12 C 185/2021-34 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] z titulu pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi ní a žalovaným (prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku) dne [datum]. Předmětem pojištění bylo pojištění rodinného domu a domácnosti, roční pojistné bylo stanoveno na částku [částka] s pololetní splatností, s počátkem pojištění ke dni [datum], na dobu neurčitou. Žalovaný neuhradil řádně a včas ani přes výzvu a upozornění na možný zánik pojištění pojistné za období od [datum] do [datum]. Smlouva byla proto ukončena ke dni [datum]. Ke dni ukončení pojistné smlouvy včetně činí dlužné pojistné částku [částka], kromě dlužného pojistného žalobkyně v řízení požadovala zaplacení částky [částka], jako poplatků za upomínání ([anonymizováno] Kč), zaplacení zákonného úroku z prodlení a nákladů řízení. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil, k jednání se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2758 odst. 2 o. z. není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2759 odst. 1 o. z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. Z předloženého návrhu pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], záznamu z jednání ze dne [datum] a ze sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění bylo zjištěno, že žádný souhlas žalovaného s těmito listinami neobsahují (neobsahují ani podpis žalovaného ani z nich nevyplývá, že by žalovaný tyto listiny kdy viděl). Žádný předložený důkaz neprokazuje, že návrh pojistné smlouvy byl žalovanému doručen či znám. K platnému vzniku smlouvy mělo být první pojistné zaplaceno nejpozději ke dni [datum], a to v souladu s článkem [anonymizováno] odst. [anonymizováno] a závěrečných ustanovení návrhu pojistné smlouvy a ve spojení se záznamem z jednání ze dne [datum] Ani předložený přehled inkasní bilance pojistné smlouvy z [datum], ani jiný (žalobkyní předložený) důkaz však neprokazuje, že žalovaný skutečně uhradil žalobkyni částku [částka]. Pokud jde o předloženou inkasní bilanci, bylo z ní pouze zjištěno, že se jedná o nepodepsaný (zcela neautorizovaný) dokument, z něhož není zjistitelné ani na jaký účet měly být platby provedeny, ani to, kým byly platby provedeny – předložený dokument tak nemá téměř žádnou důkazní hodnotu. Uzavření smlouvy tak předloženými důkazy nebylo prokázáno. Po skutkové stránce má soud za to, že předložené důkazy neprokazují uzavření jakéhokoli smluvního vztahu, v němž by vystupoval žalovaný. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, a žaloba byla pro neunesení důkazního břemene zamítnuta. Ostatní provedené důkazy (přehled pojištění rodinného domu k pojistné smlouvě, dotazník pro stanovení minimální pojistné hodnoty rodinného domu, pokus o smír, oznámení o ukončení pojistné smlouvy, upomínka k zaplacení dlužného pojistného, dodejky, předžalobní výzva s podacím archem) soud pro nadbytečnost již nehodnotí, neboť se nevztahují k rozhodným skutkovým otázkám (neprokazují uzavření smlouvy), a na rozhodnutí soudu nemohou mít vliv. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a nežádala o odročení. Svou neúčastí na jednání žalobkyně zmařila poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když při jednání soud zjistil, že žalobkyně nenavrhl důkazy k prokázání svých tvrzení o podepsání smlouvy žalobkyní a žalovaným a doručení akceptace smlouvy, a žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001). In obiter dictum soud uvádí, že poučení o neprokázání žalobních tvrzení nemohl soud žalobkyni poskytnout ani v rámci přípravného jednání, jež soud nenařídil, neboť s ohledem na to, že žalovaný nepřebíral soudní obsílky, se přípravné jednání ani reálně nemohlo konat, neboť náhradní doručení předvolání zákon vylučuje. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008) potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť žalovaný měl plný úspěch ve věci, avšak žádné náklady mu nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.