9 C 211/2020-27 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne 18. 8. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 3 122 K s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil uzavřenou smlouvou o dodávce vody a odvádění odpadních vod ze dne 18. 1. 2012, na základě které žalobce dodával pitnou vodu a odváděl odpadní vodu z odběrného místa [obec], [ulice], [adresa]. Žalobce uvedl ceny za dodávku vody a odvádění odpadních vod pro roky 2019 a 2020. Žalobce dne 19. 1. 2020 na základě odečtu vodoměru stanovil spotřebu vody a stoky za období od 16. 1. 2019 do 19. 1. 2020 na 114 m3 vodného a 114 m3 stočného. Žalobce vyúčtoval nedoplatek ceny na částku ve výši 3 122 Kč ve faktuře, splatné dne 14. 2. 2020. Žalovaný ve lhůtě splatnosti dlužnou částku nezaplatil, takže byl o zaplacení upomínán v předžalobní výzvě ze dne 8. 6. 2020. 2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl platebním rozkazem ze dne 25. 8. 2020, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže musel být usnesením soudu ze dne 30. 9. 2020 zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání. 3. Soud provedl důkaz smlouvou o dodávce vody a odvádění odpadních vod ze dne 18. 1. 2012, plnou mocí ze dne 18. 1. 2012, fakturou splatnou dne 14. 2. 2020 na částku ve výši 3 122 Kč, předžalobní výzvou žalobce ze dne 23. 6. 2020, cenovými výměry pro stanovení cen vodného a stočného, CV .01. a CV. 2020. 4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 3028, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, dle něhož, se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 5. Soud vycházel z toho, že dodávky vody z veřejných vodovodů mají, pokud jde o právní úpravu, dvojí režim. Vzhledem k tomu, že jde o zvláštní druh hospodářské činnosti, která má značný veřejný význam, jsou tyto dodávky regulovány jednak předpisy veřejnoprávní povahy, tj. zákonem č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu včetně prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 428/2001 Sb. a jednak předpisy soukromoprávními, kdy jde současně o prodej a koupi vody jako věci, když z této úpravy soud vycházel pouze při posouzení smluvního principu vzniku žalobou uplatněného závazku. 6. Podle § 2079 odst. 1 odst. 2 občanského zákoníku, dle něhož kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 2085 odst. 2 občanského zákoníku mají-li strany vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny, platí za ujednanou kupní cena, za niž se týž nebo srovnatelný předmět v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává. 8. Podle § 2 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zákon o vodovodech a kanalizacích), je odběratelem vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona; u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy, je odběratelem společenství vlastníků. 9. Podle § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního zástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele. 10. Podle § 15, odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích odběratel může odebírat vodu z vodovodu pouze pro účely sjednané ve smlouvě o dodávce vody, a to v jakosti pitné vody, v souladu se zvláštními právními předpisy. 11. Podle § 16, odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je staveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. 12. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody. 13. Podle § 20, odst. 1, odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích, vodné a stočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu. 14. Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě její provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2 zákona, je povinen předložit odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné. 15. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 1973 občanského zákoníku dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 18. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 20. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právním posouzení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 21. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění, spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne 18. 1. 2012 smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] na základě které žalobce dodával pitnou vodu z vodovodu a odváděl odpadní vody z odběrného místa, situovaného na adrese [adresa žalovaného]. 22. Žalobce vyúčtoval spotřebu vodného a stočného za dobu od 16. 1. 2019 do 19. 1. 2020 fakturou ze dne 28. 1. 2020, splatnou dne 14. 2. 2020 tak, že ve faktuře uvedl částku, zaplacenou žalovaným na zálohách a vypočetl nedoplatek na částku ve výši 3 122 Kč. Žalovaný tuto dlužnou částku žalobci nezaplatil ve lhůtě splatnosti, takže byl předžalobní upomínkou ze dne 23. 6. 2020 vyzván, aby zaplatil dlužnou částku s upozorněním, že v opačném případě se žalobce obrátí s vymáháním částky na příslušný soud. 23. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 3 122 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 25. Podle § 151/3 o. s. ř., účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. 26. Zvláštním právním předpisem je vyhláška č. 254/2015 Sb. ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3, občanského soudního řádu a podle § 89a, exekučního řádu. 27. Podle § 2 odst. 1 odst. 3 citované vyhlášky, při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3, občanského soudního řádu výše