23 C 54/2019-378 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobce se domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu nemovitostí – pozemků specifikovaných ve výroku II tohoto rozhodnutí. <i>Tvrzení a argumenty žalobce</i> 2. Žalobce uvedl, že [název soudu] [anonymizováno] rozsudkem ze dne 1. 11. 2010, č. j. 5 C 37/2007-174, uznal restituční nárok žalobce jako oprávněné osoby ve smyslu § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 243/1992 Sb., žalobce není vlastníkem podílu na dříve odebraných nemovitostech, avšak přísluší mu náhrada za nevydané pozemky ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále též jen„ zákon o půdě“), tj. žalobci jako oprávněné osobě byl mj. přiznán nárok na bezúplatný převod náhradních pozemků podle § 11 odst. 2, § 11a odst. 1 zákona o půdě. Konkrétně došlo k nevydání pozemků o výměře 102,187 m2 za cenu dle ocenění z roku 2011 ve výši 786 326,55 Kč. Podíl žalovaného je o velikosti ¼. Nevypořádaný nárok žalobce za nevydané pozemky tedy činí 196 581,63 Kč. Žalovaná jako dlužník sama nenabídla k uspokojení uvedené částky žádné náhradní pozemky v [katastrální uzemí] [obec], kde nárok vznikl. Naopak, značná část pozemků nebyla veřejně nabízena a byla převedena bezúplatně na města a obce, nebo byla převedena na nájemce v režimu přednostního práva podle § 7 zákona č. 95/1999 Sb. 3. Žalobce se domnívá, že dlouhodobé neuspokojení jeho nároku je v rozporu s dobrými mravy, že žalovaná porušila svým postupem čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 3 Ústavy. Žalobce je přesvědčen, že s ohledem na liknavost žalované je domáhání se restitučního nároku žalobou oprávněné, a to v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/2005. 4. Na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] se nachází meliorační soustava podrobného odvodnění ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], která toto vlastnictví získala delimitací od původního investora, Státního statku [obec]. Společnost [právnická osoba] převede na žalobce předmětnou meliorační soustavu, a to na základě smlouvy o smlouvě budoucí. Žalobce je tedy osobou oprávněnou nejenom na základě nároku za nevydané pozemky, ale dále i s nárokem vyšší kategorie, protože jde o pozemek s meliorační podrobnou sítí. Meliorační soustava je samostatnou věcí podle § 56 odst. 4 písm. d) zákona č. 254/2001 Sb., 254/2001 Sb., vodní zákon Uvedeným ustanovením je zřízeno zákonné věcné břemeno ve prospěch vlastníka melioračních zařízení omezující vlastnické právo vlastníka pozemku. 5. K výzvě soudu žalobce uvedl ohledně své aktivity ve snaze získat od žalované náhradní pozemky, že ve veřejných nabídkách usiloval o nabytí šesti pozemků žalobce sám osobně a dále se účastnil veřejných nabídek prostřednictvím svého bratrance a zmocněnce, [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce]. To dokládá mj. plná moc s úředně ověřenými podpisy ze dne 18. 10. 2011, kterou žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] udělil. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] má restituční nárok založený na stejných rozhodnutích, jako žalobce, byla mezi nimi dohoda, že [jméno] [celé jméno žalobce] bude vystupovat jako zmocněnec, případně se bude účastnit sám za sebe a nabyté pozemky žalobci přeprodá. Žalobce se pokoušel být aktivní i sám, ale většinu aktivit přenechal svému zmocněnci a bratranci. [jméno] [příjmení] a pravidelně zjišťoval možnost nabytí relevantních nemovitostí v dosažitelném okolí, nikoliv však pouze v katastrálním území, kde byly zabaveny nemovitosti dědečka. Pravidelnou odpovědí však bylo, že nic není. [jméno] [celé jméno žalobce] se taky pravidelně účastnil veřejných nabídek s tím, že si pozemky ponechá buď on, nebo je dále převede na bratrance. Ve veřejných nabídkách jsou však nabízeny pouze pozemky zemědělské, pro které již nemá stát jiné využití a které jsou ve velké části případů rozdrobené. Navíc pokud se o pozemky přihlásí více restituentů, probíhá dražba a restituent tak za pozemky zaplatí více. Navíc u zemědělských pozemků je nutné, aby se nacházely v rozumném okruhu (do 3 km) od osob, které je mají následně spravovat, starat se o něj, obdělávat ho. 6. K liknavosti a svévoli žalované uvádí žalobce, že žalovaná disponovala použitelnými pozemky v okolí žalobce a [jméno] [celé jméno žalobce], které navíc souvisely a přímo se dotýkaly dalšího majetku žalobce a [jméno] [celé jméno žalobce] Tyto nemovitosti však žalovaná ve veřejné nabídce vůbec nenabízela, některé však byly problematicky převedeny do vlastnictví developerů a spekulantů. Např. došlo