23 C 339/2025-31 — Okresní soud v Litoměřicích

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 3 o. s. ř.Tento nárok představuje dle tvrzení žalobkyně částku ve výši , částka, s příslušenstvím, kterou byl žalovaný povinen zaplatit z titulu neuhrazených závazků ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , , adresa, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Obchodním soudem v , Anonymizováno, pod c. , číslo, ), jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , zapsaného v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, odd. , Anonymizováno, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovaným. Žalobkyně dále uvedla, že původní věřitel podrobně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Uvedená pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalobkyni.Žalovaný se k jednání, které bylo prvním jednáním ve věci, bez omluvy nedostavil, žalobkyně, jejíž právní zástupce se k jednání dostavil, navrhla prostřednictvím svého zástupce vydání rozsudku pro zmeškání. Na základě tvrzení obsažených v žalobě o skutkových okolnostech sporu týkající se závazků vyplývajících ze spotřebitelského úvěru, ve vztahu k němuž žalobkyně tvrdila, že původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, je možné rozhodnout v neprospěch žalovaného, neboť právní posouzení těchto skutkových okolností odůvodňuje závěr, že žaloba je opodstatněná a rozsudek pro zmeškání je přípustný.Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud vynesl podle ust. § 153b odst. 1 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání. Rozsudkem pro zmeškání soud žalobě zcela vyhověl, když vzal tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná. Z důvodu vydání rozsudku pro zmeškání a v souladu s § 157 odst. 3 o. s. ř., soud v odůvodnění tohoto rozsudku uvedl pouze předmět řízení a stručně vyložil důvody vydání rozsudku pro zmeškání. V souladu s judikaturou NS ČR rozsudek neobsahuje ani právní posouzení (viz např. usnesení sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, (po zaokrouhlení z částky , částka, ). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky , částka, za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .K výši náhrady nákladů řízení soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za podání ze dne , datum, , neboť v tomto podání žalobkyně uvedla na výzvu soudu skutečnosti, které měly být s ohledem na předmět řízení týkající se nároku ze spotřebitelské smlouvy o úvěru obsaženy již v žalobě. Soud tak nemá za to, že žalobkyně, která se mj. specializuje na uplatňování nároků ze spotřebitelských smluv o úvěr, nemohla nevědět, jaké rozhodné skutečnosti má uvést již v žalobě stran posouzení jí uplatněného nároku. Soud tak nemá za to, že liknavost žalobkyně při sepisu žaloby je možné klást k tíži žalovaného v podobě navýšení nákladů řízení o další úkon právní služby. Podání ze dne , datum, proto soud nehodnotí jako účelné uplatnění práva ze strany žalobkyně.Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.