19 C 265/2021-32 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 13 100 Kč s příslušenstvím, představující úroky, částečně kapitalizované částkou ve výši 10 917,08 Kč a zákonnými úroky z prodlení, částečně kapitalizovanými částkou ve výši 3 689,42 Kč. Uvedl, že dne 5.4.2014 právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], jako věřitel, uzavřel s žalovaným, jako dlužníkem, smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě uvedené smlouvy žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Za poskytnutí shora uvedené částky se žalovaný zavázal uhradit částku 1 400 Kč jako úrok s úrokovou sazbou 23,72% a odměnu za administrativní činnost ve výši 2000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se celkovou částku na úhradu půjčky ve výši 17 400 Kč zavázal hradit v 58i týdenních splátkách ve výši á 300 Kč. Žalovaný před podáním žaloby na úhradu půjčky hradil splátky do 20.8.2017, přičemž žalovaný měl nejpozději dlužnou částku uhradit do 16.5.2015. Uhrazené splátky žalobce započetl na úhradu dlužné jistiny v částce 18,69 Kč, na úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 1 834,42 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 016,89 Kč. Dle smlouvy o půjčce má žalobce nárok na úhradu úroku za půjčené peněžní prostředky ve výši 23,72% ročně z dlužné jistiny. Žalobce tedy po žalovaném požaduje zaplatit částku ve výši 13 100 Kč, která se skládá z dlužno jistiny ve výši 9 951,31 Kč, z dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 165,68 Kč, z dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 983,11 Kč. Od 17.5.2015 ke dni 6.12.2019 (ke dni postoupení pohledávky) žalobce kapitalizoval úroky částkou ve výši 10 917,08 Kč a zákonné úroky z prodlení částkou od 24.5.2015 do 6.12.2019 částkou ve výši 3 689,42 Kč. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. [právnická osoba] a žalobcem, na základě které došlo s účinností od 6.12.2019 k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce. O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 6.12.2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že spol. [právnická osoba] jako věřitel, poskytl žalovanému, jako dlužníkovi, půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný potvrdil, že mu byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal, že vyjma poskytnuté půjčky zaplatí i souhrnný poplatek ve výši 7 400 Kč (který představuje úrok ve výši 1 400 Kč, náklady na administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč). Na poskytnutou půjčku se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 17 400 Kč a to v 58i týdenních splátkách po 300 Kč Smlouva je žalovaným řádně podepsána dne 5.4.2014. Ustanovení o úrokové sazbě se ve smlouvě o půjčce nenachází a je obsaženo toliko v nepodepsaných Smluvních podmínkách, kde je uvedeno, že v případě 58i týdenních splátek činí úroková sazba částku 23,72% ročně. 4. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019, kdy uvedeným dopisem byl žalovaný informován, že pohledávka spol. [právnická osoba] vůči žalovanému z nesplacené půjčky vyčíslená v celkové výši 13 100 Kč s přísl., byla postoupena na žalobce. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. [právnická osoba] a žalobcem, na základě které došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobce. Žalobce rovněž prokazoval zkoumání bonity žalovaného na základě údaje vyplněných v Kartě zákazníka, kde byla výše příjmu domácnosti žalovaného uvedena v částce 16 300 Kč a výše výdajů v částce 6 200 Kč měsíčně. 5. Po zhodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud zjistil, že se žalovaný na úhradu poskytnuté půjčky zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce částku celkem ve výši 17 400 Kč, kdy 10 000 Kč činila jistina poskytnuté půjčky a 7 400 Kč souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky, který představuje úrok z poskytnuté půjčky a další administrativní poplatky. Soud vzal dále za své tvrzení žalobce, který uvedl, že žalovaný dluží na jistině částku ve výši 9 951,31 Kč a na dlužném poplatku za administrativní činnost 165,58 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 2 983,11 Kč, tedy celkem částku ve výši 13 100 Kč. To, že půjčka byla uhrazena, popř. byla uhrazena ve větším rozsahu, než tvrdil žalobce, mohl prokázat žalovaný, kterého tak v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalovaný byl však ve věci pasivní, jednání se bez omluvy neúčastnil a břemeno tvrzení a důkazní ohledně uhrazení půjčky tak neunesl. 