8 C 130/2022-40 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že žalobkyně se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně dne [datum] žalovanému poskytla částku [částka] na jeho bankovní účet, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: zákonného úroku z prodlení, smluvního úroku ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] (smluvní pokuta byla ujednána ve výši 0. 1% denně z dlužné částky a ke dni [datum] činí částku [částka]). Žalovaný svůj dluh neuhradil ani po zaslání několika upomínek. 2. Žalobkyně se z jednání omluvila. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil. 4. Soud z předložených důkazů a to smlouvy o úvěru [číslo] zjistil, že žalobkyně s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela Smlouvu, na jejímž základě žalobkyně dne [datum] žalovanému poskytla částku [částka], kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do [datum] dne nevrátil. Soud dotazem na banku [anonymizováno] zjistil, že na účet žalovaného dne [datum] byla zaslán částka [částka]. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky [částka]. V případě prodlení pak byla ve smlouvě ujednána možnost požadovat zákonný úrok z prodlení a dále smluvní pokutu ve výši 0, 1% denně z dlužné částky a dále smluvní úrok ve výši 0. 9% denně z půjčené částky. Ze smlouvy vyplývá, že jistina s úrokem měla být vráceno do 30 dnů od uzavření smlouvy. 5. Soudem bylo zjištěno, že předmětné smlouvy jsou prakticky záznamem elektronické komunikace mezi poskytovatelem a žalovaným bez toho, že by tyto smlouvy obsahovaly podpis žalovaného. Soud nejprve především posuzoval, zda došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, jak tvrdil žalobce. Soud tedy posuzoval, zda byla smlouva podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále je OZ) uzavřena distančně. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 562 občanského zákoníku účinného v době poskytnutí peněžních prostředků je písemná forma zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem, nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. 10. Žalobce tvrdil, že půjčky poskytuje přes své webové stránky, na které si žalovaný mohl nejprve přečíst nabídku na uzavření smlouvy, nastavil dle vlastní volby dostupné parametry, tedy splatnost a výši úvěru. Poté vyplnil na webové stránce žalobce formulář, tedy žádost o poskytnutí úvěru, kde zadal své osobní údaje. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o úvěru vůči žalobci. Žalovaný zároveň odsouhlasil znění obchodních podmínek žalobce a uzavřel smlouvu, tím že zaškrtl příslušné tlačítko. 11. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy mezi účastníky. Je sice možné, že žalovaný sdělil své uživatelské jméno a bližší identifikační údaje, např. emailové kontakty, ale nebylo jednoznačně prokázáno, že by případně nemohlo dojít i k záměně osoby jednajícího. Nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu se všemi důsledky, stanovenými pro elektronický podpis. Žalobce nedoložil, že by žalovaný tímto kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsal, že by učinil právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy o úvěru. V daném případě nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalovaného projevující uzavření smlouvy o úvěru tvrzené žalobcem. 12. Soud se tedy zabýval tím, zda nebylo ze strany žalobkyně poskytnuto žalovanému plnění bez právního důvodu. Ze sdělení banky žalovaného vyplývá, že je majitelem účtu, na který žalobkyně zaslala částku [částka]. Jedná se o plnění bez právního důvodu podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, které je žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem z prodlení od doručení výzvy k zaplacení. 13. Žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy uvedené ve výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy (poplatky za poskytnutí úvěru, smluvní pokuta). Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku (úvěrovému vztahu), který byl neplatně sjednán. 14. K tomu soud navíc připomíná, že žalobce rovněž nezkoumal před uzavřením smlouvy úvěry schopnost žalovaného a nesplnil tak zákonnou podmínku platnosti úvěrové smlouvy dle zákona o spotřebitelském úvěru. 15. Žalobce se k jednání nedostavil, tudíž soud jej nemohl poučit dle § 118a o.s.ř., aby doplnil důkazy týkající se uzavření smlouvy. 16. Soud dále upozorňuje na zvýšenou ochranu spotřebitele, a to jednak dle úpravy občanského zákoníku dané v § [číslo] a následujících a také dané Ústavním soudem (např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne [datum]). 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná jen částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], jenž představuje 20 % z celkových nákladů. Tyto celkové náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 18. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.