10 C 236/2021-23 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by mu soud proti žalovanému přiznal částku ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] s tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě obdržel žalovaný bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou jistinu úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Celková dlužná částka byla splatná [datum] v jediné splátce. Smlouva byla uzavřena tak, že žalovaný provedl svoji registraci na internetových stránkách právního předchůdce žalobce [webová adresa], kde mu byl po řádně provedené registraci založen uživatelský účet. V rámci registrace žalovaný vyplnil svoje osobní a kontaktní údaje, dále pak číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů. Následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnil žádost o uzavření smlouvy o úvěru, ve které vyplnil požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti úvěru, kdy se žalovanému automaticky zobrazil i vygenerovaný poplatek za požadovaný úvěr. Navrhované znění smlouvy o úvěru žalovaný akceptoval vložením unikátního kódu. Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím ze strany právního předchůdce žalobce, kdy následně byly žalovanému na jím sdělený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil řádně a včas, tzn. do [datum], když na dluh ničeho neuhradil. Podle článku 5 odstavce 5.2 smlouvy tak vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny, právo na náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Žalobce požaduje uhradit nesplacenou jistinu ve výši [částka], nesplacený úrok ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], a to od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupena jistina pohledávky ve výši [částka]. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, pak již žalobce požaduje ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] do zaplacení. 2. Soud pod č.j. EPR 44740/2021-5 dne 12.04.2021 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen. 3. Soud se dotázal účastníků, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání a poučil oba účastníky, že pokud se ve stanovené lhůtě k tomuto dotazu soudu písemně nevyjádří, bude soud dle § 101 odstavec 4 o.s.ř. předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemají námitky. Oběma účastníkům byla tato výzva řádně doručena. Ve stanovené lhůtě žádný z účastníků soudu nesdělil, že s tímto postupem nesouhlasí. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto rozhodl věc bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobcem, a to výpisem z běžného účtu, upomínkou z [datum], [datum], potvrzením o přijetí platby, upomínkou z [datum], smlouvou o postoupení pohledávek mezi firmou [právnická osoba] a [příjmení] [jméno] a [právnická osoba] z [datum], upomínkou z [datum], oznámením o postoupení pohledávek z [datum] spolu s výpisem z doručné knihy, předžalobní upomínkou advokáta ze dne [datum] a smlouvou o úvěru [číslo] z [datum], na které absentuje podpis žalovaného. 5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti bylo zjištěno, že předmětná smlouva je prakticky záznamem elektronické komunikace mezi poskytovatelem úvěru a žalovaným bez toho, že by smlouva obsahovala podpis žalovaného. Zároveň bylo ale zjištěno, že částku [částka] právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému na číslu účtu označené ve smlouvě. 6. Soud nejprve především posuzoval, zda došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, jak tvrdil žalobce. Soud tedy posuzoval, zda byla smlouva podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále je OZ) uzavřena distančně. <i>7. Podle § 562 občanského zákoníku účinného v době poskytnutí peněžních prostředků je písemná forma zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem, nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.</i> 8. Žalobce tvrdí, že smlouva byla uzavřena tak, že žalovaný provedl svoji registraci na internetových stránkách právního předchůdce žalobce [webová adresa], kde mu byl po řádně provedené registraci založen uživatelský účet. V rámci registrace žalovaný vyplnil svoje osobní a kontaktní údaje, dále pak číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů. Následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnil žádost o uzavření smlouvy o úvěru, ve které vyplnil požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti úvěru, kdy se žalovanému automaticky zobrazil i vygenerovaný poplatek za požadovaný úvěr. Navrhované znění smlouvy o úvěru žalovaný akceptoval vložením unikátního kódu. Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím ze strany právního předchůdce žalobce, kdy následně byly žalovanému na jím sdělený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky. 9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nedošlo k řádnému uzavření smlouvy včetně ujednání o dalších poplatcích. Soudu sice byla předložena listiny, nazvaná„ smlouva“, která však není žalovaným podepsána. Soudu nebyla doložena ani žádná odpovídající písemná korespondence mezi účastníky, zachycující obsah souhlasu žalovaného se smluvními ujednáními prokazujícími konkretizaci osoby, která právní úkon učinila. Výpis z účtu žalobce pak není dle závěru soudu postačující projev vůle žalovaného, směřující k uzavření smlouvy. 10. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy mezi účastníky. Je sice možné, že žalovaný sdělil své uživatelské jméno a bližší identifikační údaje, např. emailové kontakty, číslo svého účtu, ale nebylo jednoznačně prokázáno, že by případně nemohlo dojít i k záměně osoby jednajícího. Nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu se všemi důsledky, stanovenými pro elektronický podpis zákonem. Žalobce nedoložil, že by žalovaný tímto kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsal, že by učinil právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy o úvěru. V daném případě nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalovaného projevující uzavření smlouvy o úvěru tvrzené žalobcem. 11. V daném případě nelze posoudit platné uzavření smlouvy ani v části, týkající se dalších smluvních ujednání o poplatcích. 12. Soud dále upozorňuje na zvýšenou ochranu spotřebitele, a to jednak dle úpravy občanského zákoníku dané v § 815 a následujících a také dané Ústavním soudem (např. nález Ústavního soudu sp. zn. IÚS 3512/11 ze dne [datum]). 13. Soud tedy žalobu částečně zamítl, když žalobci přiznal pouze částku [částka], která představuje nesplacenou částku, která žalobcem byla skutečně poskytnuta ve výši [částka]. Byly pak zamítnuty částky, pokud se jedná o různé poplatky spojené s uvedenou smlouvou včetně úroku a administrativních poplatků. 14. Z předložených listin soud považuje za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému na jeho účet částku [částka], které tedy posoudil jako plnění bez právního důvodu podle § 2991 odst. 1, 2 OZ, která byla vyplacena na označený účet. 15. Pokud došlo k plnění bez právního důvodu, je žalovaný povinen tuto částku žalobci vrátit. Soud tedy uložil ve výroku I. žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, odkazujícím na vládní nařízení č. 351/2013 Sb. 16. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160, odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány žádné okolnosti odůvodňující odlišné stanovení lhůty, popř. prodloužení lhůty, či možnost stanovení splátek. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 o.s.ř., když ve věci úspěšnějšímu žalovanému náklady s řízením nevznikly.