19 C 35/2024 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou po žalované domáhal zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím, představující úroky, částečně kapitalizované částkou ve výši , částka, a zákonné úroky z prodlení, částečně kapitalizovanými částkou ve výši , částka, . Uvedl, že dne18.10.2019 právní předchůdce žalobce , právnická osoba, ., jako věřitel, uzavřel s žalovanou, jako dlužníkem, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě uvedené smlouvy žalované poskytl peněžní prostředky ve výši , částka, , které si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Vyjma poskytnuté částky se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši , částka, a úhradu za možnost splácet úvěr v hotovosti v místě bydliště ve výši , částka, . Žalovaná se celkovou částku na úhradu úvěru ve výši , částka, zavázala hradit v 17i měsíčních splátkách ve výši á , částka, . Žalovaná se zavázala nejpozději poskytnutý úvěr uhradit do , datum, . Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, ke dni splatnosti úvěru se ocitla v prodlení. Následně ještě dne , datum, uhradila částku ve výši , částka, . Celkem tak dle vyjádření žalobce žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila částku ve výši , částka, . Uhrazené splátky žalobce započetl na úhradu dlužné jistiny i souhrnného poplatku. Žalobce tedy po žalované požaduje zaplatit částku ve výši , částka, , představující dlužnou jistinu úvěru, částku ve výši , částka, představující úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, částku , částka, představující úhradu za poskytnutí úvěru a částku ve výši , částka, představující úhradu za administrativní činnost. Dále žalobce požadoval uhradit částku ve výši , částka, , kdy tato částka představuje úhradu za možnost splácet dluh v místě bydliště. Úrok žalobce kapitalizoval částkou ve výši , částka, a to za období od , datum, do , datum, a zákonný úrok z prodlení byl do , datum, kapitalizován částkou , částka, . Od , datum, požaduje žalobce uhradit smluvní úrok ve výši 15% ročně z částky , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, (, částka, + , částka, ). Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. , právnická osoba, . a žalobcem, na základě které, došlo s účinností od , datum, k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba spolu s předvolánkou k ústnímu jednání byly žalované doručeny mj. na evidenční adresu , adresa, , kde jí byly dne , datum, uloženy na poště a následně po uplynutí úložní doby byly odeslány zpět soudu.3. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že spol. , právnická osoba, ., jako věřitel, poskytl žalované, jako dlužníkovi, úvěr ve výši , částka, a žalovaná potvrdila, že jí byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala, že vyjma poskytnuté půjčky zaplatí i souhrnné poplatky (úrok+úhrada za poskytnutí úvěru+náklady na vyhodnocení úvěru+možnost inkasa v hotovosti) celkem částku , částka, . Na poskytnutou půjčku se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši , částka, a to v 17i měsíčních splátkách po , částka, . Součástí smlouvy je i ustanovení o výši úroku, kdy ve variantně splácení po dobu 17i měsíců je úrok ve výši 15% a RPSN ve výši 270,48 %.4. Ze splátkového kalendáře má soud za prokázáno, že žalovaná na úhradu úvěru hradila platby od19.10.2019 do , datum, , kdy celkem uhradila částku ve výši , částka, .5. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z Oznámení o postoupení pohledávky vtělené do předžalobní výzvy, kde byla žalovaná informována, že pohledávka spol. , právnická osoba, . vůči žalované z nesplaceného úvěru byla postoupena na žalobce. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem, na základě které, došlo s účinností ke dni , datum, k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce.6. Po právní stránce soud posoudil půjčku dle níže uvedených ustanovení.7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé až ode dne nabytí jeho účinnosti.8. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je uvedena v ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb.12. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Jelikož ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru upravuje tzv. relativní neplatnost, což odporuje znění čl. 8 směrnice o spotřebitelském úvěru, byla Soudnímu dvoru předložena předběžná otázka, o které Soudní dvůr rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18 tak, že ,,články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/08 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“.16. Nalézací soud, s ohledem na shora uvedené judikatorní závěry z úřední činnosti zkoumal, zda právní předchůdce žalobce řádně zkoumal bonitu žalované, přičemž v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem prvního stupně neprokázal, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí zjišťoval, bonitu žalované ověřoval.17. Žalobce, coby poskytovatel úvěru, je tak dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mo