12 C 99/2023-21 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 16 219,06 Kč (jedná se o součet částek: (1) neuhrazená jistina ve výši 4 787,82 Kč; (2) úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 158,14 Kč; (3) úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 2 210,69 Kč; (4) úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 419,26 Kč; (5) úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 812,09 Kč a (6) smluvní pokuta ve výši 7 831,06 Kč) s příslušenstvím, spočívajícím v úroku vyčísleném od [datum] do [datum] z dlužné jistiny ve výši 1 713,68 Kč, zákonném úroku z prodlení vyčísleném od prodlení do [datum] ve výši 1 051,34 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení ve výši 4 787,82 Kč a zákonných úrocích z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 945,96 Kč od [datum] do zaplacení. Uvedla, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, tj. společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřely dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční hotovost žalovanému ve výši 15 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázala zaplatit: (i) úrok ve výši 1 444 Kč, (ii) úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, (iii) úhradu za administrativní činnost ve výši 1 394 Kč a (iv) úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně ani včas, čímž porušil závazky ze smlouvy. Naposledy dne [datum] uhradil částku 500 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně, dále úrok ve výši 15 % ročně a úhradu smluvní pokuty. Ke své aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu odeslanou dne [datum] ničeho dalšího neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr s dohodnutým úrokem a poplatky dle podmínek ve smlouvě sjednaných ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 15 % ročně a RPSN ve výši 272,44 %. 4. Z listiny bez označení, kterou žalobkyně v návrhu uvádí jako„ Transakční historie“ bylo zjištěno, že žalovaný uhradil v hotovosti částku ve výši 19 500 Kč celkem, a to v 12 dílčích platbách, poslední platbu ve výši 500 Kč provedl dne [datum]. 5. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě žalovaného dluhu, a to nejpozději do [datum]. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla zaslána tohoto dne zásilka. 6. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, bylo provedenými listinnými důkazy – ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní včetně seznamu pohledávek, z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] o postoupení pohledávky zaslaného žalovanému zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila celou žalovanou pohledávku se všemi právy souvisejícími žalobkyni. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne [datum] byla zjištěna její existence. 7. Soud má tedy za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Úvěr se žalovaný zavázal splácet ve 14 měsíčních splátkách á 1 992 Kč měsíčně. RPSN byla sjednána ve výši 272,44 %. Žalovaný žalobkyni uhradil částku 19 500 Kč celkem. Žalovaný pak přestal řádně a včas platit splátky a žalobkyně úvěr zesplatnila a uplatnila za žalovaným smluvní pokutu za prodlení, poplatky, úroky, které vyjmenovává ve svém tvrzení. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 15. Soud se z moci úřední zabýval smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 16. Žalobkyně netvrdila a neprokázala splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného - spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně coby poskytovatelka úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o úvěruschopnosti nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením, a tudíž neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. 17. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně v tomto řízení netvrdila a neprokázala, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťovala, nebo dokonce ověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr. 18. Vzhledem ke shora uvedenému soud posoudil věc tak, že smlouva je absolutně neplatná podle § 588 o. z., neboť svým obsahem nebo účelem zjevně odporuje zákonu, nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům. 19. Žalobkyně jako poskytovatelka úvěru netvrdila, že by dostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru, tj. částku 15 000 Kč, na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný žalobkyni již uhradil 19 500 Kč. 20. Pokud jde o jistinu samotnou, tedy částku poskytnutou žalovanému ve výši 15 000 Kč, dospěl soud k závěru, že žalovaný svůj dluh již zcela uhradil, neboť uhradil celkem 19 500 Kč, jak vyplývá listiny označené žalobkyní jako„ Transakční historie“. 21. Zbývající žalobní nároky (smluvní) v podobě poplatků, smluvní pokuty a úroků soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy. Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku (úvěrov