9 C 162/2021-75 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne [datum] k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím, kterou odůvodnil uzavřenou pojistnou smlouvou na dobu neurčitou s tím, že žalovaný neuhradil pojistné splatné [datum]. Žalobce upomínkou vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním, že jinak pojistné zanikne. Žalovaný tedy dluží za období od [datum] do [datum] na dlužném pojistném částku [částka] a na dlužném poplatku za upomínání [částka]. 2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne [datum] zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání. 3. Soud provedl důkaz poštovním podacím archem právní zástupkyně žalobce ze dne [datum], pojistnou smlouvou ze dne [datum], předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobce ze dne [datum], výzvou k zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum], předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobce ze dne [datum], předžalobní upomínkou žalobce ze dne [datum], notářským zápisem ze dne [datum], sdělením o zániku pojištění ze dne [datum], sazebníkem poplatků bez podpisu žalovaného. 4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 5. Podle § 2765 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl. 6. Podle § 2782 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 8. Podle § 2783 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 9. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Podle § 2804 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 11. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 14. Podle § 2 nařízení vlády České republiky [číslo] kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 16. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 17. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu o škodovém pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání, která byla sjednána na dobu neurčitou, s počátkem pojištění od [datum]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit roční pojistné ve výši [částka] ve čtvrtletních splátkách po [částka]. 18. Žalobce vyzval dopisem ze dne [datum] žalovaného o zaplacení nedoplatku pojistného vyčísleného na [částka] a aktuálních nákladů na upomínání ve výši [částka] do [datum] s upozorněním, že v opačném případě pojištění žalovaného zanikne. 19. Žalobce sdělil dopisem ze dne [datum], že pojištění žalovaného zaniklo dne [datum] ve 24:00 hodin z důvodu neplacení pojistného. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši [částka]. 20. Žalobce v předžalobní upomínce ze dne [datum] vyzval žalovaného k zaplacení částky [částka] do [datum] s upozorněním, že v opačném případě přistoupí k vymáhání pohledávky soudní cestou. [příjmení] se skládá z nedoplatku pojistného [částka] a aktuálních nákladů na upomínání ve výši [částka]. 21. Právní zástupkyně žalobce v předžalobní upomínce ze dne [datum] vyzvala žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] do [datum] a v další předžalobní upomínce ze dne [datum] k zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] nejpozději do [datum]. V každé předžalobní upomínce právní zástupkyně žalobce upozornila žalovaného na vymáhání dlužných částek prostřednictvím soudu. 22. Soud při svém rozhodování vycházel z dvoustranného právního jednání účastníků tohoto řízení, které je obsahem pojistné smlouvy ze dne [datum], s počátkem pojištění od [datum]. Žalobce tvrdí, že žalovaný nezaplatil dlužné pojistné od [datum] do [datum], kdy jeho pojištění zaniklo. Žalovaný proti tomuto tvrzení nevznesl žádné námitky, takže soud vycházel z toho, že žalovaný byl žalobcem pojištěn po uvedené období, tedy po dobu 130 kalendářních dnů, ačkoliv nezaplatil pojistné, k jehož zaplacení se k pojistné smlouvě ze dne [datum] písemně zavázal. Účastníci řízení se dohodli na ročním pojistném ve výši [částka], takže za celkem 365 kalendářních dnů v každém kalendářním roce, tak připadá na denní pojistné částka ve výši 9, [částka] a za celkem 130 kalendářních dnů, kdy žalobce pojistil žalovaného, tak žalovaný byl povinen zaplatit na pojistném částku [částka], [částka], zaokrouhleně tedy částku ve výši [částka]. Soud tedy v tomto rozsahu musel žalobě vyhovět, tak jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobce se domáhá v souladu s platnými právními předpisy 10 % úroku z prodlení ročně až od [datum] do zaplacení, takže i v tomto rozsahu byla žaloba důvodná. Žalovaný neprokázal, že tuto částku žalobci zaplatil, takže soud žalobě vyhověl v rozsahu, jak je specifikován ve výroku I. tohoto rozsudku. Pokud se žalobce domáhal dlužného pojistného ve výši [částka], tak v tomto směru je tedy žaloba pro [částka] s příslušenstvím nedůvodná, a proto musela být žaloba v tomto rozsahu zamítnuta, tak jak to vyplývá z výroku II. tohoto rozsudku. 23. Soud prvého stupně dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby ve zbytku žalované pohledávky o [částka]. Soud rozhodoval v souladu s názorem Ústavního soudu České republiky vyjádřeného v jeho usnesení I. ÚS 3512/2011, kdy tento dovodil, že, mimo jiné obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit, sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Obchodní podmínky mohou být sestaveny některou ze smluvních stran nebo i třetím subjektem, tato praxe je výslovně upravena ve vztazích řídících se § 273 obchodního zákoníku, kdy oproti tomu občanský zákoník takovou explicitní úpravu neosahuje. Tuto praxi lze dovodit zejména z principu autonomie vůle stran a z toho odvozené zásady smluvní volnosti, která je jedním z vůdčích principů závazkového práva, uplatnění obchodních podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti dle § 56 občanského zákoníku obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebit