15 C 202/2022-41 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne [datum] částku [částka], která měla být splacena nejpozději dne [datum], dále měl být zaplacen poplatek za poskytnutí úvěru výši [anonymizována dvě slova]. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů a následně odsouhlasila znění smluv a registrovala se na webových stránkách původního věřitele. Žalovaná návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel vyplatil žalované téhož dne částku [částka] na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaná však nezaplatila ničeho, dluh nesplácela, byla opakovaně upomínána, naposledy předžalobní výzvou odeslanou dne [datum], přesto dluh neuhradila. Žalobkyně se domáhá tedy zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila. 3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR 158739/20021-15 dne 21. 1. 2022, který však usnesením ze dne 11. 5. 2021 byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. 4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, k tomuto jednání se zástupce žalobce omluvil. Žalovaná se nedostavila, ač byla řádně předvolána v souladu s občanským soudním řádem. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Dokazováním bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku [částka] jako jistinu úvěru údajně sjednaného prostřednictvím webových stránek, když k vyplacení částky [částka] došlo dne [datum] na účet č. [bankovní účet], což bylo doloženo dokladem o platbě na vrub účtu. Z předložených listin bylo soudem zjištěno, že smlouva o úvěru není žalovanou podepsána. Tzv. smlouva je prakticky pouhým záznamem elektronické komunikace mezi poskytovatelem a žalovanou, bez toho aniž by tyto listiny obsahovaly podpis žalované. Postoupení pohledávky za žalovanou bylo řádně žalobkyní dle soudu prokázáno předloženou smlouvou o postoupení pohledávky a oznámením. 6. Soud dospěl k závěru, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků elektronické komunikace dle § 2395 a následující o. z., když dále dle § 562 o. z. nebyla zachována písemná forma smlouvy a žalovaná nepodepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu se všemi důsledky vyžadovanými pro tzv. elektronický podpis. Nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalované. 7. Soud částečně žalobě vyhověl, když poskytnutou částku žalobkyní žalované lze posoudit jako plnění bez právního důvodu dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., a pokud došlo k plnění bez právního důvodu, pak je žalovaná povinna poskytnutou částku žalobkyni vrátit,. Soud tedy uložil žalované povinnost zaplatit částku [částka] spolu se zákonným úrokem dle § 1970 o. z. ve výši stanovené vládním nařízením č. 351/2013 Sb. 8. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány žádné okolnosti, které by odůvodňovaly prodloužení této lhůty popř. stanovení dobrodiní splátek. 9. Dále soud žalobu částečně zamítl v rozsahu další požadované částky [částka]. Jedná se o tvrzené nároky představující požadovaný poplatek za poskytnutí úvěru. Vzhledem k tomu, že smlouva byla dle soudu neplatná, nelze přiznat nároky vyplývající z tvrzení žalobce o uzavřené smlouvě o úvěru. 10. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci neúspěch jen v poměrně nepatrné části, přiznal jí soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované. Tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka] (položka 2 bod. 1. písm. b) sazebníku zákona o soudních poplatcích [číslo] Sb.), a náhradě nákladů právního zastoupení žalobce advokátem. 11. Jak bylo zjištěno, žalobkyně podala u Okresního soudu v Litoměřicích více obdobných žalob, návrhy v těchto věcech mají podobu, která se odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však je totožný či jen s drobnými odchylkami, je zde jednota v osobě žalobce a jeho advokáta, sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby, úkony právní služby jsou poskytnuty v zásadě jen při podání první formulářové žaloby. Navíc ve sporu jde o pohledávku ze smlouvy, kde jednou ze stran byl spotřebitel, a jde o smlouvu, nebo podmínky jiného právního důvodu k plnění, při nichž je spotřebitel fakticky zásadně vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem, soud proto hodnotí žalobu ve věci jako tzv.„ formulářovou“ žalobu. 12. Proto soud při určování výše odměny za učiněné úkony právní pomoci dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě a podání žaloby vyšel z ustanovení § 14b odstavec 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, když řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] a v řízení byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, s tím, že pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně [částka], tj. celkem [částka] (3 x [částka]), dále žalobci přiznal náhradu nákladů 3 x [částka] paušální částky jako náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a DPH 21% z částky [částka] ([částka] + [částka]), tj. [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 13. I v případě náhrady nákladů řízení soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na platební místo dané § 149 odst. 1 o. s. ř..