12 C 354/2022-64 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce svým návrhem ze dne [datum] žádal o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem označeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce a žalovaná se stali podílovými spoluvlastníky uvedených nemovitostí každý s podílem jednou polovinou na celku. Žalobce navrhoval, aby spoluvlastnictví bylo s ohledem na to, že nemá zájem setrvávat se žalovanou ve spoluvlastnictví, vypořádáno přikázáním žalobci za přiměřenou náhradu, když rozdělení věci není u bytové jednotky reálné. V průběhu řízení poukázal na zatížení spoluvlastnického podílu žalované věcným břemenem doživotního bezplatného užívání [jméno] a [jméno] [příjmení], jehož hodnota výrazně převyšuje hodnotu spoluvlastnického podílu žalované. S ohledem na uvedené navrhl žalobce přikázání podílu žalované do jeho vlastnictví bez poskytnutí úhrady žalované na vypořádání. 2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobce svůj spoluvlastnický podíl získal v [anonymizována dvě slova], že na návrh žalobce na dohodu nereagovala, neboť s ní nesouhlasila, a že její podíl je zatížen věcným břemenem. Dále sdělila, že o prodej nemovitosti nemá zájem, ale je ochotna přistoupit k pozdějšímu prodeji při zohlednění břemen dožití. V průběhu jednání navrhovala i mimosoudní řešení s vypořádací hodnotou [částka] za současného odstranění věcného břemena. Ohledně hodnoty spoluvlastnického podílu dle znaleckého posudku žalovaná uvedla, že tomu nerozumí. 3. Soud má z výpisů z katastru nemovitostí za zjištěné, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětné nemovitosti s výše uvedenými podíly, a z vyjádření žalobce, že nechce setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu. Mezi účastníky není sporu o tom, že předmětná nemovitost je reálně nedělitelná. 4. Ze znaleckých posudků [číslo] [číslo] vypracovaných znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že obvyklá tržní hodnota předmětné nemovitosti – bytu [číslo] bez zatížení věcným břemenem činí v roce 2023 částku [částka]. Bylo zjištěno, že výsledná cena nezatíženého spoluvlastnického podílu žalované ve výši ½ by činila [částka], avšak hodnota věcného břemene zatěžujícího spoluvlastnický podíl žalované činí [částka], a proto je dle znaleckého posudku reálná hodnota spoluvlastnického podílu žalované nulová. 5. Z usnesení soudního exekutora Mgr. [příjmení] o příklepu č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobce zaplatil v srpnu 2022 za svůj podíl ve výši ½ na nemovitosti částku [částka]. 6. Z výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že žalobce disponuje částkou přesahující [částka]. 7. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. 8. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 9. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 10. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. 11. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu, a že žalobce nemusí tvrdit ani prokazovat důvody, pro něž není další zachování spoluvlastnického vztahu opodstatněno. Je tedy namístě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. 12. Přednostním způsobem vypořádání je reálné rozdělení věci. V projednávané věci jednoznačně vyplývá (a účastníci to nerozporují), že rozdělení nemovitosti na části není možné se zřetelem ke stavebně-technickému stavu, omezenému přístupu a neodděleným přípojkám médií, a to buď vůbec či přinejmenším bez rozsáhlých nákladů, které by hodnotu nemovitosti snížili. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaná neměla zájem o přikázání spoluvlastnického podílu žalobce, je jediným možným způsobem vypořádání přikázání nemovitosti (včetně spoluvlastnického podílu žalované) do vlastnictví žalobce, a to se vznikem nároku žalované na vypořádací podíl. 14. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (sp. zn. 2 Cdon 425/96, 22 Cdo 1927/2004, 22 Cdo 2746/2009, 22 Cdo 1176/2015, 22 Cdo 4856/2017) se vypořádací podíl náležející žalované nestanoví jako hodnota jejího spoluvlastnického podílu, ale jako polovina hodnoty celé věci. Hodnota celé nemovitosti dle názoru soudu odpovídá částce [částka], za kterou žalobkyně reálně nabyla svůj spoluvlastnický podíl. Jestliže aktuální tržní hodnota podílu žalobce je [částka] (viz realizované nabytí příklepem), pak hodnota celého bytu nemůže být nižší než hodnota tohoto podílu, a jestliže aktuální tržní hodnota podílu žalované je nulová vzhledem k jeho zatížení věcným břemenem (zatěžujícím spoluvlastnický podíl žalované) jehož hodnota přesahuje výrazně aktuální tržní cenu tohoto podílu, pak hodnota celého bytu nemůže být ani vyšší než [částka]. S ohledem na zjištěnou hodnotu nemovitosti byl žalované stanoven vypořádací podíl v hodnotě [částka]. 15. Podklady, které měl soud k dispozici (nabývací titul spoluvlastnického podílu žalobce a znalecký posudek o hodnotě nezatíženého bytu a hodnotě spoluvlastnického podílu žalované) považoval soud za nesporné a dostatečně objasňující skutkový stav pro stanovení výše vypořádacího podílu, a proto další znalecký posudek o hodnotě věcným břemenem zatížené bytové jednotky nezadával, když srovnatelnou bytovou jednotku lze stěží nalézt a znalcem zvolená metoda rozdílu hodnot nezatížené bytové jednotky a hodnoty věcného břemene vede ke závěrům, které jsou v rozporu s realitou. 16. Pokud jde o náklady řízení, žalobce byl se svým návrhem zcela úspěšný, a proto soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které žalobce uplatnil pouze ve výši poloviny zaplaceného soudního poplatku.