9 C 192/2020-49 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne [datum] k Okresnímu soudu v Litoměřicích návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterému nemohlo být vyhověno z toho důvodu, že osobu žalované nebylo možno ztotožnit a tato neprocházela dostupnými evidencemi. Následně pak soud zjistil ze zprávy z Centrální evidence obyvatel, ze dne [datum], že žalovaná je [datum narození], [rodné číslo] a od [datum] má hlášen trvalý pobyt na adrese [obec a číslo]. Soud tedy vyzval žalobce k zaplacení nedoplatku soudního poplatku, který žalobce zaplatil na účet soudu, dne [datum]. 2. Žalobce v podané žalobě poukázal na to, že dne 5. 8. 2019 k okamžiku udělení příklepu ve veřejné dražbě, získal do svého výlučného vlastnictví podíl ve výši jedné poloviny k nemovitostem, zapsaným na LV [číslo] v k. ú. [obec], které v žalobě řádně specifikoval. Žalovaná je vlastnicí podílu ve výši jedné poloviny předmětných nemovitostí a nemovitosti užívala celé od 5. 8. 2019 do 14. 4. 2020 bez toho, že by platila žalobci, podílovému spoluvlastníkovi nemovitostí, za užívání jakoukoliv částku. Tvrdil, že se žalovaná na jeho úkor po dobu sedmi měsíců a 41 dnů obohatila měsíčně částku ve výši 6 000 Kč, takže proto po žalované požaduje zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 50 026 Kč s příslušenstvím. 3. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl platebním rozkazem ze dne 26. 8. 2020, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením ze dne 16. 9. 2020 zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání na 8. 12. 2020. 4. Platební rozkaz byl žalované doručován na adresu jejího trvalého pobytu, vyznačenou v Centrální evidenci obyvatel, tedy [obec a číslo] s tím, že soud nezjistil žádnou jinou adresu, na kterou by měl a mohl žalované doručovat veškeré písemnosti. Platební rozkaz i se žalobou se soudu vrátil zpět dne 16. 9. 2020 s tím, že tato zásilka soudu nebyla žalovanou vyzvednuta do 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí. Žalovaná nebyla při doručování zásilky zastižena, takže byla zásilka uložena a připravená k vyzvednutí dne 3. 9. 2020. 5. Okresní soud v Litoměřicích nařídil ústní jednání ve věci samé a žalované zaslal do vlastních rukou zásilku číslo [anonymizováno], a protože žalovaná znovu nebyla při doručování zásilky zastižena, tato jí byla uložena dne 24. 9. 2020 se zanecháním výzvy k vyzvednutí. Touto zásilkou soud žalované zaslal žalobu, výzvu k vyjádření k podané žalobě s lhůtou do 30 dnů od doručení zásilky a dále obsílku k nařízenému jednání s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání ve věcech, v nichž může být jednáno bez přítomnosti účastníků, pokud nebylo provedeno přípravné jednání dle § 114c o. s. ř. Uvedená zásilka se soudu vrátila zpět dne 9. 10. 2020 a byla vyvěšena na úřední desku dne 15. 10. 2020 v 9 hodin 07 minut 07 vteřin. Žaloba a předvolání k ústnímu jednání na den 8. 12. 2020 byla tak žalované doručena dne 27. 10. 2020, takže předvolání k ústnímu jednání bylo žalované doručeno dříve, než-li 10 dnů před nařízeným ústním jednání jednáním. 6. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se má jednání konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bezdůvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se k jednání dostavil, pokládají se tvrzení žalobce, obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu za nesporná, a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 7. Předvolání k prvnímu jednání ve věci bylo žalované doručeno zákonnou fikcí podle § 50 odst. 1, odst. 2 občanského soudního řádu, zákona č. 99/1963 Sb. dle něhož nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky; písemnost se považuje za doručenou vhozením do schránky, datum vhození vyznačí doručující orgán na doručence a na písemnosti. 8. Nelze-li doručit podle odst. 1, doručující orgán písemnost vrátí odesílajícímu soudu a v místě doručení o této skutečnosti zanechá písemné oznámení. Odesílající soud doručí písemnost vyvěšením na úřední desce soudu; písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po vyvěšení. Stejně se postupuje, nelze-li v místě doručení zanechat oznámení; § 42 odst. 7 se použije obdobně. 