7 C 215/2020-35 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne 25. 2. 2020, se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 9 254 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 254 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od 24. 1. 2020 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 17.01.2017 uzavřela žalobkyně s žalovanou prostřednictvím svého zmocněnce, [právnická osoba], dohodu o uznání dluhu (dále jen Dohoda). Žalovaná v ní uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše celkem ve výši 9 254 Kč. Zároveň se zavázala uhradit jej v 18 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaná se následně dostala do prodlení s plněním dvou splátek, a to splátky č. 1. a č. 2. Žalobkyně se proto rozhodla využít svého smluvního oprávnění a v souladu s ustanovením § 142a občanského soudního řádu odeslala žalované dne 15. 1. 2020 oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou, ve které vyzval žalovanou k úhradě částky 9 254 Kč ve lhůtě do 23. 1. 2020. Ode dne následujícího, tj. od 24. 1. 2020, požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. 2. Soud v této věci vydal dne 28. 4. 2020 elektronický platební rozkaz [číslo jednací]. Tento se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou a proto byl usnesením ze dne 14. 7. 2020, [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud se dotázal žalované, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání a poučil ji, že pokud se ve stanovené lhůtě k tomuto dotazu soudu písemně nevyjádří, bude soud dle § 101 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemá námitky. Žalované byla tato výzva řádně doručena. Vzhledem k tomu, že ve stanovené lhůtě žalovaná soudu nesdělila, že s tímto postupem nesouhlasí a žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v žalobě, rozhodl soud věc bez nařízení jednání. 5. Ze„ Splátkové dohody“ ze dne 16. 9. 2019 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dohoda o uznání dluhu, ve které žalovaná uznala dluh ve výši 9 254 Kč, s tím, že žalobkyně nabyla od [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 5. 2019 peněžitou pohledávku vůči žalované vyplývající ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba], s tím, že výše pohledávky ke dni podpisu dohody činí 9 254 Kč a tato částka se stává jistinou uznaného závazku. Dluh ve výši 9 254 Kč se žalovaná zavázala splatit v 18 měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře, který je součástí této dohody. S tím, že pokud se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, má [právnická osoba] právo učinit svým oznámením celý dluh žalované okamžitě splatným. 6. Výpisem z obchodního rejstříku soud ověřil subjektivitu žalobkyně. 7. Přípisem ze dne 15. 1. 2020 žalobkyně oznámila žalované zesplatnění dluhu na základě„ Splátkové dohody“ ze dne 16. 9. 2019. 8. Výzvou před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně ze dne 15. 1. 2020 vyzval žalovanou k úhradě žalované částky. 9. Z výpisu z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zásilka zasílaná žalované byla předána k poštovní přepravě dne 16. 1. 2020 10. Z výše uvedeného má soud za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dohodu o uznání dluhu, na základě které žalovaná uznala písemně dluh vůči žalobkyni ve výši 9 254 Kč z důvodu dlužné pohledávku vůči žalované vyplývající ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba], a tento dluh se žalovaná zavázala splácet ve splátkách, které však neplnila, a dostala se do prodlení s úhradou dluhu ve výši 9 254 Kč, což vedlo k zesplatnění dluhu. 11. Po právní stránce posoudil soud daný případ ve smyslu ust. § 2053 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 12. V daném případě soud tedy dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla ve smyslu ust. § 2053 o. z. uzavřena dohoda o uznání dluhu, když se má za to, že dluh žalované vůči žalobkyni ke dni 16. 9. 2019 trval ve výši 9 254 Kč. Žalovaná měla dle této dohody splácet dlužnou částkou pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 500 Kč, přičemž poslední splátkou měla být částka ve výši 754 Kč splatná do 25. 2. 2021. Žalovaná svou povinnost uhradit dlužnou částku řádně a včas nesplnila, na konto uznané částky ničeho neuhradila, a s úhradou dluhu se dostala do prodlení. Zbývá tedy uhradit částku 9 254 Kč, a soud proto žalobě na základě všech shora uvedených skutečností jako důvodné vyhověl. 13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku dosud nezaplatila, je s její úhradou od 24. 1. 2020 (den následující po datu splatnosti) v prodlení dle § 1968 o. z., a žalobkyně má dle ust. § 1970 o. z. vedle práva na zaplacení dlužné částky i právo na úrok z prodlení, jehož výše podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. S ohledem na výše uvedené, proto soud žalobě vyhověl též co do příslušenství, citovaného ve výroku ad I. rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem ve výši 968 Kč, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 254 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč (200 Kč + 200 Kč + 100 Kč + 300 Kč) ve výši 168 Kč. 17. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 18. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty splatnosti či poskytnutí výhody splátek.