nařízení vlády České republiky [číslo] kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 16. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 17. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti tříkolky a čtyřkolky žalovaného, [registrační značka] za újmu způsobenou provozem vozidla. Pojištění bylo uzavřeno od [datum] na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal platit roční pojistné ve výši [částka], které bylo splatné pololetně, vždy ke každému 9. dni měsíce ledna a měsíce července kalendářního roku v době trvání sjednaného pojištění. 18. Žalobce sdělil žalovanému dopisem ze dne [datum], že dosud nezaplatil pojistné splatné dne [datum]. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužného pojistného ve výši [částka], nákladů na upomínání ve výši [částka], tedy k zaplacení celkové částky [částka] do [datum] s tím, že v opačném případě uvedeného dne pojištění zanikne. 19. Žalobce dopisem ze dne [datum] sdělil žalovanému, že dnem [datum] zaniklo jeho pojištění a dlužné pojistné vymezil na částku ve výši [částka] s výzvou k zaplacení do [datum]. 20. Žalobce dopisem ze dne [datum] informoval žalovaného o nedoplatku pojistného ve výši [částka] a požadoval zaplacení této částky, jakožto i nákladů na upomínání ve výši [částka]. 21. Soud při svém rozhodování vycházel ze dvoustranného právního jednání účastníků, které je obsahem pojistné smlouvy uzavřené dne [datum]. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci roční pojistné ve výši [částka], takže při celkem 365 kalendářních dnech každého kalendářního roku připadá na pojistné částka ve výši 4, [částka]. Žalovaný měl pojištěno vozidlo u žalobce v období od [datum] do [datum] včetně, takže pojištění trvalo celkem 111 kalendářních dnů, a proto tedy žalovaný za toto období dluží na pojistném částku [částka], [částka], zaokrouhleně tedy dluží na pojistném částku ve výši [částka]. Žalobce ovšem v žalobě požaduje zaplacení dlužného pojistného pouze ve výši [částka] s příslušenstvím, když v den [datum] byla tato částka splatná, takže proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Žalovaný navíc proti žalované pohledávce nevznesl žádné námitky a neprokázal, že dlužnou částku žalobci zaplatil. 22. Soud prvého stupně dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby ve zbytku žalované pohledávky, o [částka]. Soud rozhodoval v souladu s názorem Ústavního soudu České republiky vyjádřeného v jeho usnesení I. ÚS 3512/2011, kdy tento dovodil, že, mimo jiné obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit, sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Obchodní podmínky mohou být sestaveny některou ze smluvních stran nebo i třetím subjektem, tato praxe je výslovně upravena ve vztazích řídících se § 273 obchodního zákoníku, kdy oproti tomu občanský zákoník takovou explicitní úpravu neosahuje. Tuto praxi lze dovodit zejména z principu autonomie vůle stran a z toho odvozené zásady smluvní volnosti, která je jedním z vůdčích principů závazkového práva, uplatnění obchodních podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti dle § 56 občanského zákoníku obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Za takové ustanovení se považují mimo jiné ujednání, s nimiž se spotřebitel neměl možnost seznámit před podpisem smlouvy, což budou typicky právě obchodní podmínky, s nimiž se spotřebitel před podpisem smlouvy neměl možnost seznámit. Základním předpokladem přijetí všeobecných obchodních podmínek oblátem je zahrnutí těchto všeobecných obchodních podmínek do návrhu, k tomu může dojít několika způsoby. Prvním způsobem je zopakování celého jejich textu například ve formuláři smlouvy, má-li se závaznost obchodních podmínek pro daný právní vztah odvíjet od souhlasu smluvních stran, pouhý odkaz na obchodní podmínky ve smlouvě nestačí, musí k němu přistoupit seznámení s jejich obsahem. Obchodní podmínky, na které smlouva odkazuje a jež jsou k ní připojeny nebo jsou smluvním stranám známy, nemusí být samostatně podepisovány účastníky smluvního vztahu, v pochybnostech však musí ten, kdo se jich dovolává prokázat, že byly ke smlouvě připojeny, nebo že byly druhé straně známy. K těmto závěrům dospěl i Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku ze dne [datum] ve věci vedené pod sp. zn. 5 Cmo 318/97 anebo Nejvyšší soud Če