k prodeji pozemků, na kterých jsou zbudovaná meliorační zařízení patřící společnosti [právnická osoba] (jejímž jediným společníkem je pan [jméno] [celé jméno žalobce]), [právnická osoba] + [právnická osoba] Ta na nich chtěla v minulosti vystavět fotovoltaickou elektrárnu, ale nedostala potřebná povolení, protože nedisponovala souhlasem vlastníka melioračních zařízení. Žádný z uvedených pozemků však nebyl nabízený ve veřejné nabídce. <i>Tvrzení a argumenty žalované</i> 7. Žalovaná uvedla, že žalobce je oprávněnou osobou, není spor ani o výši jeho restitučního nároku. Žalovaná je oprávněna k poskytování náhrad oprávněným osobám, ale pouze za podmínek a postupem upraveným v zákoně č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), nebo v zákoně č. 503/2012 Sb. Z důvodu dodržení rovnoprávného přístupu ke všem restituentům převáděla a převádí žalovaná náhradní pozemky na základě veřejné nabídky, a to zákonným postupem podle § 11a odst. 1 zákona o půdě. Žalovaná nemá podle zákona povinnost nabízet náhradní pozemky právě v těch katastrech nemovitostí, z nichž pocházejí nároky na vydání náhradních pozemků. Není to možné už proto, že v některých katastrálních území stát vhodné pozemky ani nevlastní. Nelze proto přičítat k tíži žalované, že nenabízí pozemky v k. ú. [obec] u [obec]. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením, že nenabízela dostatek náhradních pozemků vhodných pro žalobce. Žalovaná nabízela podle zákona o půdě více než 35 000 pozemků adekvátních restitučnímu nároku žalobce. Je pouze na žalobci, že si nevybral z nabízených pozemků a neposkytl tak nezbytnou součinnost k uspokojení jeho restitučního nároku. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu, např. podle rozsudku sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, lze převod náhradních pozemků na základě rozhodnutí soudu aplikovat jen ve výjimečných případech, pokud byla prokázána liknavost a svévole žalované vůči žalobci. Taktomu však v posuzovaném případě není. Žalobce se mohl účastnit veřejných nabídek od 20. 1. 2011, aktivně se účastnil nabídek jen v roce 2012 a 2013. Žalobce podal platnou žádost dne 20. 2. 2012 na účast o převod pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Žalobce však nepodepsal návrh smlouvy v zákonné lhůtě 14 dní, předmětný pozemek byl proto převeden dalšímu účastníkovi výzvy dle pořadí. Dále se žalobce účastnil nabídky dne 17. 6. 2013, nakonec žalobce smlouvu opět nepodepsal. Proto lze účast žalobce v nabídce považovat za zcela formální. Pouhé sledování nabídek není součinností, jakou vyžaduje zákon a jakou dovodila judikatura. Žalovaná odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2020, sp. zn. 28 Cdo 4082/2019, ve kterém Nejvyšší soud uvedl, že pokud se oprávněná osoba bez legitimního důvodu neuchází o převod pozemku z veřejné nabídky, přestože tato nabídka vykazovala potřebné parametry pro uspokojení jejího nároku, ale sleduje cíl domoci se specificky vybraných pozemků, pak není důvod pro uspokojení nároku žalobce mimo veřejnou nabídku na základě rozhodnutí soudu. 8. Žalovaná dále uvedla, že ocenění vydávaného pozemku musí být provedeno podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. – cena pozemku parc. [číslo] je podle znaleckého posudku předloženého žalovanou vyšší, než uvádí žalobce, neboť podle územního plánu jde o pozemek určený k zastavění. Dále ohledně převoditelnosti pozemků upozornila na § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., podle nějž požadovaný pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] není na žalobce převoditelný, je dotčený veřejně prospěšnou stavbou. Dále žalovaná dodává, že žalobce netvrdí, v čem by se měl postup státu vůči žalobci lišit od přístupu k ostatním oprávněným osobám. Žalovaná nabízela ve veřejných nabídkách pozemky vhodné k uspokojení žalobce, a to i s ohledem na výši jeho restitučního nároku. Je na žalobci, aby prokázal svévoli a liknavost ze strany žalovaného. Jedině pak by se mohl domáhat převodu konkrétních pozemků žalobou. Sdělení, které pozemky byly žalovanou převedeny na třetí osoby, nemá na řešení otázky liknavosti žalované žádný vliv – takové pozemky jsou v naprosté většině nezařaditelné do veřejné nabídky. Na pozemky převáděné podle § 7 zákona č. 503/2012 Sb. na kraje a obce se vztahuje blokační ustanovení § 6. Pozemky převáděné podle § 10, § 10a a § 10b zákona č. 503/202 Sb. se převádějí vlastníkům staveb, kteří tyto pozemky řádně užívají, dále se jedná o pozemky v zahrádkářských koloniích apod., převodem takových pozemků jiné osobě by vznikla další křivda. 9. Dále žalo