21 C 139/2025-20 — Okresní soud v Litoměřicích

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nezaplaceného příspěvku, placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPOPV“). Žalovaný, coby vlastník/provozovatel neměl v období od 6. 11. 2024 do 31. 1. 2025 k vozidlu s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, nákladního automobilu registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, , sjednáno pojištění odpovědnosti (tzv. povinné ručení), ačkoli je k tomu dle zmíněného zákona povinen. Žalobkyně dne 13. 3. 2025 vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období ve výši 12 615 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé dle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.Soud provedl dokazování žalobkyní označenými listinnými důkazy.Z výzvy ze dne 13. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 12 615 Kč (pokud ve lhůtě zaplatí, nebude uplatňovat náklady na uplatnění ve výši 300 Kč) ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaný, coby provozovatel vozidla , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , neměl v období od 6. 11. 2024 do 31. 1. 2025 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z potvrzení České pošty je prokázáno, že předmětné výzvy byly žalovanému doručeny.Z dopisu ze dne 3. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému na adresu trvalého pobytu upomínky k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 12 936 Kč.Z předžalobní upomínky ze dne 26.6.2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období ve výši 12 615 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč a úroku z prodlení 100 Kč ve lhůtě do 15 dnů od odeslání předžalobní výzvy. Z potvrzení České pošty vyplynulo, že předmětné upomínky byly žalovanému odeslány.Ze sdělení Městského úřadu v Lovosicích ze dne 10. 10. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl v období od 6. 11. 2024 do 31. 1. 2025 evidován jako provozovatel a vlastník předmětného vozidla. Dle sdělení uvedeného úřadu vozidlo nebylo vyřazeno z evidence.Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný byl v rozhodné době, tj. od 6. 11. 2024 do 31. 1. 2025 provozovatelem nebo vlastníkem motorového vozidla - nákladního automobilu registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, , přičemž ve vztahu k tomuto vozidlu v rozhodné době nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (povinné ručení). Žalobkyně proto žalovaného vyzvala dne 13. 3. 2025 k zaplacení zákonného příspěvku za uvedenou dobu, během níž bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, vypočteného z denní sazby pro nákladní automobily s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg ve výši 145 Kč, tedy částku 12 615 Kč (87 dnů x 145 Kč), resp. o částku 12 915 Kč (včetně nákladů na vymáhání). Následně žalobkyně, před podáním žaloby, žalovaného o zaplacení těchto částek, včetně nákladů na jejich uplatnění, ještě písemně upomenula předžalobní výzvou ze dne 26. 6. 2025. Žalovaný však žalobkyni doposud z tohoto právního důvodu nezaplatil ničeho. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem předmětného vozidla; tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy a žalovaný, ač měl možnost, je nijak nezpochybnil.Po právní stránce soud žalobkyní uplatněný nárok posoudil jako nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po níž bylo motorové vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu podle § 6, § 45 a násl. ZPOPV, splatné ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy žalobkyně (viz § 46 ZPOPV). Výši denní sazby podle druhu vozidla a náklady na vymáhání ve výši 300 Kč pro účely zákona stanoví § 5 a § 6 vyhl. Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí ZPOPV.Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 915 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.