9 C 368/2020-40 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne 22. 7. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 1 090 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil uzavřením pojistné smlouvy o povinném ručení s tím, že smlouva byla potvrzena akceptačním dopisem ze dne 14. 12. 2016. Žalovaný byl povinen platit žalobci roční pojistné ve výši 2 983 Kč, a to počínaje dnem 16. 11. 2016. Žalovaný pojistné nezaplatil a dne 18. 1. 2019 mu byla zaslána kvalifikovaná upomínka s upozorněním, že pokud ve stanovené lhůtě dlužné pojistné nezaplatí, jeho pojištění zanikne. Žalovaný pojistné nezaplatil, takže pojištění zaniklo dne 6. 3. 2019 a žalovaný tak dluží žalobci částku 1 090 Kč s příslušenstvím. 2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 23. 10. 2020, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne 25. 11. 2020 zrušen. 3. Žalobce připojil k žalobě listinné důkazy, z nichž rozhodujícími důkazy ve vztahu k žalované pohledávce jsou listiny, a to oznámení o dlužném pojistném ze dne 18. 12. 2018, upomínka dlužného pojistného ze dne 16. 11. 2019, sdělení o zániku pojištění ze dne 19. 3. 2019, informace o výši pojistného na další pojistné období ze dne 29. 8. 2018, pojistná smlouva ze dne 16. 11. 2016 a předžalobní upomínka právního zástupce žalobce ze dne 28. 5. 2020, jakožto i poštovní podací arch právního zástupce žalobce ze dne 28. 5. 2020. 4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 5. Podle § 2765 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl. 6. Podle § 2782 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 8. Podle § 2783 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 9. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Podle § 2804 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 11. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 14. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 16. Po zhodnocení listinných důkazů, připojených k žalobě a jejich právním posouzení, dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 17. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne 16. 11. 2016 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [označení vozidla] [anonymizováno], [registrační značka]. Účastníci se dohodli na ročním pojistném ve výši 2 758 Kč a na tom, že toto pojistné je splatné v ročních splátkách. Žalovaný se zavázal zaplatit první roční pojistné v den 1. 12. 2016. 18. Žalobce dopisem ze dne 29. 8. 2018 informoval žalovaného o výši pojistného na další pojistné období, kdy vyzval žalovaného, aby uhradil nejpozději k 16. 11. na účet žalobce roční splátku pojistného ve výši 2 983 Kč. 19. Žalovaný tuto částku nezaplatil a žalobce dopisem ze dne 18. 12. 2018 oznámil žalovanému, že při kontrole účetní evidence zjistil nedoplatek pojistného ve výši 2 983 Kč. 20. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval, protože žalobce následně upomínkou dlužného pojistného ze dne 16. 1. 2019 znovu žalovaného vyzval k zaplacení dlužného pojistného ve výši 2 983 Kč, nejpozději do 5. 3. 2019 s tím, že dnem následujícím po marném uplynutí této lhůty dojde k zániku pojištění. 21. Žalobce dalším dopisem ze dne 19. 3. 2019 sdělil žalovanému, že jeho pojištění pro nezaplacení pojistného zaniklo dnem 6. 3. 2019. 22. V dopise ze dne 29. 8. 2018, kterým žalobce písemně informoval žalovaného o výši pojistného na další pojistné období, tedy na pojistné období od 1. 12. 2018 na kalendářní rok 2019, sdělil žalobce žalovanému jeho povinnost platit roční pojistné ve vyšší částce, než která byla sjednána v pojistné smlouvě ze dne 16. 11. 2016. Žalovaný byl povinen zaplatit roční pojistné ve výši 2 983 Kč anebo v případě nesouhlasu se zvýšením pojistného od následujícího pojistného období byl povinen a byl zároveň žalobce vyzván k tomu, aby sdělil žalobci svůj písemný nesouhlas s výší pojistného, takto žalobcem stanoveného, nejpozději do jednoho měsíce od přijetí tohoto dopisu. 23. Žalobce nepředložil soudu písemný nesouhlas žalovaného s výší ročního pojistného, stanoveného žalobcem na 2 983 Kč. 24. Žalovaný tedy dluží nezaplacené pojistné od 1. 12. 2018, když k tomuto datu byl povinen zaplatit žalobci roční pojistné na další roční pojistné období ve výši 2 983 Kč až do 6. 3. 2019, kdy jeho pojištění pro nezaplacení pojistného zaniklo. Žalovaný tak nezaplatil pojistné za dobu celkem 96 dnů, kdy bylo vozidlo žalovaného žalobcem pojištěno z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla žalovaného, takže při 365 kalendářních dnech v roce, připadá na každý den pojištění, pojistné ve výši 8, 1726027 Kč a za celkem 96 dnů, kdy vozidlo žalovaného bylo pojištěno, tak žalovaný dluží na pojistném zaokrouhleně částku ve výši 785 Kč. Žalovaný byl v prodlení se zaplacením této částky od 7. 3. 2019, neboť byl vyzván, aby tuto částku zaplatil dne 6. 3. 2019, jak to jasně vyplývá již z upomínky dlužného pojistného, vypracované žalobcem dne 16. 1. 2019. 25. Proto tedy soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl, tak jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 26. S ohledem na to, že dlužné pojistné činilo částku 785 Kč, avšak žalobce v žalobě tvrdí, že žalovaný mu ke dni zániku pojistné smlouvy dluží částku 1 090 Kč, musela být v rozsahu o 305 Kč s příslušenstvím žaloba zamítnuta tak, jak je to uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 27. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval podle § 142 odst. 2, o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. S ohledem na to, že jde o tzv. bagatelní pohledávku, kdy žalobce neměl ve věci plný úspěch, pak soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.