12 C 116/2023-20 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 43 309,28 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy reg. [číslo] ze dne 8. 7. 2019 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 60 000 Kč. Žalovaný tento úvěr vyčerpal, v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla mu povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, žalobkyně proto dopisem ke dni 23. 11. 2022 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. Žalobce se domáhá zaplacení jistiny 40 727,28Kč, poplatků 2 582 Kč, obchodního úroku ve výši 11,8 % ročně od 6. 1. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně od 6. 1. 2023 do zaplacení z částky 40 727,28 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 422,30 Kč a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 253,84 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní upomínkou ze dne 14. 12. 2022, přesto dluh neuhradil. 2. Žalovaný se žádným způsobem nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání soudu se žalobce a jeho zástupce omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy, soud proto dle § 101 odst.3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel při tom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 8. 7. 2019 soud zjistil, že byla uzavřena smlouva o úvěru reg. [číslo] na částku ve výši 60 000 Kč s úrokovou zápůjční sazbou 11, 8 % ročně bez stanoveného účelu. Bylo zjištěno, že nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a sazebník poplatků. Z výpisu z úvěrového účtu byly zjištěny evidence a výše dlužných částek. Soud měl dále k dispozici interní účetní doklad o proplacení částky 60 000 Kč na účet žalovaného a dále předžalobní upomínku. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „obč. zák.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2398 obč. zák., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti. Neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru je na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinnosti úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 7. Podle § 2399 obč. zák., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, který žalovaný vyčerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 11,8 % ročně, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných poplatků a úroků z úvěru. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě do žalované částky, také ohledně úroků a úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány žádné okolnosti, které by odůvodňovaly prodloužení této lhůty, popř. stanovení výhody splátek. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 733 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 309,28 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 o.s.ř. na platební místo dle § 149 o.s.ř.