20 C 276/2020-58 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalované svou žalobou (návrhem na vydání EPR) domáhá zaplacení částky 9 764,81 Kč spolu s úrokem z prodlení a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] a žalovanou byla dne 12.09.2005 uzavřena Smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí této Smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky Banky, Úrokový lístek Banky a Sazebník Banky, se kterými se žalovaná dle prohlášení ve Smlouvě seznámila. V souladu se Smlouvou a Dispozicemi byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 8.000,00 Kč. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v Dispozicích ke Smlouvě. Ve Smlouvě a v Dispozicích ke Smlouvě se žalovaná zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180- dnů čerpání Flexikreditu a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaná zavázala neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy. Žalovaná porušila závazky ze Smlouvy zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého práva ze Smlouvy a Podmínek a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 9.764,81 Kč převedla dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Po převedení debetního zůstatku ve výši 9.764,81 Kč na zvláštní úvěrový účet Banka žalované umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaná byla dle ujednání ve Smlouvě ve spojení s Podmínkami povinna hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle Sazebníku Banky. Dlužná částka však nebyla ze strany žalované řádně a včas splácena. Banka proto využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne [datum] zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 9.764,81 Kč. Pohledávka však nebyla ze strany žalované řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 29,00 % ročně dle úrokového lístku Banky platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě, tj. 22.09.2014 požaduje žalobce také zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Předchůdkyni žalobkyně tak vznikla pohledávka, kterou převedla smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. 2. Soud ve věci vydal dne [datum] elektronický platební rozkaz, který žalované nepodařilo doručit, proto jej soud dne [datum] zrušil. 3. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o.s.ř., neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy: oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], výzva před podáním žaloby ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh, podací lístek ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum], dispozice ke smlouvě o bankovních produktech ze dne [datum], smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne [datum], obchodní podmínky předchůdkyně žalobkyně včetně sazebníků poplatků a úrokových sazeb, výpis z obchodního rejstříku, oznámení o zesplatnění ze dne [datum] 5. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci ustanovení § 497 odst. 1 a násl. obchodního zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu závěru: 6. Prokazovanou skutečnost lze mít za prokázanou, jestliže lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost) – např. 21 Cdo 2682/2013. 7. V dané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně ani přes poučení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. soudem nedoplnila žalobní tvrzení a nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání smlouvy o revolvingovém úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou ani výši částky, která byla žalované poskytnuta a kdy, či zda byla žalovanou předchůdkyni žalobkyně ze strany žalované plněno a v jaké výši a kdy. 8. S ohledem na shora uvedené nezbylo soudu než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. 9. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 10. V dané věci byla žalobkyně zcela neúspěšná, žalované, která byla ve věci zcela úspěšná, jak je z obsahu spisu zřejmé, žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.