9 C 160/2021-47 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne 29. 10. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 2.591 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil uzavřením pojistné smlouvy na dobu neurčitou s tím, že za období od 23. 9. 2019 do 11. 1. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné 2.390,73 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky a žalobce za ní požaduje částku 200 Kč. 2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 11. 12. 2020, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže musel být usnesením soudu ze dne 25. 3. 2021 zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání. 3. Před nařízeným ústním jednáním žalobce žalobu doplnil tak, že vyčíslil dlužnou částku s tím, že za období od 23. 9. 2019 do 23. 10. 2019 požaduje dlužné pojistné 658 Kč a tuto částku požaduje rovněž za další období od 23. 10. 2019 do 23. 11. 2019 a za období od 23. 11. 2019 do 23. 12. 2019. Dále požaduje za období od 23. 12. 2019 do 11. 1. 2020 částku ve výši 417 Kč, to je za 19 dnů trvání pojištění. 4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 5. Podle § 2765 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl. 6. Podle § 2782 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 8. Podle § 2783 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 9. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Podle § 2804 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 11. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 14. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 16. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 17. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne 23. 8. 2019 pojistnou smlouvu – [název pojištění] [anonymizována dvě slova], s počátkem pojištění od 23. 8. 2019. Předmětem této smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [příjmení] [jméno], rz [anonymizováno] [číslo], když žalovaný se zavázal platit roční pojistné ve výši 7.896 Kč v měsíčních splátkách po 658 Kč. 18. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužného pojistného dopisem ze dne 21. 11. 2019 s výzvou k zaplacení částky 708 Kč do 11. 1. 2020 s tím, že žalovaný byl upozorněn, že v opačném případě zanikne jeho pojištění uplynutím dne 11. 1. 2020. 19. Žalobce sdělil žalovanému dopisem ze dne 22. 1. 2020, že dne 11. 1. 2020 zaniká jeho pojištění, přičemž důvodem je nezaplacení pojistného. Žalobce sdělil žalovanému, že k datu zániku eviduje na pojistném dluh ve výši 2.391 Kč a žalovaný byl vyzván, aby tuto částku zaplatil do 5. 2. 2020. 20. Žalovaný na výzvu nereagoval, takže z tohoto důvodu byl žalobcem předžalobní upomínkou ze dne 22. 2. 2020 vyzván k zaplacení dluhu na pojistném ve výši 2.391 Kč a k zaplacení aktuálního nákladů na upomínání ve výši 200 Kč. Žalovaný byl vyzván aby, tedy do 7. 4. 2020 zaplatil celkovou částku ve výši 2.591 Kč. 21. Právní zástupkyně žalobce v předžalobní upomínce ze dne 16. 6. 2020 vyzvala žalovaného k zaplacení žalované pohledávky s upozorněním, že v opačném případě se bude žalobce domáhat zaplacení dlužné částky prostřednictvím příslušného soudu. 22. Soud při svém rozhodování vycházel z toho, že žalovaný nezaplatil měsíční pojistné, které bylo splatné 23. 9. 2019 ve výši 658 Kč, měsíční pojistné splatné 23. 10. 2019 ve výši 658 Kč, měsíční pojistné splatné dne 23. 11. 2019 ve výši 658 Kč a pojistné za období od 23. 12. 2019 do 11. 1. 2020, kdy došlo k zániku pojištění, a to ve výši 417 Kč. Žalovaný byl upomínán předžalobní výzvou žalobce k zaplacení dlužné částky, přičemž žalobce za předžalobní výzvu požaduje částku dle sazebníku soudních poplatků ve výši 200 Kč. 23. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 2.591 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 25. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 14b), odst. 1, bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částku 200 Kč, tedy za tři úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (§ 11 odst. 1, písm. d) citované vyhlášky, celkem tedy částku 600 Kč. 26. Dále soud přiznal tři režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 100 Kč podle § 14b) odst. 5, písm. a) advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění, vyhlášky č. 120/2014 Sb. a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 900 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 900 Kč. 27. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 189 Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 400 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 1.489 Kč.