19 C 36/2020-26 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru [číslo]. V žalobě uvedla následující: Smlouvu o úvěru uzavřela se žalovaným dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] (ke dni [datum] byla část závodu [právnická osoba] převedena ve prospěch [právnická osoba], [IČO]), dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému hotovostně dne [datum] částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr spolu s poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 4 400 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč, celkem tedy částku 34 600 Kč, a to v 13. pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 600 Kč splatných vždy 8. dne kalendářního měsíce. Dále se žalovaný zavázal hradit žalobkyni úrok ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a ocitl se tak v prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne [datum] svoji pohledávku za žalovaným [právnická osoba], která pohledávku následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání nařízenému na [datum] se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Soud tak s odkazem na ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 3. Dříve, než začalo jednání, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, neboť dospěla k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného. Soud proto podle § 96 odst. 2 o.s.ř., řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. Vzhledem k tomu, že byl návrh částečně vzat zpět ještě před prvním jednáním ve věci, soud dle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezjišťoval stanovisko žalovaného ohledně tohoto zpětvzetí. O nákladech v zastavené části řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 146 odst. 1, písm. b) o. s. ř., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Předmětem řízení nadále zůstal nárok 20 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] (od podání žaloby) do zaplacení, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Jak shora uvedeno, žalobkyně již netrvala na tom, že byla řádně uzavřena úvěrová smlouvě (pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti). 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 5. Z úvěrové smlouvy [číslo] zjištěno, že žalovaný převzal při podpisu smlouvy 20 000Kč v hotovosti. Další informace vplývající z této smlouvy nebyly pro soud vzhledem k přehodnocení titulu pro nárok ze smlouvy o úvěru na dluh z bezdůvodného obohacení podstatné, proto je zde soud neuvádí. Ze stejného důvodu nejsou v odůvodnění uvedeny další důkazy vztahující se k existenci průběhu vztahu z úvěrové smlouvy, pokud jimi není zároveň prokázána skutková okolnost podstatná pro nárok z bezdůvodného obohacení. Žalovaný nehradil sjednané splátky dle smlouvy, to má soud za prokázané ze smlouvy o postoupení pohledávky mezi [anonymizována dvě slova] (jako postupitelkou) a [právnická osoba] jako postupníkem, včetně oznámení postoupení žalovanému a následně ze smlouvy o postoupení pohledávky mezi touto společností a žalobkyní včetně oznámení postoupení žalovanému. V těchto smluvních dokumentech je pohledávka za žalovaným vyčíslena a vyplývá z ní, že na jistině dluhu neuhradil ničeho. Vedle toho nebylo před soudem tvrzeno, a že by žalovaný tuto pohledávku popíral, byť jen z části. Soud tedy neměl důvod pochybovat o existenci dluhu žalovaného ve výši 20 000 Kč, jež mu byly předány při podpisu úvěrové smlouvy dne [datum]. Zároveň ze smluv o postoupení pohledávky a oznámení žalovanému vyplývá aktivní legitimace žalobkyně v tomto sporu. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na [právnická osoba], která následně pohledávku postoupila na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum], který byl žalovanému dle podacího lístku odeslán následujícího dne (zjištěno z předžalobní upomínky a výzvy k plnění, podacího lístku). Soud podotýká, že pokud žalovaný uhradil nějaké částky na další nároky ze smlouvy o úvěru, jsou tyto platby, v situaci absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nezkoumání úvěruschopnosti, bezdůvodným obohacením osoby, které finanční prostředky byly placeny a žalovaný je může jako nárok z bezdůvodného obohacení uplatnit proti této osobě, byla-li jí i žalobkyně pak jako obranu či vzájemný návrh v tomto řízení. Bez aktivity žalovaného je nelze zohledňovat (žalovaný se nevyjádřil, jednání se neúčastnil a neprokázal, že by splátky hradil). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Žalobkyně je na základě smlouvy o postoupení pohledávky věřitelkou pohledávky z absolutně neplatné úvěrové smlouvy (pro nedostatek prověření úvěruschopnosti dlužníka). Má proto nárok jen na jistinu dluhu. 8. Podle § 2991 z. č. 89/2012Sb občanský zákoník dále jen „ o. z.“ platí„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám“. 9. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobkyni, které byla pohledávka postoupena, částku získanou při podpisu úvěrové smlouvy, která nebyla platně uzavřena. 10. S ohledem na výše uvedené soud žalobě ve znění po částečném zpětvzetí vyhověl, tj. co do částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok III. rozsudku) Soud měl za prokázané poskytnutí právě této peněžité částky, byť vyplývající z neplatně uzavřené smlouvy [číslo] k rukám žalovaného. Na úvěr žalovaný ničeho nezaplatil, resp. proti uvedenému tvrzení ničeho nenamítal. Jelikož se žalovaný dostal se zaplacením do prodlení, náleží žalobkyni spolu s jistinou dluhu zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku a ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V daném případě tak byly žalovanému přisouzeny k úhradě peněžité prostředky, které žalovaný prokazatelně obdržel a o které se na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatil (§2991 a násl. o.z.). 11. O náhradě nákladů řízení (výrok IV.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 784,98 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 625 Kč (soudní poplatek ve výši 800 Kč ponížený o vrácenou část zaplaceného soudního poplatku 185 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání, předžalobní upomínka, písemné vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Dále právnímu zástupci žalobkyně vznikly náklady řízení za promeškaný čas v délce čtyř půlhodin v celkové výši 400 Kč podle § 14 advokátního tarifu a cestovné ve výši 1 038 Kč na trase [obec] - [obec] a zpět na jednání dne [datum] (126 km) za použití [značka automobilu] s [registrační značka] při průměrné spotřebě 12,63 litrů [číslo] km a při vyhláškové ceně benzínu Natural 95 a amortizaci, tj. 126 km x 8,24, tedy 1 038 Kč. To vše navýšeno o 21 % DPH z částky 3 438 Kč ve výši 721,98 Kč, tj. náklady v celkové výši 4 784,98 Kč. 12. Výrok V. rozsudku je dán ust. § 6a odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, bylo-li zčásti zastaveno řízení před prvním jednáním, sníží současně soud poplatek o odpovídající část. Pokud byl poplatek již zaplacen, vrátí soud vzniklý přeplatek poplatníkovi. Podle § 10 odst. 3 citovaného zákona vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč, v případě, že se řízení zastavuje před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. 13. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek v celkové výši 1 985 Kč. V důsledku zpětvzetí žaloby došlo k zúžení předmětu řízení na částku 20 000 Kč. Z této částky činí soudní poplatek 800 Kč. Odečtením těchto částek v