9. V předvolání byla žalovaná poučena o následcích nedostavení se k prvnímu jednání, které se ve věci konalo. Zásilka pro žalovanou byla vyvěšena na úřední desce soudu dne 15. 10. 2020 ve 09:07:07 sekund a desetidenní zákonná lhůta uplynula dne 27. 10. 2020. Žalovaná tedy byla předvolána k ústnímu jednání a žaloba ji byla doručena mnohem delší dobu, než-li dobu 10 dnů před nařízeným ústním jednáním před soudem. Žalovaná se přesto k jednání dne 8. 12. 2020 bez omluvy nedostavila a žalobce, zastoupený advokátkou, která se k jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. 10. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky podle § 153b odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud, vycházeje ze skutkových tvrzení, obsažených v žalobě a dostatečně odůvodňujících závěr, že žaloba je důvodná a že žalobci lze přiznat požadované plnění, bez provádění dokazování o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci požadovanou částku i se zákonnými úroky z prodlení, jakožto příslušenstvím, když nárok žalobce vyplývá z § 2991, odst. 1, odst. 2, odst. 3, z § 1968, z § 1970, z § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., jakožto i z § 2, z § 19 odst. 1 nařízení vlády České republiky číslo 351/2013. 11. Vzhledem k tomu, že soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání, v souladu s § 157 odst. 3 o. s. ř., v odůvodnění tohoto rozsudku soud uvádí pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro zmeškání. V souladu s judikaturou NS ČR rozsudek neobsahuje ani podrobnější právní posouzení (viz. např. usnesení sp. zn. 26 Cdo 5214/2008 ze dne 10. listopadu 2009). 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 13. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 7 vyhl. Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty 50 026 Kč částku 3 140 Kč, tedy za 4 úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za účast u jednání před soudem dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) citované vyhlášky), celkem tedy částku 12 560 Kč. 14. Dále soud přiznal 4 režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, a to za přípravu a převzetí zastoupení, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, za písemný návrh ve věci samé a za účast na jednání před soudem, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 1200 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 13 760 Kč. 15. Soud přiznal také podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. ve znění novely č. 276/2006 Sb. náhradu za promeškaný čas advokáta, stráveným jízdou z [obec] k Okresnímu soudu v Litoměřicích a zpět, za každou započatou půlhodinu 100 Kč, celkem za 16 půlhodin částku 1 600 Kč. 16. Soud přiznal jízdné advokáta podle § 7 zák. č. 119/92 Sb. o cestovních náhradách a to základní náhradu za používání silničních motorových vozidel za každý km jízdy (amortizace vozu), která činí ve spojení s § 1 písm. b vyhl. Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb. 4,20 Kč za každý ujetý km, takže za celkem ujetých [počet] km činí tato náhrada [částka], a to za zastoupení ujednání před soudem dne [datum]. 17. Soud přiznal náhradu za spotřebované pohonné hmoty podle shora citovaného ustanovení zákona ve spojení s § 4 vyhl. Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019, a to náhradu za benzín Natural 95, částku 32 Kč za 1 litr benzínu. 18. Právní zástupkyně žalobce prokázala, že k jízdě použil služební motorové vozidlo [typ ], [registrační značka] s průměrnou spotřebou 5,66 litrů benzínu Natural 95 na 100 ujetých km, takže za celkem ujetých [počet] km spotřebovala 34, [číslo] litrů benzínu Natural 95, když za jeden litr požadoval částku 32 Kč, a to za jízdu ke zdejšímu soudu. Soud tedy přiznal náhradu za spotřebované pohonné hmoty ve výši [částka] [anonymizováno], [částka] a [anonymizováno] za amortizaci vozu ve výši [částka], jízdné advokáta zaokrouhleně celkem ve výši [částka]. 19. Právní zástupkyně žalobce prokázala, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud