8 C 39/2018-511 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala odstranění (zaslepení) stavby kanalizace na pozemku parcelní [číslo] v k. ú. [obec] (dále jen sporný pozemek), a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku, případně navrhla, aby jí žalovaná zaplatila částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dne [datum] převzal od insolvenční správkyně společnosti [právnická osoba] stavbu kanalizace v [obec], v lokalitě [ulice]. Ze zaměření skutečného provedení této stavby, provedeného dne [datum] vyplývá, že stavba se nachází mj. na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], jehož vlastníkem je žalobkyně, přičemž je umístění kanalizace v rozporu se stavebním povolením, kdy ani žalobkyně ani žádný z jejích právních předchůdců neudělili souhlas k umístění stavby na sporném pozemku. Stavba se tedy na uvedeném pozemku nachází bez souhlasu vlastníka pozemku a jde o stavbu nejen nepovolenou, ale i neoprávněnou. Podle žalobkyně došlo k zásahu do jejího vlastnického práva a došlo tak ke znehodnocení jejího pozemku, toto znehodnocení si nechala žalobkyně vyčíslit znaleckým posudkem na částku [částka]. Žalobkyně uvedla, že se pokoušela s žalovaným situaci smírně vyřešit, avšak k žádné dohodě, mezi nimi nedošlo. Žalobkyně odkazuje na § 1085 občanského zákoníku a má za to, že zde není dobrá víra při zřízení stavby kanalizace a s existencí kanalizace na pozemku žalobkyně vznikají pouze různá veřejnoprávní omezení, proto preferuje odstranění stavby. Žalobkyně dále doplnila, že existence kanalizace znemožní další zástavbu na předmětném pozemku, což snižuje jeho hodnotu. Žalobkyně rovněž vylučuje, že by údržba kanalizace mohla být prováděna pouze bezvýkopovou metodou. Zdůrazňuje, že kořeny stromu mají velkou sílu, jejich růst se nezastaví a budou nadále deformovat plastové potrubí kanalizace a budou jím prorůstat. Toto vyplývá z provedené prohlídky kanalizace z roku 2016. Žalobkyně se o kanalizaci dověděla až v roce 2016, kdy jí informoval vodoprávní úřad. Kanalizace je víc jak 20 let provozována bez jakéhokoliv povolení. Z žalobkyní předloženého znaleckého posudku [titul]. [jméno] jednoznačně vyplývá, že kanalizace je zbudována z technického hlediska chybně, je nevyhovující stavbou a hrozí zde úniky splašků. Podle žalobkyně v tomto řízení nebylo prokázáno tvrzení žalované, že žalobkyně od počátku o stavbě kanalizace na svém pozemku věděla. V řízení nebyl proveden žádný důkaz, který by vědomost žalobkyně o skutečné trase kanalizace prokazoval. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 6. 2019, č. j. 15 A 166/2017-48 vyplývá, že žalobkyně měla být účastníkem řízení o povolení stavby kanalizace na sousedním pozemku [číslo] avšak vodoprávní úřad jí nezákonně jako účastníka stavebního řízení opomenul. Žalobkyně zdůrazňuje, že ona ani její manžel žádný souhlas k vedení kanalizace přes jejich pozemek nedali, kdyby věděla o kanalizaci na jejím pozemku, nesázela by tam stromy a nestavěla bazén. 2. Žalobkyně dále v průběhu řízení doplnila tyto skutečnosti: žalobkyně zpochybnila posudky znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně], podle ní znalkyně porovnávala pozemky, které jsou neporovnatelné, ignorovala součásti pozemků ve vlastnictví žalobkyně, jejich vybavení, jako oplocení, rozvody vody po pozemcích, bazén, stromy, keře. Posudky jsou rozporné se znaleckým posudkem ústavu, který předložila soudu žalobkyně. Tento znalecký posudek ústavu je postaven zcela na roveň znaleckých posudků vypracovaných znalci na základě jmenování soudem a nebyl žalovaným relevantně zpochybněn, a pokud soud měl pochybnosti o tomto posudku, je povinen znalce ústavu vyslechnout. Znalecké posudky [titul] [celé jméno znalkyně] nejsou dále použitelné i proto, že nezohledňují aktuální ocenění nemovitostí. Nelze vycházet z ocenění ke dni [datum]. Žalobkyně odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (viz rozhodnutí NS 22 Cdo 2125/2020). Názor odvolacího soudu je tak překonán, a okresní soud nemůže být tímto pokynem vázán a je naopak povinen respektovat judikaturu Nejvyššího soudu ČR. Při určení výše náhrady je třeba přihlížet ke všem okolnostem dané věci včetně daných specifik. Žalobkyně zdůrazňuje, že není žádný důkaz, že by [titul] [celé jméno svědka] souhlasil s konkrétním trasováním kanalizace. Žalobkyně sdělila, že nekupovala tento pozemek od [titul] [celé jméno svědka], ale vydražila jej od finančního úřadu, a to bez jakýkoliv vad, žádné informace, že by měla vést kanalizace přes uvedený pozemek nebyla