10 C 191/2021-22 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by proti žalované byla přiznána částka [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] s tím, že [anonymizováno] dne [datum] jakožto věřitel uzavřela s žalovanou jakožto dlužníkem smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy jsou dle čl. I odst. 2 smlouvy obchodní podmínky [právnická osoba] [příjmení] [jméno] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice (dále jen„ obchodní podmínky“). Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránek [právnická osoba] v souladu s čl. čl. 4 obchodních podmínek. Žalovaná doručila [právnická osoba] prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Společnost [anonymizováno] následně prověřila totožnost dlužníka, kladně posoudila jeho úvěruschopnost a na základě tohoto zhodnocení zaslala dlužníkovi nabídku k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaná potvrdila, že se s textem smlouvy seznámila a vyjádřila svou vůli akceptovat nabídku [právnická osoba] tak, že ve svém uživatelském účtu vložila do příslušného pole unikátní identifikační kód, který jí byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedl v rámci registrace, kliknul na příslušnou ikonu a potvrdil, že má zájem být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalované, došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy se věřitel zavázal žalované poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši [částka] na dobu neurčitou dle čl. II odst. 1-3 smlouvy a žalovaná se zavázala věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12, 5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. IV odst. 2 smlouvy splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo [částka] podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky je v souladu s čl. V. smlouvy a bodu 9.9. obchodních podmínek sdělována dlužníkovi vždy ve výpisu, kterým se rozumí pravidelný soupis částek splatný dlužníkem na základě smlouvy včetně dalších údajů pro účely splácení dluhů dlužníka vůči věřiteli (dále jen„ výpis“). Minimální pravidelná splátka je splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaná na základě smlouvy o revolvingu čerpala celkem částku ve výši [částka], kterou měl v souladu s příslušnými výpisy generovanými a doručovanými dlužníkovi prostřednictvím jeho uživatelského účtu, případně emailu splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené výpisu, a to až do výše celkové dlužné částky. Žádost o poskytnutí každého takového úvěru včetně akceptace a informace o vyplacení požadované částky je obsažena vždy v dokumentu„ [jméno] application“. Dlužník se však dostal do prodlení, když neuhradil ani minimální pravidelnou splátku, věřitel jej vyzval k úhradě dlužných částek formou výpisů, ale dlužník tak ani přes výzvy neučinil a závazek v plné výši řádně a včas neuhradil. Z celkové čerpané výše úvěru dlužník neuhradil jistinu úvěru ve výši [částka]. Tato je uvedena v posledním vydaném výpisu, který obsahuje přehled celkové dlužné částky ke dni splatnosti V souvislosti s prodlením žalované vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši [částka], a to ode dne splatnosti dne [datum] uvedeném taktéž v posledním vydaném výpisu do úplného zaplacení jistiny dluhu. Dále věřiteli vznikl v souvislosti s čerpáním úvěru nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5% (sazba dle smlouvy) měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy, který neuhradil, a to z čerpaného úvěru ve výši [částka] ode dne [datum] do dne splatnosti [datum] uvedené v posledním vystaveném výpisu. Dle čl. VI. odst. 1 písm. a) má věřitel nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované se splácením kterékoliv částky ve výši [částka]. Na základě pravidelných vydaných měsíčních výpisu a v souvislosti s prodlením žalované s placením alespoň minimálních pravidelných splátek vznikl věřiteli ke dni vydání posledního výpisu nárok na účelně vynaložené náklady v celkové výši [částka], kterou žalovaná doposud neuhradila. Věřitel a následně žalobce vyzvali žalovanou k úhradě, avšak žalovaná ke dni podání tohoto návrhu svůj závazek v plné výši neuhradila, a to ani po zaslání výzvy dle § 142a o.s.ř. 2. Soud pod č.j. EPR 300889/2020-5 dne 25.02.2021 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobce nedostavil po omluvě, žalovaná bez omluvy (respektive omluva došla až po jednání soudu), a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti. 3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů 4. Z listiny označené jako standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že předmětná smlouva měla být uzavřena ohledně revolvingového úvěru s celkovou výší spotřebitelského úvěru [částka] jako limitem, každé čerpání je zpoplatněno poplatkem ve výši 12,5% z čerpané částky, dále způsob čerpání, celková částka, která je třeba zaplatit ve výši [částka], náklady spotřebitelského úvěru že jsou denně ve výši 0,2833%, RPSN 262,91% a tato listina není podepsána. 5. Taktéž ze smlouvy o revolvingovém úvěru, z něhož vyplývají stejné skutečnosti, jako byly uvedeny ve standardních informacích, bylo zjištěno, že měla být sepsána [datum], ovšem neobsahuje podpis žádné ze zúčastněných stran. 6. Z potvrzení o provedené platbě žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že na účet žalované číslo [bankovní účet] byla dne [datum] vyplacena částka [částka]. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobce. 8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] advokáta bylo zjištěno, že žalovaná byla o zaplacení urgována. 9. Z platebních informací bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaná učinila výběr [částka]. 10. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti bylo zjištěno, že předmětné smlouvy jsou prakticky záznamem elektronické komunikace mezi poskytovatelem a žalovanou bez toho, že by tyto smlouvy obsahovaly podpis žalované. Dále bylo zjištěno, že částku [částka] žalobce žalované zaslal na číslo účtu označené ve smlouvě. 11. Soud nejprve především posuzoval, zda došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, jak tvrdil žalobce. Soud tedy posuzoval, zda byla smlouva podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále je OZ) uzavřena distančně. <i>12. Podle § 562 občanského zákoníku účinného v době poskytnutí peněžních prostředků je písemná forma zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem, nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.</i> 13. Žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena za pomoci prostředku komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách [právnická osoba]. 14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nedošlo k řádnému uzavření smlouvy včetně ujednání o dalších poplatcích. Soudu sice byly předloženy listiny, nazvané„ smlouva“, které však nejsou žalovanou podepsány. Soudu nebyla doložena ani žádná odpovídající písemná korespondence mezi účastníky, zachycující obsah souhlasu žalované se smluvními ujednáními prokazujícími konkretizaci osoby, která právní úkon učinila. Výpis z účtu žalobce pak není dle závěru soudu postačující projev vůle žalované, směřující k uzavření smlouvy. 15. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy mezi účastníky. Je sice možné, že žalovaná sdělila své uživatelské jméno a bližší identifikační údaje, např. emailové kontakty, číslo svého účtu, ale nebylo jednoznačně prokázáno, že by případně nemohlo dojít i k záměně osoby jednajícího. Nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu se všemi důsledky, stanovenými pro elektronický podpis zákonem [číslo]. Žalobce nedoložil, že by žalovaná tímto kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsala, že by učinila právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočí