9 C 161/2021-65 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne [datum] k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil uzavřením pojistné smlouvy na pojistný produkt„ Pojištění motorových vozidel“. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla bylo sjednáno k vozidlu [příjmení] [jméno], [registrační značka], s ročním pojistným [částka], když počátek pojištění byl stanoven ke dni [datum]. Žalovaný neuhradil pojistné splatné [datum], a to ani na základě upozornění na možnost zániku pojištění. Účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly [datum], takže žalovaný dluží od [datum] do [datum] na pojistném částku [částka] a dále částku [částka] za upomínku. 2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže musel být usnesením ze dne [datum] zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání. 3. Soud provedl důkaz sdělením o zániku pojištění ze dne [datum], výzvou k zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum], předžalobní upomínkou žalobce ze dne [datum], předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobce ze dne [datum], notářským zápisem ze dne [datum], pojistnou smlouvou ze dne [datum], informací o výši pojistného ze dne [datum], vyúčtováním předpisu pojistného ze dne [datum], všeobecnými pojistnými podmínkami žalobce bez podpisu žalovaného a sazebníkem administrativních poplatků platným od [datum] bez podpisu žalovaného. 4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 5. Podle § 2765 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl. 6. Podle § 2782 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 8. Podle § 2783 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 9. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Podle § 2804 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 11. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 14. Podle § 2 nařízení vlády České republiky [číslo] kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 16. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 17. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou provozem motorového vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka]. Pojistná smlouva byla sjednána od [datum] na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal platit žalobci roční pojistné ve výši [částka]. 18. Žalobce dopisem ze dne [datum] sdělil žalovanému, že výše ročního pojistného na další pojistné období činí [částka]. Žalovaný byl informován o tom, že pokud s nově stanovenou výší pojistného nesouhlasí, má tuto skutečnost sdělit žalobci písemně nejpozději do jednoho měsíce od doručení tohoto dopisu. 19. Žalobce vyúčtoval žalovanému dopisem ze dne [datum] roční pojistné na období od [datum] do [datum] částku ve výši [částka]. 20. Žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne [datum] k zaplacení ročního pojistného ve výši [částka] a k zaplacení aktuálních nákladů na upomínání ve výši [částka]. Žalobce informoval žalovaného, že eviduje uvedený nedoplatek pojistného a upozornil žalovaného, že pokud částka nebude připsána na žalobcův účet do [datum], pak pojištění žalovaného zanikne dnem [datum]. 21. Žalobce dopisem ze dne [datum] sdělil žalovanému, že jeho pojištění zaniklo dne [datum] ve 24:00 hodin z důvodu neplacení pojistného. Žalovaný byl vyzván, aby nedoplatek pojistného ve výši [částka] zaplatil nejpozději do [datum]. 22. Žalobce vyzýval žalovaného o zaplacení žalované pohledávky v předžalobní upomínce ze dne [datum]. 23. Právní zástupkyně žalobce v předžalobní upomínce ze dne [datum] vyzvala žalovaného k zaplacení pohledávky ve výši [částka] s upozorněním, že pokud žalovaný nezaplatí tuto částku do [datum], pak se žalobce s jejím vymáháním obrátí na příslušný soud. 24. Soud vycházel při svém rozhodování z dvoustranného právního jednání účastníků písemně sjednaného v pojistné smlouvě dne [datum] a rovněž v oznámení žalobce žalovanému ze dne [datum] o změně výše ročního pojistného, požadovaného žalobcem po žalovaném za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalovaný byl v období od [datum] do [datum] pojištěn z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla označeného v pojistné smlouvě, takže byl žalobcem pojištěn po dobu 133 dnů. Při ročním pojistném ve výši [částka], pak připadá při 365 kalendářních dnech každého kalendářního roku na pojistném částka ve výši 14, [částka]. Pokud se tedy žalobce domáhá pojistného za celkem 133 kalendářních dnů, kdy trvalo pojištění žalovaného, tak činí dlužné pojistné zaokrouhleně částku ve výši [částka], avšak žalobce požaduje pouze částku ve výši [částka] s příslušenstvím, takže v tomto rozsahu soud musel žalobě vyhovět tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 25. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku [částka] s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 26. Soud prvého stupně dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby ve zbytku žalované pohledávky, o [částka]. Soud rozhodoval v souladu s názorem Ústavního soudu České republiky vyjádřeného v jeho usnesení I. ÚS 3512/2011, kdy tento dovodil, že, mimo jiné obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit, sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Obchodní podmínky mohou být sestaveny některou ze smluvních stran nebo i třetím subjektem, tato praxe je výslovně upravena ve vztazích řídících se § 273 obchodního zákoníku, kdy oproti tomu občanský zákoník takovou explicitní úpravu neosahuje. Tuto praxi lze