19 C 74/2021-164 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec], vymezených geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemku, parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví]. Žalovaný (původně [jméno] [příjmení], [datum narození]) je vlastníkem sousedních nemovitostí a to parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných na LV č. [číslo] pro obec a k. ú. [obec]. K žádosti žalobce byl katastrálním úřadem prošetřen zákres mezi parc. [číslo] (ve vlastnictví původní žalované) a parc. [číslo] (ve vlastnictví žalobce) a mezi parcelami [číslo] (ve vlastnictví původní žalované) a parc. [číslo] (ve vlastnictví žalobce), kdy bylo zjištěno, že se jedná o původní parcely PK [číslo] PK [číslo]. Obě tyto parcely evidované dle pozemkového katastru, byly v přídělovém řízení svisle rozděleny na polovinu svislou hranicí, kdy příděl [číslo] (PK [číslo] o výměře 765 m2 a PK [číslo] o výměře 217 m2) byly přiděleny právnímu předchůdci žalované a to [jméno] a [jméno] [příjmení] a příděl pod [číslo] (PK [číslo] o výměře 760 m2 a PK [číslo] o výměře 218 m2) byly přiděleny právnímu předchůdci žalobce a to [jméno] a [jméno] [příjmení]. Parcela evidována pod PK [číslo] byla přečíslována dle KN na parc. [číslo] parcela pod PK [číslo] byla přečíslována dle KN na parc. [číslo]. Uvedené parcely byly evidovány jako neoddělené do roku 1979. V roce 1979 byly u uvedeného přídělu vytvořeny parcely [číslo] o výměře 217 m2 a parc. [číslo] o výměře 765 m2, zapsaných na LV č. [číslo], přičemž u těchto parcel bylo vyznačeno vlastnické právo na rodinu [příjmení]. Dále byly z přídělu vytvořeny parcely [číslo] o výměře 218 m2 a parc. [číslo] o výměře 760 m2, zapsaných na [list vlastnictví], kde bylo vyznačeno vlastnické právo na [jméno] [příjmení], od roku 1998 vyznačeno vlastnické právo pro žalobce. Při tvorbě základní mapy velkého měřítka (ZMVM) byl vyhotoven náčrt [číslo] kde je zachycen průběh hranice mezi uvedenými parcelami dle KN, kdy hranice je tvořena spojnicemi bodů [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], a [číslo]. Od vyhlášení platnosti ZMVM v roce 1988 však není hranice v mapě zakreslena přímo, ale v bodě [číslo] se lomí východním směrem, čímž došlo ke změně výměr u parc. [číslo] z 217 m2 na 316 m2, u prac. [číslo] z 218 m2 na 156 m2, u parc. [číslo] z 765 m2 na 849 m2 a u parc. [číslo] z 760 m2 na 779 m2 [obec] mezi pozemky je zkosená východně i v digitální katastrální mapě (DKM), neboť pro zákres uvedených parcel v digitální podobě byly využity body z náčrtu ZMVM. Skutečná hranice mezi parcelami je však na rozdíl od DKM přímá. Při tvorbě ZMVM zřejmě došlo k omylu při určování souřadnic bodů [číslo], tyto body byly v mapě posunuty, čímž došlo i k posunutí bodu [číslo] a ke zkreslení průběhu dotčené hranice. Dne [datum] proběhlo za účasti KN, katastrální pracoviště Litoměřice, šetření a žalobci i původní žalované byl vysvětlen stávající problém s tím, že je možno vypracovat geometrický plán na opravu geometrického a polohového určení nemovitosti, ke kterému by muselo být připojeno prohlášení o geometrickém a polohovém určení pozemků, tedy souhlas všech dotčených stran s opravou geometrického a polohového určení nemovitosti. Vzhledem k tomu, že původní žalovaná, [jméno] [příjmení], nebyla tomuto řešení nakloněna, nechal žalobce vypracovat geometrický plán [číslo] kde je nesprávné vyznačení hranice mezi zmiňovanými pozemky patrné. V prostoru mezi chybně vyznačenou vlastnickou hranici a skutečným stavem byly geometrickým plánem vymezeny dva nové pozemky, vyznačené pod parc. [číslo] kdy žalobce požaduje určit, že je vlastníkem takto nově vzniklých parcel. Žalobce se opakovaně obracel na katastrální úřad, který žádal o nápravu zjevné chyby v katastrálním operátu dle ust. § 8 zákona č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí, kdy mu bylo ze strany katastrálního úřadu sděleno, že zákres je platný od roku 1988, předchozí katastrální operáty pozbyly platnosti a ze strany katastrálního úřadu tak není možné navrhovanou změnu provést. Závěrem žalobce shrnul, že s ohledem na negativní postoj původní žalované k celé věci, žalobci nezbylo, než věc řešit soudní cestou a to žalobou na určení vlastnictví k nově vzniklým pozemkům parc. [číslo]. Pokud jde o tvrzení naléhavého právního zájmu na podání této určovací žaloby, žalobce při jednání dne [datum] uvedl, že pokud by nebyla tato žaloba podána, tak by bylo ohroženo právo žalobce, popř. by se jeho vlastnické právo stalo nejistým. Naléhavý právní zájem tak vyplývá ze samotné podstaty sporu, kdy žalobce se svého práva na řádné vytýčení pozemků nemůže domoci jinak, než podáním této žaloby. 2. Po zahájení řízení původní žalovaná, [jméno] [příjmení], prodala pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] [celé jméno žalovaného], což bylo doloženo kupní smlouvou ze dne [datum]. Soud tak usnesením pod č. j.: [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum] připustil, aby na místo dosavadní žalované [jméno] [příjmení], [datum narození], do řízení vstoupil nový žalovaný, [celé jméno žalovaného]. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] o výměře 849 m2 a [číslo] o výměře 316 m2, v k. ú. [obec] a to na základě kupní smlouvy, kterou uzavřel s prodávající [jméno] [příjmení]. Při koupi uvedených pozemků se žalobce informoval na katastru nemovitostí, kde mu bylo sděleno, že na pozemku neváznou věcná břemena a nejsou zde jiné právní vady. Od prodávající [jméno] [příjmení] obdržel protokol na vytyčení vlastnické hranice parcel [číslo] přičemž tvar pozemků odpovídá i tvaru uvedeným v katastru nemovitostí a žalobce se tak domnívá, že je právoplatným vlastníkem uvedených pozemků, neboť je zakoupil v dobré víře o tom, že se stane jejich vlastníkem. Žalovaný rovněž nesouhlasí s tím, že mezi pozemky ve vlastnictví žalobce a pozemky v jeho vlastnictví, je chybně vytyčena vlastnická hranice. Žalovaný odkázal na notářský zápis ze dne [datum] sepsaný notářkou [anonymizováno] [příjmení], pod zn.: NZ [číslo], [spisová značka]. Na základě uvedeného notářského zápisu [obec] [obec], [datum narození] (strýc žalobce) daroval žalobci pozemky parc. [číslo] (16 m2 chata), [číslo] (o výměře 156 m2), [číslo] (779 m2) a [číslo] (17 m2). Na převáděné nemovitosti byl tehdy zpracován znalecký posudek znalcem [jméno] [příjmení] pod [číslo] ze dne [datum] (žalovaný navrhl, aby soud tento posudek zajistil). Dle žalovaného, tedy žalobce věděl, jakými pozemky a o jaké výměře je obdarováván a nelze se tak po 22 letech domáhat změny určení vlastnické hranice. K důvodu celého sporu žalovaný uvedl, že rodina [příjmení] (právní předchůdce žalovaného) obdržela pozemky jako příděl a tyto užívala do roku 1985. Tehdy pan [příjmení] zjistil, že na jeho zahradě pan [příjmení] (strýc žalobce) začal stavět chatku (16 m2), která dnes stojí na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce. [příjmení] mezi panem [příjmení] a panem [příjmení] tehdy řešil ONV v [obec], který však odvolání pana [příjmení] dne [datum] zamítl, neboť bylo zjištěno, že pan [příjmení] je vlastníkem pozemku, na kterém byla chatka postavena. [příjmení] mezi panem [příjmení] a panem [příjmení] ohledně výstavby zahradní chatky měl tehdy probíhat i u Okresního soudu v Litoměřicích. [příjmení] [příjmení] a [příjmení] tehdy došlo k dohodě o změně hranic mezi pozemky, na základě které pan [příjmení] zlegalizoval svou menší část zahrady s nově postavenou chatkou a panu [příjmení] byla vrácena větší část rovinaté zahrady. Tato dohoda je tak důvodem zkosení vlastnické hranice mezi pozemky východním směrem a v roce 1998 tak pan [příjmení] žalobci daroval pozemky již se zkosenou vlastnickou hranicí. Žalobce tehdy ze strany svého strýce nebyl obdarován větší výměrou a nemůže tak nyní požadovat„ narovnání“ vlastnické hranice. 4. Žalobce a žalované při jednání ze dne [datum] jako nesporné uvedli, že současná faktická hranice mezi spornými pozemky obou účastníků je vymezena pouze plotovými sloupky, mezi kterými však není nataženo pletivo. Takto je vlastnická hranice vymezena již od 60. let. Jako nesporné účastníci dále uvedli, že sloupky plotu jsou umístěny podél vlastnické hranice, tak jak je vymezena v geometrickém plánu, který předložil žalobce, a to přímkami červenou barvou. Jinými slovy řečeno, vlastnická hranice vymezená v geometrickém pánu, jejíž určení se žalobce domáhá, kopíruje faktický stav, který je dán umístěním plotových sloupků. 5. Mezi účastníky není dán spor o vlastnictví pozemků jako takových, tak jak jsou evidovány v katastru nemovitostí, ale spor je pouze o průběh vlastnické hranice mezi pozemky ve vlastnictví žalobce a ve vlastnictví žalovaného. Žalobce tvrdí, že v DKM je průběh vlastnické hranice chybně vyznačen, když při tvorbě mapy ZMVM v důsledku chyby není hranice zakreslena přímo, ale v bodě [číslo] se lomí východním směrem. Žalovaný oproti