14 C 154/2018-165 — Okresní soud v Litoměřicích

Shora citovaným rozsudkem zastavil okresní soud řízení o vypořádání společného jmění účastníků jako bývalých manželů ve vztahu k tam specifikovaným nemovitostem prodaným v průběhu řízení (výrok I. rozsudku), uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku ve výši [částka] v jednoměsíční lhůtě od právní moci rozsudku (výrok II.) a státu na náhradě nákladů řízení částku [částka] v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku (výrok IV.) a ve stejné lhůtě zavázal žalovaného povinností nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok III.). Rozsudek napadli odvoláním oba účastníci. Žalovaný nesouhlasí s výší částky, kterou mu bylo soudem prvého stupně uloženo zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů účastníků. Vložila-li žalobkyně za trvání manželství účastníků do dostavby společného domu manželů ze svých výhradních prostředků částku [částka], získá jejím započtením na svůj podíl v plné výši vrácení celé takto vložené částky, aniž by uhradila druhé straně [částka], a to přestože společný dům vlastnili oba účastníci. Odvoláním tedy navrhuje v tomto směru rozsudek okresního soudu změnit. Stejně tak žalovaný nesouhlasí s nákladovým výrokem rozsudku, podle kterého by měl nahradit žalobkyni náklady řízení, byť jen v částce [částka], odpovídající žalobkyní zaplaceným soudním poplatkům. Odvolatel by tak nesl celé náklady řízení sám, je ochoten zaplatit žalobkyni jen [částka]. Nákladový výrok rozsudku prvostupňového soudu napadla odvoláním i žalobkyně. Vytýká v něm okresnímu soudu, že tímto rozhodnutím popřel své předchozí (a později odvolacím soudem zrušené) rozhodnutí, ve kterém došel k závěru, že žalobkyně má právo na polovinu všech svých skutečně vynaložených nákladů v řízení. Žalobkyně již od rozvodu manželství účastníků opakovaně a marně usilovala o mimosoudní vypořádání zaniklého společného jmění účastníků, v únoru 2018 nechala připravit smlouvu s realitní kanceláří, která měla vyhledat vhodného zájemce o koupi společných nemovitostí účastníků, žalovaný však na tyto návrhy nereagoval, neposkytl žádnou součinnost, a to ani poté, kdy mu žalobkyní byl doručen advokátkou zpracovaný návrh na způsob vypořádání zaniklého společného jmění s upozorněním, že nedojde-li k dohodě, bude nutné vyvolat soudní řízení. Žalovaný ani v průběhu samotného soudního řízení nezaujal jasný postoj k žalobě, nenavrhl vlastní způsob vypořádání SJM, ještě po vyhlášení prvého rozsudku ve věci okresním soudem odmítl spolupracovat při společném prodeji nemovitostí s žalobkyní, nemovitosti sám více než dva roky užíval a až poté s prodejem nemovitostí souhlasil. Odvolatelka tedy navrhla, aby odvolací soud změnil výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvého stupně tak, že žalovanému bude uloženo zaplatit jí vedle již přiznané další částku [částka] a nahradit jí náklady odvolacího řízení ve výši [částka]. Odvolací soud přezkoumal v rozsahu podaného odvolání rozsudek okresního soudu, jehož I. odvoláním nedotčený výrok o částečném zastavení řízení již nabyl samostatně právní moci (srv. ust. § 206 odst. 2 občanského soudního řádu). Učinil tak, aniž by nařizoval odvolací jednání (srv. ust. § 214 odst. 3 o. s. ř.). Odvolání žalovaného důvodným neshledal, odvolání žalobkyně shledal důvodným zčásti. Okresní soud v provedeném vypořádání zaniklého a účastníky vymezeného společného jmění důsledně respektoval zákonné zásady vypořádání podle ust. § 742 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., a to včetně ust. § 742 odst. 1 písm. c) o. z., podle kterého má každý z manželů právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek. Žalobkyně vložila, ač takovou povinnost neměla, do dostavby společného domu účastníků ze svých výlučných prostředků částku [částka], kterou má nyní právo při vypořádání celou požadovat zpět, a to případně i se zohledněním jejího zhodnocení v čase. Okresní soud tyto své úvahy účastníkům dostatečně zprostředkoval jak v důvodech svého rozhodnutí tak žalobci dokonce i při jednání soudu dne [datum]. Tedy i v tomto bodě je jinak účastníky nezpochybňovaný a bezchybný výpočet vypořádacího podílu žalobkyně správný, rovněž správný je i jeho výrok o povinnosti žalovaného nahradit státu jím zálohované náklady řízení [částka]. Znalecký posudek, jehož vypracování tyto náklady vyvolaly, byl vyžádán žalovaným v situaci, kdy tento neakceptoval ani znalecký odhad předložený soudu žalobkyní ani prodej nemovitostí, ke kterému nakonec po změně postoje žalovaného beztak došlo i bez soudně znaleckého posudku, na jehož vypracování žalovaný trval. Výroky rozsudku okresního soudu II. a IV. jsou z vyložených důvodů správné a odvolací soud je jako takové potvrdil (§ 219 o. s. ř.). Pokud jde o III., tedy nákladový výrok přezkoumávaného rozsudku, je se soudem prvého stupně třeba souhlasit v tom, že řízení o vypořádání zaniklého SJM mohlo být zahájeno k návrhu kteréhokoli z obou účastníků, a že charakter tohoto řízení vytváří spíše předpoklad k tomu, aby si každý z obou účastníků, jejichž konečný úspěch ve věci lze jen obtížněji poměřovat, nesl v řízení vynaložené náklady sám. Lze s ním však souhlasit i v tom, že při existenci zvláštních důvodů je přiznání náhrady nákladů jednomu z účastníků proti druhému (byť i jen zčásti) namístě. V posuzované věci byl žalovaný k aktivitě žalobkyně vypořádat rozvodem zaniklé SJM mimosoudně (a tedy bez nákladů spojených s vedením soudního řízení) zcela odmítavý, ani v průběhu soudního řízení nevyvíjel žádnou snahu hledat a nacházet konkrétní východiska, nebyl ochoten ani jednoznačně zvolit některou z variant řešení, výsledek řízení svou pasivitou i nejednoznačným postojem oddaloval, aby nakonec akceptoval v zásadě to, co žalobkyně jako základní variantu řešení navrhovala již na samém počátku sporu, tedy předmětné nemovitosti prodat a o jejich výtěžek se rozdělit. Je pak nespravedlivé, aby náklady právního zastoupení, vnášejícího do vyvolaného soudního řízení pro účastníky a řešení věci potřebné prvky odbornosti a racionality, nesla ze svého výlučně žalobkyně, a to zvláště za výše popsané situace, kdy pro postoj žalovaného trvalo toto řízení delší dobu, než bylo patrně nutné. Pro zmíněné důvody zvláštního zřetele hodné považuje odvolací soud za spravedlivé, aby náklady žalobkyně nahradil žalovaný v rozsahu jedné poloviny (§ 150 o. s. ř.) Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokátky za 4 úkony právní služby po [částka] (převzetí věci, podání žaloby a účast advokátky při dvou jednáních soudu), čtyřmi paušály věcných výdajů advokátky na poskytnuté úkony právní služby, náhradou ztráty času advokátky cestou k jednáním okresního soudu v rozsahu čtyř půlhodin (4x [částka]), vše spolu s 21% daní z přidané hodnoty, kterou je advokátka jako její plátkyně povinna z poskytnuté odměny a náhrad podle zvláštního předpisu odvést a zaplaceným návrhovým soudním poplatkem [částka] Celkem tak jde o částku [částka], z níž polovinu tvoří [částka]. Změnil tedy výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky před soudem prvého stupně odvolací soud způsobem uvedeným ve výroku (§ 220 odst. 1 o. s. ř.). Pro jiné rozhodnutí o náhradě nákladů odvolacího řízení, než respektující poměrný úspěch účastníků v této fázi řízení, odvolací soud podobné důvody mimořádného zřetele neshledal.