23 C 219/2025-83 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne , datum, uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru na částku , částka, , který měl být splacen dne , datum, (dále jen „smlouva“ nebo „smlouva o úvěru“). Žalovaný se měl zavázat k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaný měl zaregistrovat. Úvěr byl žalovanému vyplacen na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný však neuhradil ničeho. Žalobkyně k charakteru úvěru uvedla, že se jednalo o smlouvu o podnikatelském úvěru. Jestliže žalovaný zpochybňuje, že se jedná o podnikatelský úvěr, žalobkyně uvádí, že si žalovaný nemohl nevšimnout, že jde o podnikatelský úvěr, žalovaný chce těžit ze své údajné nevědomosti, žalovaný sám tvrdí, že peníze zneužil k soukromým účelům. Pokud by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy nepřiznal, požadovala po žalovaném vrácení bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, rovnající se bezdůvodnému obohacení žalovaného, a to ve splátkách , částka, měsíčně. Uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., žalovaný nikdy neměl v úmyslu čerpané prostředky použít na své podnikání, ale na zajištění svých běžných životních potřeb. V předmětné době čerpal zhruba dalších 10 spotřebitelských úvěrů, které jsou předmětem řízení u finančního arbitra. Smlouva je tak absolutně neplatná, neboť žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpaní je natolik nepřiměřeně vysoký, že je v rozporu s dobrými mravy. Jedná-li se o uzavření smlouvy, žalovaný nevyhledal žalobkyni, ale naopak žalobkyně vyhledává držitele živnostenských oprávnění a nabízí jim své finanční produkty. Aktuální příjem žalovaného z podnikání je asi , částka, čistého měsíčně.3. Žalobkyně se k jednání nedostavila, zástupce žalobkyně svou neúčast a neúčast žalobkyně omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce.4. Z dokumentu označeného „SMLOUVA , Anonymizováno, č. , číslo, “ s datem , datum, soud zjistil, že se žalobkyně měla zavázat žalovanému poskytnout jako úvěr částku , částka, s tím, že žalovaný měl na poplatku za poskytnutí úvěru zaplatit , Anonymizováno, % denně (čl. III odst. 3.1.), poplatek za poskytnutí úvěru měl činit celkem , částka, (čl. V odst. 5.2.), pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky měla být sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, (čl. VIII odst. 8.1.). Uvedený dokument žalovaný nepodepsal, na místo jeho podpisu je uvedeno „Kód SMS verifikace: , číslo, “.5. Z dokumentu označeného „Payments info“ soud zjistil, že žalobkyně přijala částku , částka, od žalovaného.6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, prostřednictvím platební brány ThePay soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla zaslána částka , částka, na účet č. , č. účtu, .7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně zaslala žalovanému písemnost.8. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud ověřil jeho totožnost.9. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu ohledáním webových stránek žalobkyně www., Anonymizováno, .cz pro absenci vztahu k podstatným skutkovým okolnostem, neboť případným ohledáním uvedených webových stránek by soud zjistil jejich stav v okamžiku ohledání, nikoliv stav k okamžiku tvrzenému uzavření smlouvy. Dále soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu následujícími listinami: devět návrhů na zahájení řízení (č.l. , Anonymizováno, soudního spisu), devět oznámení o zahájení řízení (č.l. , Anonymizováno, soudního spisu), a to pro absenci vztahu k podstatným skutkovým okolnostem, neboť se nevztahují k nyní řešené věci, týkající se jiných smluv. Soud též zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu výslechem žalovaného, a to pro nadbytečnost, neboť již provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného.10. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Podle odst. 2 má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.14. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že skutečnost prokazovanou pouze nepřímými důkazy lze mít za prokázanou, jestliže na základě výsledků hodnocení těchto důkazů lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost) – viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .15. V dané věci soud dospěl k závěru, že nedošlo k uzavření smlouvy. Smlouva není opatřena podpisem žalovaného a soudu nebyla doložena ani žádná odpovídající korespondence mezi účastníky – stranami - smlouvy, zachycující její obsah. Nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu. Žalobkyně nedoložila, že by se žalovaný mohl seznámit s návrhem a kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsal, že by učinil právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy.16. V daném případě tedy nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalovaného, projevující se v uzavření smlouvy tvrzené žalobkyní. Uvedené lze považovat za splněné např. při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán.17. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným platně uzavřena, a tedy nebylo možné žalobě zcela vyhovět. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně zamítl.18. Dále, nad rámec shora uvedeného, dle závěrů Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, : „Jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů přitom nevylučuje posouzení, zda-li na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany)… Uzavřel-li podnikatel fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek § 433 o. z. Práva dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy poskytující ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele podle § 433 o. z. nezbavuje podnikatele, je-li v závazku slabší stranou, ani ustanovení § 1797 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, dopadá působnost právní úpravy o adhezní kontraktaci i na vztahy mezi podnikateli (nevyloučí-li si ji strany za splnění