8 C 138/2020 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru. Žalobce (dříve označen jako [právnická osoba], či [právnická osoba]) se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by mu byla přiznána částka [částka] se zákonným úrokem z prodlení s tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobcem smlouvu o úvěru (Smlouva). Na základě Smlouvy poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka] (Jistina), které byly žalované zaslány na účet dne [datum]. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši [částka]. Jistina a Poplatek byly splatné dne [datum], žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Ke dni podání návrhu žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalobce poskytl úvěr prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, poté žalovaná vyplnila na webové stránce formulář, kde zadala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy a čísla účtu. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o úvěru vůči žalobci. Žalobce vzhledem k porušení smlouvy požaduje rovněž smluvní pokutu ve výši [částka]. 2. Ve věci bylo nařízeno jednání. Zástupce žalobce se nedostavil po omluvě, a proto bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, podle § 101, odst. 3 o.s.ř. 3. Žalovaná se k jednání rovněž nedostavila, k věci se nevyjádřila. 4. Soud ve věci provedl listinné důkazy přiložené k žalobě, a to výpisem z banky, podacím lístkem, smlouvou o úvěru bez podpisu žalované, výzvou k úhradě advokáta. 5. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že na základě této smlouvy měl žalobce žalované poskytnout částku [částka] s dohodnutým poplatkem ve výši [částka], ve smlouvě jsou uvedeny i sankce za porušení smlouvy. Smlouva nebyla žalovanou podepsána. 6. Soudem bylo zjištěno, že předmětná smlouva je prakticky záznamem elektronické komunikace mezi poskytovatelem a žalovanou bez toho, že by tyto smlouvy obsahovaly podpis žalované. Dále bylo zjištěno, že částku [částka] žalobce žalované zaslal na číslo účtu označené ve smlouvě. 7. Soud nejprve především posuzoval, zda došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, jak tvrdil žalobce. Soud tedy posuzoval, zda byla smlouva podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále je OZ) uzavřena distančně. 8. Podle § 562 občanského zákoníku účinného v době poskytnutí peněžních prostředků je písemná forma zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem, nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. 9. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce půjčky poskytuje přes své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná mohla nejprve přečíst nabídku na uzavření smlouvy, nastavila dle vlastní volby dostupné parametry, tedy splatnost a výši úvěru. Poté vyplnila na webové stránce žalobce formulář, tedy žádost o poskytnutí úvěru, kde zadala své osobní údaje. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o úvěru vůči žalobci. Žalobce pak na účet uvedený žalovanou zaslal částku [částka]. 10. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy mezi účastníky. Je sice možné, že žalovaná sdělila své uživatelské jméno a bližší identifikační údaje, např. emailové kontakty, číslo svého účtu, ale nebylo jednoznačně prokázáno, že by případně nemohlo dojít i k záměně osoby jednajícího. Nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu se všemi důsledky, stanovenými pro elektronický podpis. Žalobce nedoložil, že by žalovaná tímto kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsala, že by učinila právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy o úvěru. V daném případě nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalovaného projevující uzavření smlouvy o úvěru tvrzené žalobcem. 11. V daném případě nelze posoudit platné uzavření smlouvy a to ani v části, týkající se dalších smluvních ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Žalobce neprokázal, že by byla úvěrová smlouva opatřena zaručeným elektronickým podpisem, tedy nebylo prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, z těchto důvodů soud danou věc posuzoval jako bezdůvodné obohacení, neboť žalobce prokázal, že zaslal žalovanému na jeho účet částku [částka]. 12. Soud dále upozorňuje na zvýšenou ochranu spotřebitele, a to jednak dle úpravy občanského zákoníku dané v § [číslo] a následujících a také dané Ústavním soudem (např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne [datum]). 13. Soud tedy žalobu částečně zamítl, když žalobci přiznal pouze částku [částka], spolu se zákonnými úroky z prodlení, která byla žalobcem skutečně poskytnuta a byla zamítnuta částka [částka] představující smluvní úrok a smluvní pokuta ve výši [částka] neboť dle závěru soudu nedošlo k ujednání povinnosti platit poplatky pro případ porušení smluvené povinnosti. 14. Poskytnutou částku žalobcem žalovanému soud tedy posoudil jako plnění bez právního důvodu podle § 2991 odst. 1, 2 OZ, která byla vyplacena na označený účet. 15. Pokud došlo k plnění bez právního důvodu, je žalovaný povinen tuto částku žalobci vrátit. Soud tedy uložil ve výroku I. žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem podle § 1970 občanského zákoníku, odkazujícím na vládní nařízení č. 351/2013 Sb. a co do zbytku byla žaloba zamítnuta. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná jen z části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] (22 % z celkových nákladů řízení). Tyto celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 17. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.