6. Vzhledem k tomu, že souhrnný poplatek z poskytnuté půjčky 10 000 Kč (de facto úroky a další náklady v souvislosti s poskytnutou půjčkou) byl sjednán ve výši 7 400 Kč tedy ve výši 74 % z poskytnuté půjčky, je úplata takováto výše úplaty za sjednání půjčky, za situace, kdy se jedná o spotřebitelskou smlouvu, zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy. <i>7. Podle ust. § 588 o.z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> 8. Podle judikatury Vrchního soudu v Praze, sp. zn.: 101 VSPH 14/2012,„ není zásadně v rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, jež má v předmětu podnikání poskytování úvěrů (resp. půjček), půjčí finanční prostředky za úplatu - nejen za smluvní úrok, ale i za poplatek za uzavření úvěrové smlouvy. Jestliže však výše dohodnutého úroku z částky 20 000 Kč činí 20 % za dobu splatnosti, tj. za 13 měsíců, pak vedle úroků z úvěru sjednaná odměna za uzavření smlouvy ve výši dalších 8.500 Kč je nemravná nad částku, která činí celkem 30 % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání“. 9. Ze shora uvedeného judikátu vyplývá, že právní ochranu ve vztahu k úplatě za sjednání půjčky, lze přiznat pouze v rozsahu do 30i%, kdy takto sjednaná úplata zahrnuje úroky popř. další náklady vzniklé právnímu předchůdci žalobce v souvislosti s poskytnutím půjčky. Pokud tedy právní předchůdce žalobce sjednal úplatu za poskytnutí půjčky 10 000 Kč ve výši 7 400 Kč (74%), posoudil soud toto právní jednání jako zjevně v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 588 o.z., a jako právní jednání absolutně neplatné. Soud tedy poskytl právní ochranu úplatě za sjednání půjčky pouze v rozsahu 30% z poskytnuté půjčky, tedy ve výši 3 000 Kč. 10. Pokud tedy žalobce při výpočtu žalobních nároků kalkuloval s výší souhrnného poplatku ve výši 7 400 Kč, soud žalobu co do částky 4 400 Kč zamítl (7 400 Kč - 3 000 Kč 4 400 Kč). Žalobci tak přiznal nárok na zaplacení částky dlužné jistiny a souhrnných poplatků celkem ve výši 8 700 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 689,42 Kč zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8 700 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. 11. Soud tedy nároku ve výši 8 70 Kč s přísl. přiznal důvodnost a tomuto vyhověl, neboť bylo prokázáno, že zápůjčka byla žalovanému poskytnuta, byla sjednána výše úplaty za sjednání zápůjčky, přičemž žalovanému byla celková výše nákladů spotřebitelské půjčky známa. <i>12. Po právní stránce soud posoudil věc dle ustanovení § 2390 o.z., kdy přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z., věta první, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.</i> 13. Zatímco žalobce svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce splnil a žalovanému předal finanční hotovost ve výši 10 000 Kč, jako zápůjčku, žalovaný svůj závazek zápůjčku řádně a včas splácet nesplnil, proto soud s výjimkou nemravně sjednaného souhrnného poplatku, žalobě vyhověl. 14. Soud dále žalobci zamítl nárok spočívající v přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 10 917,08 Kč, v zákonném úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 251,30 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a dále v úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 951,31 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Důvodem zamítnutí uvedených nároků majících podklad v sjednání úroku mezi účastníky v sazbě 23,72% p.a.je to, že v předmětné smlouvě o půjčce nebyla uvedená úroková sazba vůbec sjednána. Uvedená sazba je až součástí pouze smluvních podmínek, nikoliv smlouvy, přičemž smluvní podmínky nejsou ze strany žalovaného vůbec podepsány. Protože smluvní úrok nebyl mezi stranami sjednán, byl pouze jednostranně stanoven žalobcem, který se opíral o nepodepsané smluvní podmínky, bylo nutno žalobu v této části rovněž zamítnout. 15. Pokud jde o úrok z prodlení, vyplývá z ust. § 1970 o.z. Konkrétní výše úroku z prodlení je pak stanovena dle na