12 C 95/2021-74 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se svým návrhem ze dne [datum] domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem označeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že účastníci jsou spoluvlastníky uvedených nemovitost, přičemž žalobce je spoluvlastníkem v rozsahu [anonymizováno] podílu, žalovaný [číslo] v rozsahu [anonymizováno] podílu a žalovaný [číslo] v rozsahu [anonymizováno] podílu. Žalobce navrhl, aby spoluvlastnictví bylo vypořádáno nařízením prodeje nemovitostí ve veřejné dražbě. Uvedl, že rozdělení nemovitostí není možné vzhledem k zastavěnosti pozemků, stejně tak přikázání věci do vlastnictví jinému ze spoluvlastníků nepřichází v úvahu, když žalovaný č. 1 je v exekuci. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí, usnesení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], potvrzení o zaplacení nejvyššího podání ze dne [datum] a sdělení exekutora ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí s výše uvedenými podíly. 4. Z výpisu z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že žalovaný č. 1 je v exekuci. 5. Z výzev k vypořádání podílového spoluvlastnictví s dodejkami bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalované k vyjádření ohledně návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví výše uvedených nemovitostí před podáním žaloby. 6. Dále vzal soud za prokázané, že žalobce nechce setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu, a nikdo nemá zájem získat podíl žalobce či celých nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, když se ani jeden ze žalovaných k žalobě nevyjádřil. Nemovitosti nejsou reálně dělitelné dle podílů. 7. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. 8. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 9. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 10. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. 11. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu, a že žalobce nemusí tvrdit ani prokazovat důvody, pro něž není další zachování spoluvlastnického vztahu opodstatněno. Je tedy namístě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. 12. Přednostním způsobem vypořádání je reálné rozdělení věci. Jak vyplývá ze žalobních tvrzení a reálné situace staveb a pozemků, reálné rozdělení podle podílů jednotlivých spoluvlastníků v daném případě není možné. 13. Dalším v zákoně stanoveným způsobem vypořádání je přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Žádný ze spoluvlastníků ani jednotlivě, ani skupinově však neprojevil zájem o přikázání nemovitostí či podílu žalobce na nemovitostech. 14. Soud proto spoluvlastnictví zrušil a podle § 1147 věta druhá o. z. nařídil prodej nemovitostí ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku dle spoluvlastnických podílů. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobce měl ve věci plný úspěch (jež je v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dán pouze tam, kde soud žalobě vyhověl a vypořádal spoluvlastnictví způsobem navrženým žalobcem, k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 245/2014). Náklady řízení činí částku [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka], nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] v souladu s § 8 odst. 5 a. t. Hodnota nemovitostí byla pro účely výpočtu náhrady nákladů řízení určena ve výši pětinásobku podání žalobce ([anonymizováno] [částka]), na základě něhož došlo k udělení příklepu na vydražených nemovitostech, od níž byla odečtena hodnota podílu žalobce na nemovitostech, která činila [částka]), když tato hodnota odpovídá tržní ceně mnohem lépe než odhad znaleckým posudkem. Náhrada nákladů sestává z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrady [částka] za cestovné v částce [částka] podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání [anonymizováno] × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 16. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. 17. Lhůta ke splnění rozsudkem uložených povinností je stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné soud neshledal důvod.