21 C 294/2021 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ [anonymizována dvě slova]“. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši [částka] měsíčně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné ve lhůtě jeho splatnosti. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni [datum]. Žalovaná částka představuje dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] a poplatek ve výši [částka] za upomínky ([částka] a [částka]). Žalovaný ani přes předžalobní upomínku neuhradil žalobkyni ničeho. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že dne [datum] uzavřela žalobkyně jako pojistitel, a žalovaný jako pojistník pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo rizikové pojištění [anonymizována dvě slova], s počátkem pojištění ode dne [datum], na dobu 20 let. Žalovaný se zavázal žalobkyni platit měsíční pojistné ve výši [částka], s účinností od počátku pojištění, kdy bylo splatné pojistné za první pojistné období. Žalobkyně v řízení tvrdila, že pojistná smlouva trvala po celou rozhodnou dobu a že jí žalovaný - na jejím základě – doposud dluží na pojistném za dobu od [datum] do [datum] částku [částka] a poplatek ve výši [částka]. Z bilance předpisů a plateb soud zjistil, že dlužnému pojistnému za předmětné období odpovídá částka [částka] a dále, že částka [částka] sestává ze dvou položek, a to storno poplatku ve výši [částka] a nákladů za vymáhání ve výši [částka]. 4. Po právní stránce, s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), soud smlouvu uzavřenou mezi účastníky posoudil jako pojistnou smlouvu podle § 2758 o. z. Žalobou uplatněný nárok je nárokem na zaplacení pojistného dle § 2782 odst. 1 o. z. a žádaný úrok z prodlení odpovídá § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, jež žalobkyni náleží ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného. Soud proto žalobě v rozsahu dlužného pojistného vyhověl. 5. V části, ve které soud neshledal žalobu důvodnou, tj. ve které se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení poplatku ve výši [částka] (storno poplatku ve výši [částka] a poplatku ve výši [částka] coby nákladů za vymáhání) posoudil coby smluvní pokutu. Ujednání o smluvní pokutě, jež nebylo součástí samotného smluvního textu (pojistné smlouvy), pod který žalovaný připojil svůj podpis, nýbrž součástí přehledu poplatků a parametrů pojištění, na něž smlouva odkazuje, soud shledal nepoctivým, a to při respektování závěrů formulovaných v nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 3512/11, jehož nosnými důvody jsou obecné soudy při svém rozhodování v obdobných případech vázány (srov. kupř. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. IV. ÚS 3465/12). Pokud se tedy ujednání o smluvní pokutě nachází mimo text samotné pojistné smlouvy, nelze jej považovat za poctivé a věřiteli nelze právo na takto sjednanou smluvní pokutu přiznat (viz též § 265 ObchZ, popř. § 6 o. z.). Storno poplatek má nepochybně sankční povahu a je třeba, aby určité a srozumitelné ujednání o něm bylo součástí smluvního textu (pojistné smlouvy), pod který pojištěný (spotřebitel) připojuje svůj podpis, to stejné platí i pro ujednání o poplatku za vymáhání. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty, který není po právu a nemohla se tedy ani stát součástí tzv. akumulovaného dluhu. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 54,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,48 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22,52 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 7. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.