9 C 205/2020-45 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne 30. 12. 2019 k Okresnímu soud v Litoměřicích žalobu proti žalované o zaplacení částky ve výši 2 907 Kč s příslušenstvím. 2. Žalobu odůvodnil neúplnými žalobními tvrzeními, spočívající v tom, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu s datem platnosti dne 18. 10. 2018, a tento den je zároveň počátkem pojištění. Z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 11. 3. 2019. Žalobce tvrdil, že žalovaná dluží částku ve výši 2 907 Kč, aniž by vymezil období počátku, kdy žalovaná nezaplatila pojistné, k jejímuž zaplacení se v pojistné smlouvě zavázala. 3. Soud žalobě vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 20. 3. 2020, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, takže musel být usnesením soudu ze dne 1. 7. 2020 zrušen. 4. Žalobce předložil k žalobě listinné důkazy, a to pojistnou smlouvu ze dne 18. 10. 2018, podací arch právního zástupce žalobce ze dne 11. 12. 2019, výzvu k plnění právního zástupce žalobce ze dne 11. 12. 2019, výpis z Centrální evidence exekucí, upomínku žalobce žalované o zaplacení dlužného pojistného ze dne 9. 1. 2019, sdělení žalobce žalované o zániku pojištění ze dne 14. 3. 2019. 5. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2765 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl. 7. Podle § 2782 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 9. Podle § 2783 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 10. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 11. Podle § 2804 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 12. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 15. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 17. Po zhodnocení listinných důkazů, připojených k žalobě a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 18. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne 18. 10. 2018 pojistnou smlouvu. Předmětem bylo pojištění motorového vozidla [typ vozidla] [typ vozidla], [registrační značka], s počátkem pojištění od 18. 10. 2018, když doby pojištění nebyl ve smlouvě sjednán. Žalovaná se zavázala platit žalobci roční pojistné ve výši 7 291 Kč ve čtvrtletních splátkách po 1 822 Kč. 19. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužného pojistného upomínkou ze dne 9. 1. 2019 s upozorněním, že pokud žalovaná ve stanovené lhůtě nezaplatí dlužné pojistné, pak její pojištění zanikne. 20. Žalovaná dlužné pojistné nezaplatila, takže byla písemně žalobcem informována dopisem ze dne 14. 3. 2019, že její pojištění zaniklo ke dni 11. 3. 2019. 21. Při rozhodování o podané žalobě soud vycházel výhradě z ujednání účastníků tohoto řízení v pojistné smlouvě, uzavřené dne 18. 10. 2018. Žalovaná se zavázala, že ode dne počátku pojištění, tedy od 18. 10. 2018, bude platit žalobci za své pojištěné vozidlo roční pojistné ve výši 7 291 Kč ve čtvrtletních splátkách. Žalovaná nezaplatila pojistné za dobu od 18. 10. 2018 do 11. 3. 2019, kdy pojištění zaniklo. Žalovaná měla tedy své osobní motorové vozidlo pojištěno žalobcem za shora uvedené období, tedy za období 144 dnů, když při ročně sjednaném pojistném na částku 7 291 Kč, při celkem 365 dnech každého kalendářního roku, připadá tak na pojistné částka 19, 975342 Kč za celkem 144 kalendářních dnů, kdy vozidlo žalované bylo žalobcem pojištěno, tak činí dlužné pojistné částku ve výši 2 876 Kč a nikoliv částku ve výši 2 907 Kč, jak nesprávně tvrdí žalobce v podané žalobě. Proto tedy soud žalobě vyhověl v rozsahu částky 2 876 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaná skutečně byla, tak jak žalobce tvrdí, v prodlení se zaplacením této částky od 12. 3. 2019, takže proto soud v tomto rozsahu rozhodl o části žalované pohledávky tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbytku pak musel žalobu pro její nedůvodnost, o 31 Kč s příslušenstvím, zamítnout, jak je to uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 22. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval podle § 142 odst. 2, o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. S ohledem na to, že jde o tzv. bagatelní pohledávku, kdy žalobce neměl ve věci plný úspěch, pak soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.