8 C 163/2020-34 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 826,76 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] kterou právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 15. 12. 2016. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů, uzavřené na dobu neurčitou, s roční splatností pojistného ve výši 2 390 Kč. Žalovaný však ani přes výzvu neuhradil pojistné splatné ke dni 15. 12. 2017, pojistná smlouva byla proto ukončena ke dni 5. 4. 2018. Dlužné pojistné za období od 16. 12. 2017 do 5. 4. 2018 včetně činí 730,28 Kč. Kromě této částky žalobkyně dále v řízení požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení od 7. 8. 2019 do zaplacení a částku 200 Kč jako poplatek představující náklady s uplatněním pohledávky. 2. Protože bylo věc možné rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, přestože mu byla žaloba i výzva doručena v souladu s § 49 odst. 1 o. s. ř., soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní. 4. Po zhodnocení důkazů má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smluvního vztahu na základě pojistné smlouvy [číslo] ze dne 15. 12. 2026, jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů, uzavřené na dobu neurčitou, s pojistným splatným ročně ve výši 2390 Kč. Dopisem adresovaným žalovanému ze dne 12. 2. 2018, 26. 5. 2018, a předžalobní upomínkou ze dne 25. 6. 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě. Žalovaný břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně případného zaplacení dlužného pojistného neunesl. 5. Po právní stránce soud smlouvu uzavřenou mezi účastníky posoudil jako smlouvu pojistnou dle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalobou uplatněný nárok je nárokem na zaplacení pojistného ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z., a žádaný úrok z prodlení odpovídá § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení; jenž žalobkyni náleží ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného. 6. Částku 200 Kč pak soud posoudil dle § 513 NOZ jako příslušenství pohledávky. 7. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 826,76 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta ke splnění rozsudkem uložených povinností je stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné soud neshledal důvod.