19 C 142/2025-38 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem tohoto řízení bylo zaplacení částky ve výši 10 341 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce uvedl, že jeho předchůdce, společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, uzavřel dne 21.12.2023 s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které, byla žalované poskytnuta částka ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že uvedenou půjčku vrátí spolu s poplatkem ve výši 5 341 Kč, a to data splatnosti, tedy do 19.1.2024. Právní předchůdce žalobce na svých webových stránkách www., Anonymizováno, .cz poskytuje úvěry, kdy se žadatelé nejdříve zaregistrují, následně je jim zřízen uživatelský účet, odsouhlasí znění rámcové smlouvy a poté je jim na číslo jejich telefonu odeslán bezpečnostní kód. Totožnost klientů je ověřována tím, že zašlou své osobní údaje i číslo svého bankovního účtu. Právní předchůdce žalobce zaslal shora uvedené prostředky na bankovní účet žalované č., hodnota, -, Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že žalovaná nic neuhradila, domáhá se žalobce nároku na zaplacení částky 10 341 Kč soudní cestou. Aktivní legitimaci ve sporu žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5.3.2025 mezi spol. , právnická osoba, . a žalobcem, na základě které, byly pohledávky vůči žalované postoupeny na žalobce.2. Soud ve věci nařídil jednání, z kterého se žalobce omluvil. Žalovaná se k jednání bez omluvy neostavila, soudní písemnosti jí byly zasílány na adresu uvedeno v centrální evidenci obyvatel (, adresa, ). Na uvedené adrese si žalovaná soudní písemnosti nepřevzala, dne 27.10.2025 jí byly uloženy na poště a po uplynutí úložní doby byly odeslány zpět soudu.3. Soud provedl důkazy, které na podporu svého nároku předložil žalobce. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, má soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobce, spol. , právnická osoba, . poskytl žalované úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit do 19.1.2024 spolu s poplatkem ve výši 5 341 Kč. Žalovaná je ve smlouvě identifikována svým jménem, příjmením, rodném číslem, číslem , Anonymizováno, a číslem bankovního účtu (, č. účtu, ). Ze sdělení Komerční banky a.s. soud zjistil, že majitelem shora uvedeného účtu není žalovaná, ale , jméno FO, , r.č. , hodnota, a dne 21.12.2023 tam byla zaslána částka 5 000 Kč.4. Aktivní legitimace k podání žaloby je prokazována Oznámením o postoupení pohledávek ze dne 15.3.2025, kde spol. , právnická osoba, . žalovanou informuje, že jeho pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5.3.2025 postoupena na žalobce. S uvedením Oznámení koresponduje i smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh.5. Pokud jde o výši dluhu v částce 10 341 Kč, tato se skládá z dosud neuhrazené jistiny ve výši 5 000 Kč poplatku za úvěr ve výši 5 341 Kč.6. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátita zaplatit úroky.8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je uvedena v ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb.11. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Jelikož ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru upravuje tzv. relativní neplatnost, což odporuje znění čl. 8 směrnice o spotřebitelském úvěru, byla Soudnímu dvoru předložena předběžná otázka, o které Soudní dvůr rozhodl rozsudkem ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18 tak, že ,,články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/08 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“.15. Z uvedeného vyplývá, že soudy vždy, pokud řeší spor ze závazkového právního vztahu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, musí, a to z úřední povinnosti, prioritně zkoumat, zda poskytovatel úvěru postupoval v souladu se shora citovaným ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.16. V daném případě žalobce soudu nedoložil, že by kvalifikovaně zkoumal úvěru schopnost žalované, když ani netvrdil a logicky neprokazoval, jak byla bonita žalované zkoumána. Vzhledem k tomu, že se žalobce ústního jednání neúčastnil, nemohl být soudem ani poučen ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. o tom že je nutno tvrdit a prokázat zkoumání bonity žalovaného.17. Po právní stránce proto soudu nezbylo, než věc posoudit tak, že mezi žalobcem a žalovanou došlo k plnění na základě neplatné smlouvy o úvěru. Z žalobních tvrzení, která nebyla nijak rozporována, vyplývá, že ze smlouvy o úvěru žalobce na účet č. , hodnota, -, Anonymizováno, poskytl jistinu ve výši 5 000 Kč. Protože však bylo zjištěno, že uvedený účet, kam byla částka , částka, zaslána, není žalované, ale , jméno FO, , nedošlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení a bylo nutno celou žalobu z titulu bezdůvodného obohacení zamítnout.18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná měla plný úspěch a náležela by jí oproti žalobci náhradu nákladů řízení. Protože žalovaná byla ve sporu pasivní a žádné náklady jí nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.