10 C 157/2018-86 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozsudku, kterým by soud určil, že výlučným vlastníkem pozemku parcelní číslo stavební 155 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] v obci a části obce Liběšice, rodinný dům, pozemku parcelní číslo stavební 225 – druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba bez čísla popisného nebo evidenčního, která není zapsána na listu vlastnictví a pozemku parcelní [číslo] – ostatní plocha, vše evidováno u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Litoměřice na listu vlastnictví [číslo] pro Obec Liběšice, katastrální území Liběšice u Litoměřic je žalobce s tím, že žalobce dne [datum] uzavřel s žalovanými kupní smlouvu jejímž předmětem byl převod nemovitostí, a to pozemek p.č. stavební 155, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, pozemek p. [číslo] jehož součásti stavba bez čísla popisného nebo evidenčního – stavba technického vybavení a pozemek p. [číslo] vše zapsáno na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice, pro obec Liběšice a k.ú. [obec] u [obec]. Vklad vlastnického práva byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice ze dne 26. 5. 2017, pod č.j. V-4257/2017 – 506. Žalobce tedy obec Liběšice zveřejnila vyvěšením od [datum] do [datum] na úřední desce obecního úřadu záměr shora popsané nemovitosti prodat. Prodej výše citovaných nemovitostí byl schválen zastupitelstvem obce na zasedání zastupitelstva konaném [datum], a to usnesením následujícího znění: Zastupitelstvo obce schvaluje prodej domu čp 117 se stavební [parcelní číslo] zastavěná plocha nádvoří, výměra 523 m² a pp [číslo] ostatní plocha, výměra 164 m² a st. p.č 225 zastavěná plocha, výměra 8 m², vše v k.ú. [obec] za cenu [částka] panu [celé jméno svědka]. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi žalobcem a žalovanými je neplatná pro rozpor se zákonem, neboť uzavření této smlouvy nebylo schváleno zastupitelstvem obce. Usnesení zastupitelstva obce schválilo prodej předmětných nemovitostí [celé jméno svědka], zatímco kupní smlouva byla uzavřena mezi obcí a jeho rodiči [jméno] a [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že tedy předmětná kupní smlouva je s ohledem na uvedené skutečnosti neplatná, nemohlo na jejím základě dojít ke změně vlastnictví k předmětným nemovitostem a žalovaní se tak nemohli stát jejími vlastníky. S ohledem na skutečnost, že v katastru nemovitostí jsou vedeni jako výluční vlastníci předmětných nemovitostí právě žalovaní, je dán naléhavý právní zájem na určení výlučného vlastnictví žalobce. Toto určení nezbytné pro to, aby Katastrální úřad vyznačil žalobce jako výlučného vlastníka předmětných nemovitostí na místo žalovaných. Při prodeji předmětných nemovitostí došlo k více nestandardním jevům a pochybením, například podle článku III kupní smlouvy měla být uhrazena kupní cena před podpisem smlouvy, tato podmínka nebyla splněna a kupní smlouva neměla být rovněž z tohoto důvodu podepisována. Žalovaní kupní cenu uhradili až dne [datum] tedy více jak 3 roky po uzavření kupní smlouvy. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasili, neboť mají za to, že předmětné nemovitosti nabyli v souladu se zákonem a zejména v dobré víře a mají za to, že kupní smlouva je platným právním jednáním. 3. Soud ve věci provedl řadu důkazů. 4. Z výslechu žalované [celé jméno žalované] bylo zjištěno, že v předmětném domě [adresa] v [obec] jako rodina bydleli již od roku 1997 jako nájemníci. Dům byl hodně zničený, takže do něj investovali hodně financí. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že pokud bude jednáno o prodeji domu, že se přihlédne k jejich investicím. Když v roce 2010 obec vyvěsila záměr předmětné nemovitosti prodat, žalovaní opakovaně na obci žádali, aby jim byl dům prodán. Bylo vysvětleno, že se musí podat žádost a bude o tom jednat zastupitelstvo, záměr se musí vyvěsit. Písemnou žádost tedy podali. Do žádosti napsali, že chtějí, aby smlouva byla„ napsaná“ na syna [celé jméno svědka], kterému v té době bylo už asi 20 let a tak si říkali, aby do budoucna nebyly žádné problémy při převádění, protože on by dům stejně jednou zdědil. Pak se v podstatě nic dlouhou dobu nedělo, žalovaní nečetli žádný záznam ze zastupitelstva. Naopak si mysleli, že prostě k prodeji nedojde. Až v roce 2017 byla žalovaným obcí poslána kupní smlouva k odsouhlasení. Žalovaná si ještě vzpomíná, že tam měla uvedeno špatné rodné číslo, chyběly tam nějaké pozemky, takže na to písemně upozorňovala. Samozřejmě si všimli, že jsou uvedeni jako kupující, ale nenapadlo je, že by to mohlo mít nějaký vliv na tu koupi, jenom si mysleli, že na tu žádost, aby tam byl tzv. napsán [jméno] prostě nikdo nebral zřetel. Nijak to tedy neřešili. Za nějakou dobu pak byli pozváni na obecní úřad, tam se smlouva podepsala a podpisy byly ověřeny. Posléze nějak platili kupní cenu [částka], ale to si již žalovaná přesně nepamatuje v jakém časovém horizontu od podepsání smlouvy. 5. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že je synem žalovaných. Pokud jde o koupi předmětného domu a dalších nemovitostí tak asi před 10 lety mu rodiče řekli, že by ten dům, v němž všichni bydlí i s pozemky chtěli koupit a že by to tzv. chtěli napsat na něj. V té době mu bylo 20 let, měl úplně jiné starosti, prakticky ho to nezajímalo. Pak si dokonce myslel, že rodiče už ten dům koupili, že je tedy rodiny a ne, že jsou stále nájemci. O té záležitosti se pak dlouho nemluvilo, až v roce 2017 pak rodiče říkali, že ten dům konečně koupili a svědek to vzal pouze na vědomí, vůbec neřešil„ na koho je ten dům napsán“. V té době chvíli bydlel u rodičů, chvíli své přítelkyně a nějaká jednání ohledně koupě nesledoval. Nebylo mu o tom nic známo. 6. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že od roku 1994 do roku 2018 byla starostkou obce Liběšice. K věci uvedla, že původně v předmětném domě byla úřadovna městského úřadu asi do roku 1990, pak to měl někdo pronajaté a následně si nemovitost pronajali [celé jméno žalovaného]. Dole měli dílnu a nahoře bydleli. Ten dům nebyl v dobrém technickém stavu, prakticky od roku 1945 se do něj nic neinvestovalo. Svědkyně ještě před tím než byla starostkou, byla tajemnicí obecního úřadu. V té době i v té předmětné nemovitosti, tedy [adresa] i pracovala a byly tam původní podlahy, prakticky všechno původní, přívod vody byl jen do jedné místnosti, suché WC bylo na pavlači. Přízemí se nedalo užívat prakticky vůbec. Když byl dům pronajímán Kuchařovým, bylo dohodnuto, že si provedou nějaké opravy, aby se tam dalo vůbec žít. Znamenalo to udělat rozvod vody, běžné WC, nebyla tam ani koupelna, a podobně. Nebyly však nijak dohodnuty žádné slevy za nájemné za ty za investice a podobně. Později přišli [celé jméno žalovaného] na obec, že by si nemovitosti chtěli koupit, protože už do nich hodně investovali a chtěli by investovat dál tak, aby mohli pokračovat v rekonstrukci. Obec nechala vypracovat u znalce znalecký posudek na cenu pro prodej. Projednávalo se to v zastupitelstvu a to s cenou souhlasilo. Vždy obec jednala s paní [celé jméno žalované] [celé jméno žalovaného] si pak podali žádost o odkoupení nemovitosti, ale v té žádosti uvedli, že chtějí, aby toto bylo„ napsané na syna [celé jméno svědka]“. [příjmení] [jméno] byl tedy schválen na zastupitelstvu za cenu dle znaleckého posudku. Někdy koncem roku 2010 byla smlouva sepsána a dál se nic nedělo. Kuchařovým bylo jenom oznámeno, že žádost byla projednána a schválena. V té době bylo po volbách, byl problém s fungováním nového zastupitelstva, dále se v obci řešily přívalové deště, nákladná rekonstrukce školy a jiné problémy, takže na smlouvu se v podstatě zapomnělo. Navíc ten pracovník, který smlouvu sepisoval, odešel a nijak na ni neupozornil. Posléze [celé jméno žalovaného] začaly věc nějak upomínat, takže to obec začala řešit, vytáhla se smlouva. Smlouva byla zaslána Kuchařovým, svědkyně si již příliš nepamatuje, kdo byl uveden jako kupující, ale domnívá se, že právě [celé jméno svědka] [celé jméno žalovaného] pak smlouvu vrátili s tím, že by chtěli, aby ta smlouva nebyla na [jméno], ale přímo na ně. Svědkyně si vzpomíná, že zrovna přišla do úřadovny obce a pracovnice jí informovala o žádosti o změnu kupujícího. Svědkyně řekla, že to má nechat tak, jak to je. Pak jí to ale začalo vrtat hlavou, chtěla Kuchařovým vyjít vstříc a pak tedy pracovnici řekla, aby smlouvu přepsala na manžele [celé jméno žalovaného]. V té době si svědkyně vůbec neuvědomila, že to nejde kvůli tomu, že prodej byl zastupitelstvem schválen na [jméno]. Pak došlo k podpisu smlouvy i s Kuchařovými, vše se dalo zavkladovat na katastr. Svědkyně si vzpomíná, že ještě s katastrem jednala, jestli tak starou smlouvu, tedy z roku 2010 jim v roce 2017 zavkladují. To se však ukázalo, že není problém. Posléze svědkyni právník sdělil, že smlouva je neplatná, protože usnesení zastupitelstva znělo na [jméno], kdežto smlouva na manžele [celé jméno žalovaného]. Dále to při kontrole z krajs