8 C 179/2020-22 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 274 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaná byla v předmětném období vlastníkem osobního automobilu, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od 19. 6. 2018 do 30. 7. 2018 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPOPV“). [název žalobkyně] vyzvala dne 30. 11. 2018 žalovanou k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku ve výši 1974 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Soud dospěl ke skutkovému závěru: Žalovaná byla vlastníkem vozidla [registrační značka] (objem válců motoru do 1850 cm3) v době, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatila, ač byl k tomu vyzvána žalobkyní výzvou ze dne 30. 11. 2018 a ze dne 24. 1. 2019 a ze dne 14. 3. 2019 (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy) a ač byla o zaplacení vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 6. 12. 2019. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Žalovaná v rozhodné době, tj. od 19. 6. 2018 do 30. 7. 2018, byla provozovatelem nebo vlastníkem motorového vozidla - osobního automobilu, [registrační značka] (objem válců motoru do 1850 cm3) přičemž ve vztahu k tomuto vozidlu v rozhodné době nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (povinné ručení). Žalobkyně proto žalovanou vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku za uvedenou dobu, během níž bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, vypočteného z denní sazby pro osobní automobily s objemem válců motoru do 1 850 cm3 ve výši 47 Kč, tedy částku 1974 Kč (47 dnů x 42 Kč), a to ve lhůtě do 14. 1. 2019, resp. o částku 2 274 Kč (včetně nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč). Následně žalobkyně před podáním žaloby žalovanou o zaplacení těchto částek, včetně nákladů na jejich uplatnění, ještě písemně upomenula předžalobní výzva z 6. 1. 2020. Žalovaná však žalobkyni doposud z tohoto právního důvodu nezaplatila ničeho. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná v rozhodné době byla provozovatelem předmětného osobního automobilu; tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy a žalovaná, ač měla možnost, je nijak nezpochybnila. 6. Po právní stránce pak soud vycházel z § 1 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem ke shora popsanému proto soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení příspěvku včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 274 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.