při dražbě dána. Trasa kanalizace vede přes celou délku pozemku parc. [číslo] k čemuž stavebník nikdy neměl stavení povolení ani souhlas žalobkyně. Stavebník tak jednal protiprávně, úmyslně porušil občanskoprávní i stavebně právní předpisy, úmyslně vytvořil daný stav, aby si zkrátil trasu vedení kanalizace oproti původnímu záměru a měl tak větší zisk. Žalobkyně v této souvislosti poukazuje i na judikát Nejvyššího soudu 22 Cdo 3631/2019 - který zdůrazňuje, že se vznikem zákonné služebnosti ve smyslu § 59a vod. zák. bylo založeno kvalitativně zcela jiné omezení vlastnického práva - reálné vedení kanalizační stoky (bez existence právního důvodu k jejímu umístění na pozemku a užívání) představuje nesrovnatelně jiné omezení práv vlastníka pozemků, než v případě zatížení pozemků služebností - věcným břemenem. Stavebník, a i žalovaný vytvořili faktický stav odporující nejen zákonům, ale navíc jednali svévolně, účelově a porušil právní předpisy. Orgány žalovaného pak zákony porušily z nedbalosti. Z ústavního hlediska je vyloučeno, aby byla poskytována ochrana jejich práv (viz např. III. ÚS 269/96). Není na místě žalovanému přiznávat náhradu separátních nákladů, neboť ona nezmařila konání místního šetření, neboť se domnívala, že se konat nebude, když nezaplatila zálohu na znalečné, ale i proto, že žalovaný má své právní oddělení a nepotřebuje k zastupování externího advokáta, a dle judikatury mu náhrada nákladů nenáleží. 3. Žalobkyně při jednání dne [datum] navrhla rozšíření žaloby a požadovala po žalovaném úhradu částky [částka] jako náhradu za zásah do vlastnického práva a zdůvodnila to změnou judikatury. 4. Žalovaný k věci uvedl, že požadavek žalobkyně je neoprávněný. Sdělil, že v roce 1999 vydala [právnická osoba] souhlas žalobkyni a jejímu manželovi k připojení jejich domu na spornou kanalizaci. V současné době tuto kanalizaci provozuje [právnická osoba] a je na ní napojeno celkem 7 rodinných domů včetně domu ve vlastnictví žalobkyně a jejího manžela, přičemž s existencí kanalizace neměl nikdo až do roku 2016 žádný problém. Poté co žalovaný zjistil, že kanalizace vede rovněž přes sporný pozemek, navrhl žalobkyni uzavření smlouvy o věcném břemeni za náhradu, přičemž si žalobce nechal vypracovat znalecký posudek, kde byla vyčíslena částka na [částka]. Kanalizace byla v roce 1999 uvedena do provozu a od tohoto roku ji provozuje společnost [právnická osoba] Stavba kanalizace na pozemku parc. [číslo] byla provedena v dobré víře, neboť byla provedena se souhlasem vlastníka pozemku. Žaloba na odstranění kanalizace i žaloba na zaplacení jsou podle něj v rozporu s dobrými mravy. Předmětná kanalizace byla vybudována v letech 1998 1999. Žalobkyně s umístěním kanalizace na jejím pozemku vyslovila souhlas. V roce 1999 vydal Okresní úřad v [obec] rozhodnutí o předčasném užívání tohoto řádu. Žalovaný namítá, že nárok žalobkyně na úhradu jakékoli náhrady je zcela neoprávněný a to z toho důvodu, že i pokud by k posunu kanalizace nedošlo a kanalizace by nevedla po pozemku [číslo], ale byla by postavena dle původního projektu, stále by vedla po pozemku žalované a to pozemku [číslo], kudy měla vést v souladu s vydaným stavebním povolením. K jakémukoli dalšímu znehodnocení pozemků žalobkyně by tedy nedošlo, neboť i pokud by kanalizace byla postavena v souladu s vydaným stavebním povolením, stále by vedla na pozemku žalobkyně [číslo], pouze však o pár metrů vedle. Vedení kanalizace nijak neomezuje žalobkyni ve výkonu jejího vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] jelikož se nepředpokládá, že by se v místě vedení kanalizace stavělo. Žalobkyně využívá část pozemku, kde se nachází kanalizace jako zahradu, klidovou zónu. Dále je třeba vzít v potaz, že žalobkyně od počátku o vybudování kanalizace na jejím pozemku věděla a souhlasila s ní, neboť v roce 1999 vydala [právnická osoba], souhlas spolu s manželem k připojení jejich domu na tuto kanalizaci. Žalovaný kanalizaci nevystavěl, nýbrž ji pouze převzal od zkrachovalé společnosti, aby zajistil pro své občany, včetně žalobkyně odkanalizování jejich domů. Žalovaný namítal, že nárok na úhradu náhrady je v rozporu s dobrými mravy a promlčen. 5. Žalovaný v průběhu řízení k věci uvedl, že při určení výše náhrady za omezení vlastnického práva lze vycházet z porovnání pozemku se zatížením a bez tohoto zatížení, jak to učinil okresní soud, avšak ocenění musí být provedeno ke dni vzniku věcného břemene, tj. ke dni [datum] (a nikoliv ke dni zahájení řízení). Ke vzniku zákonného věcného břemene došlo ke dni účinnosti